RSDr. Vlastimil Balín

jednatel politického hnutí OMMO
  • BPP
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,51. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

19.08.2011 12:23:54

Staronová politická karta – prolomení limitů těžby hnědého uhlí

Staronová politická karta – prolomení limitů těžby hnědého uhlí

Tento a další texty naleznete v právě vyšlém internetovém časopisu INFO OMMO č. 16......

I v rámci tzv. okurkové sezóny čeřené v poslední době snad jen „kůrovcovou těžbou“ dřeva na Šumavě a pokusy o její blokádu jsem během letních měsíců zaznamenal nesmělé aktivity kolem dlouholetého evergreenu - zda prolomit nebo neprolomit limity těžby hnědého uhlí. Než se stačí ekologičtí aktivisté, nic proti jejich smyslu plné činnosti, stačí přesunout ze šumavských hvozdů na „hornojiřetínskou výspu“ chtěl bych oživit některým lidem nejen z KSČM paměť.

Tzv. Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanovena jako určitá reakce na tehdy právě před nedávnou dobou „odstartovaný“ často iracionální polistopadový vývoj závazným usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí tzv. odepsané. Již tento „terminus technikus“ je paradoxní, protože zásoby uhlí nikam nezmizely, jsou stále tam, kde se celé věky vytvářely a ležely, jakoby čekajíce na osvojení si ze strany člověka v rámci jeho ne vždy šťastných kroků k osvojování si přírody a jejích zdojů.  Vládní usnesení  č. 444/1991 zahrnulo lokality: lom Bílina, Lom ČSA, lom Nástup - Tušimice. Největší bitva se odehrává zejména o zásoby uhlí v potencionálním dobývacím  prostoru Lomu ČSA. Údajně hlavním důvodem pro jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti severních Čech. Limity mají sloužit jako vládní záruka několika severočeským obcím, že se nadále nebude zhoršovat jejich prostředí a že mají dlouhodobou perspektivu své existence (tj. že má cenu zde, stavět a opravovat domy, rekonstruovat silnice, zakládat podniky, kupovat nemovitosti …). Nepochopitelně nikdo z hlavním iniciátorů stanovení limitů těžby hnědého uhlí nedokázal plně reflektovat rozsah poškození životního prostředí v těchto lokalitách, dopady na udržení či případnou tvorbu nových pracovních místného potřeby nové kvality rekultivačních činností v daných lokalitách.

Osobně jsem měl k tomuto kroku vlády ostražitý přístup a přiznám se, že jsem jej moc nechápal.  Konec konců v těchto dobách čerstvě se rodící demokracie nešlo o jediný diskutabilní a nepromyšlený „hurá krok“. Je všeobecně známo, že jsem se k prolomení limitů těžby hnědého uhlí dlouhodobě (minimálně od roku 2000) jako jeden z mála politiků vyjadřoval ve prospěch jejich zrušení a uvolnění těžby uhelných zásob hnědého uhlí, zejména v lokalitě Lomu ČSA. Nikdy jsem se však neuchyloval k ke zkratce či předvolebnímu populismu jako činili jiní místně příslušní politici napříč politickým spektrem. Nejvíce mi vadilo, že se k problému jako jedna z mála nedokázala vyjádřit zásadním oficiálním stanoviskem svého centra KSČM, která zde sehrávala nevýznamnou úlohu. Problému se báli i krajští či místní politici za KSČM a tak se dá říci, že má stanoviska byla vnímána jako stanoviska KSČM. Lze je dohledat téměř ve všehc periodikách, nejvíce na stránkách Mosteckého deníku, Týdeníku Homér, Důlních novin, Haló novin, MfDnes, Hospodářských novin i na mých osobních webových stránkách.

