Ústavní právník Jan Kysela, bývalý poradce prezidenta Petra Pavla, byl hostem podcastu Čestmíra Strakatého. „Bojíte se toho, že bojujeme o demokracii?“ zeptal se moderátor v úvodu rozhovoru. „To se teprve uvidí se zřetelem k tomu, jaká vláda vznikne, s jakým programem, co bude dělat,“ odpověděl Kysela.
Podle profesora Kysely, který působil do nedávné minulosti také v týmu poradců prezidenta Pavla, by Filip Turek (Motoristé) neměl být ministrem. „Proti jeho nominaci mluví řada kontroverzních momentů v jeho dávné i nedávné historii. Prezident republiky Petr Pavel má pocit, že konkrétní kandidáti, jako je Filip Turek, mohou být na štíru s hodnotovým vymezením odpovídajícím demokratickému právnímu státu orientovanému na Západ. Tyto hodnotové výhrady jsou jedním z faktorů, na které prezident často odkazuje. Tyto kontroverze podle prezidenta zavdávají tomu, že by ministrem být neměl, protože vyvolávají dojem, že skutečně není vhodnou osobou na jakoukoliv ministerskou funkci,“ domnívá se ústavní právník.
Bojíte se, že Andrej Babiš jako premiér okrade stát ve svůj prospěch?Anketa
Dále naznačuje, že s ohledem na „programovou výbavu“ Filipa Turka, která zahrnuje i kontroverze, by asi vůbec neměl být kandidátem, nebo by se měl kandidatury vzdát v momentě, kdy se o těchto věcech začalo mluvit. „Turek by neměl být ministrem, ale jde o to, jestli ten, kdo o tom má rozhodnout, je prezident republiky,“ vyjádřil se Kysela.
Dojem není argument
Turkovi zastánci, například z řad Motoristů, velmi důrazně říkají, že neexistují žádné právní důvody pro to, aby se stal ministrem, a že výhrady jsou jen „pocity“ nebo interpretace. Prezident sice uvedl, že Turek musí vše důkladně a zodpovědně vysvětlit, ale „dojem“ nevhodnosti Kyselovi nezní jako dostatečně pádný argument, pokud nejde o argument pro to, aby vůbec neměl být navržen.
Zdá se mu, že dosavadní životní dráha Filipa Turka, která se ve velké míře točí kolem oprav a prodeje historických vozů, neposkytuje kompetence, které by mohl využít na ministerstvu, ať už na ministerstvu životního prostředí, nebo zahraničních věcí. Ministr by měl mít schopnost řídit instituci či kolektivy lidí, a v případě Turka by právě toto mohla být určitá slabina, pokud nikdy neřídil nikoho jiného než vlastní sekretářku.
„Takže si myslíte, že v ideálním světě by se Turek nestal kandidátem na ministra?“ chtěl vědět moderátor.
„Svět by nemusel být ani ideální, aby Turek nebyl kandidátem, ale v současné situaci je kandidátem. Otázka toho, kdo má říct, že by Turek neměl být ministrem, se vztahuje právě k prezidentovi, který má určitý manévrovací prostor na to, aby vyjádřil výhrady,“ řekl Kysela.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Hovořil také o tom, jak daleko může prezident zajít ve sporech o jmenování ministrů bez kompetenčního sporu. Záleží to podle něj na tom, jak tuto situaci přijme a jak na ni zareaguje předseda vlády.
„Protože text Ústavy neposkytuje dostatek detailů ohledně pravomocí prezidenta ve vztahu ke jmenování členů vlády, jsou tyto spory založeny na tom, co je v textu spíše chtěno vidět než explicitně napsáno, a staví se na interpretativním rámci. Tento rámec je ovlivněn mnoha proměnnými, včetně toho, jak silný je prezident a předseda vlády a jak prezident chápe svou roli,“ soudí ústavní právník.
Prezident může vyjádřit výhrady ke konkrétním kandidátům, zejména pokud má pocit, že nejsou v souladu s hodnotovým vymezením demokratického právního státu orientovaného na Západ. Tyto výhrady mohou být založeny na kontroverzních momentech v historii kandidáta jako v případě Filipa Turka, i když nemusí jít o explicitní právní důvody.
„Pokud prezident odmítne navrženého kandidáta jmenovat a předseda vlády na to nijak nezareaguje, tj. neobrátí se na Ústavní soud, kauza se zapíše do historie jako precedent,“ řekl Kysela a zmínil kauzy Poche nebo Šmarda.
Fotogalerie: - Podpis koaliční smlouvy
Aby tato situace neznamenala, že prezident může kohokoli vetovat z jakýchkoli důvodu, musí být tato kauza do interpretačního rámce ústavy užita spíše restriktivně. To znamená, že odmítnutí jmenování bez právního důvodu a bez kompetenčního sporu by mělo být vnímáno jako absolutní exces, složený z unikátních a velmi specifických faktorů, např. bezpečnostní faktor související s válkou, nevysvětlené majetkové poměry, hodnotový profil spojený s kontroverzními činy, které dané veto ospravedlňují.
„Cílem tohoto restriktivního výkladu je zajistit, aby takový postup prezidenta nezhroutil pracně vytvářenou interpretační doktrínu, která se snaží pravomoci prezidenta omezit,“ vysvětlil Kysela.
Někomu je dovoleno vše, jinému nic
Hovořilo se také o tom, jak přímá volba změnila prezidentskou roli. „Přímá volba prezidenta se pravděpodobně promítla do prezidentské role a způsobila určité změny v tom, jak je tato role vnímána a vykonávána. Přestože prezident Petr Pavel na začátku svého funkčního období projevoval výraznou loajalitu a věrnost Ústavě a snahu nevybočovat z prezidentské role, kterou ústavodárce původně předpokládal, samotná role prezidenta během let doznává určitých změn – jakoby se přifukuje to, co jednotliví prezidenti dělají, a tím se do určité míry redefinuje původní rámec,“ soudí právník.
Fotogalerie: - Mimořádná schůze o Babišovi
Současná česká veřejná debata je podle Kysely zasažena tím, že „někomu je dovoleno vše, někomu jinému není dovoleno nic“. Záleží na tom, koho máme rádi, nebo ještě víc na tom, koho máme neradi. Tyto politické a osobní preference výrazně ovlivňují diskusi.
„Veřejnou debatu silně zatěžují konkrétní kauzy, jako je střet zájmů spojený s Andrejem Babišem a kauza Filip Turek. V případě Andreje Babiše debata spočívá v tom, zda má politický mandát získaný ve volbách vést až k možnosti vládnutí i přes právní regulaci. Ačkoliv se zákon o střetu zájmů pokouší regulovat tento problém konkrétně, např. v souvislosti s dotacemi, v rovině koncepční je velmi obtížné vytěsnit soukromý prospěch ve chvíli, kdy jste velkokapitalista vlastnící například Agrofert,“ obává se Kysela.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Měl by podle vás prezident Petr Pavel jmenovat Filipa Turka ministrem?
autor: Naďa Borská
antifijala
_profil_top.jpg)