Nikdy jsem netvrdil, že problém je jednoduchý či černobílý. Nelze jen odbývat, a já to proto nedělal, jen strohým ANO či NE prolomení. Snažil jsem se o komplexnější pohled na daný problém z několika hledisek, předně:

-         problém nemohou řešit jen těžaři či místní samosprávné orgány, ale je nutný rozhodující krok vlády ČR

-         případné prolomení nebo neprolomení není jen otázkou, zda chceme vytěžit zásoby pro další zisky těžebních společností, když se nepodařilo, aby nerostné bohatství bylo nezcizitelným vlastnictvím státu, ale je třeba říci zásadní stanovisko, zda toto uhlí je třeba z pohledu vládní energetické koncepce pro energetickou bezpečnost ČR. V rámci těchto úvah je rovněž třeba říci jasné stanovisko, jak by mělo právě v rámci energetické koncepce vypadat nastavení energetického mixu z pohledu České republice dostupných energetických zdrojů, jaký by měl být podíl výroby energií a tepla ze spalování fosilních paliv, jaký z výroby z jádra, jaký z tzv. obnovitelných zdrojů, kolik  energie by se mělo a zda nakupovat atd. Plédoval jsem rovněž proti myšlence myšlenek (autorem J. Šulc, tehdejší hejtman ÚK), aby byly zásoby uhlí odepsány. Jako by se tím dalo něco vyřešit. To uhlí zde ležící se přeci nikam neztratí, nikam neodejde, jen bychom problém odsouvali na příští generace a určitě jeho celé řešení značně prodražovali

-         v souvislosti s rozhodnutím pro danou chvíli (rozumějte cca dalších cca 30 až 40 let) zpracovat analýzu vývoje udržitelnosti a tvorby nových pracovních míst a zejména náhradních výrob a technologií pro daný region, v němž se nepodařilo naplnit záměry tzv. restrukturalizace zde tradičních výrob a byla nahrazena spíše jen jejich často nevratnou likvidací, jak budou nastaveny lepší podmínky pro malé a drobné podnikatele atd.

-         jaký bude či by měl být podíl těžebních společností na tzv. vracení lidem do postižených regionu za utrpěná příkoří, zhoršené životní podmínky, v jakém směru by se měl jejich podíl zvýšit, jaké by měly být náhrady a kompenzace z jejich strany a ze strany vlády ČR a jak bude naštván systém kvalitativně jiných rekultivací od pouhé obnovy původního vzhledu krajiny k její resocializaci a humanizaci

-         případné prolomení těžebních limitů hnědého uhlí musí být v souladu s většinovými názory a stanovisky lidí bezprostředně postižených obcí, náhradou nejen kvalitního bydlení, ale i podmínek pro další pokračování tzv. nadstavby zde fungujících aktivit (zájmové činnosti, spolková činnost, sportovní aktivity atd.), vláda, krajské orgány a samospráva nechť vytváří legislativní rámec za stanoveného podílu těžebních společností a tyto společnosti ať jednají o konkrétních náhradách a pomoci dotčeným obcím a jejich občanům ze svých současných i budoucích zisků  

S jistým uspokojením, ale zároveň s podezřením jsem přijal v nedávné době informaci, že se KSČM konečně pod tíhou událostí rozhýbala ve věci limitů těžby hnědého uhlí a chystá snad údajně a konečně vlastní zásadní stanovisko k této problematice. Začala prý pro ni typicky – „již“ v první polovině roku 2011 projednáním na jakési schůzi „stínové vlády“ a ta rozhodla, že ustaví (jak jinak, že?) pracovní skupinu ze širokého spektra jejich politiků, údajně za „odměnu“ dokonce i několika zástupců z Mostecka. Jsou-li jména správná, pak se těším na stanovisko této komise, protože tito tři se vždy schovávali, stejně jako předseda ÚKR KSČM  za stanoviska mnou prezentovaná a novináři pak volali v této věci pak raději rovnou mě, i když jsem nebyl představitelem KSČM v Ústeckém kraji. Obávám se, že výstup z této komise bude obsahově nepodobný tomu, co jsem prezentoval v předchozím textu. Budou-li opisovat, nebudu se zlobit, naopak budu poctěn protože se tak dostanou se zpožděním k tomu, co již opakovaně prezentovalo i politické hnutí „Občané městu, město občanům“ – OMMO. Jak říkávali náš stařeček: „Vždy se, hochu, poděl  s tím dobrým, přeci si to nevezmeš do hrobu“.

Vlastimil Balín, jednatel OMMO, Most

INFO OMMO 16

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 1 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama