hnutí SPD navrhuje tento zákon, kterým se mění ústavní zákon číslo 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Jedná se o úpravu článků 101, 102 a 104, spadající pod hlavu VII. územní samospráva.
Naše hnutí SPD předložením úpravy tohoto ústavního zákona, spočívající v rozšíření subjektů a jejich kompetencí ve věcech územní samosprávy, chce zajistit zákonnou oporu pro následné přijetí prováděcích předpisů o přímé volbě starostů, hejtmanů a členů zastupitelstev územně samosprávných celků. Toto je vedeno snahou, vedoucí ke kvalitnější demokracii a obrodě správy věcí veřejných v ČR.
Primárně se od přímé volby očekává zdůraznění osobní odpovědnosti osoby primátora, starosty nebo hejtmana, vedoucí k vyšší stabilitě systému obecních a krajských zřízení. Sekundárně by mělo dojít k podstatnému posílení důvěry občanů tím, že se mohou aktivně podílet na správě věcí veřejných.
V neposlední míře by se měl i zvýšit zájem občanů, zúčastnit se voleb. Současný právní stav je pro tuto navrhovanou změnu zcela nevyhovující, neboť podporuje kolektivní neodpovědnost. Starosta či hejtman mnohdy musí prosazovat požadavky členů zastupitelstev či rady, které však za ně nenesou žádnou odpovědnost. Navíc nepřímo volení starostové a hejtmani nemusí mít vždy podporu veřejnosti na území příslušného územního celku, a ani svého zastupitelstva, a tím mají jen velmi slabý mandát k tomu, aby mohli realizovat potřebné změny ve veřejném zájmu. Příkladů takového stavu bychom našli celou řadu.
Ve velkých veřejnoprávních korporacích je tendence velkých politických stran přímou volbu spíše odmítat, a to z důvodu možného oslabení jejich vlivu. Prozatím této skutečnosti může být například zavedení přímé volby v Rakouské spolkové zemi Salcbursko, kde byla přímá volba zavedena plošně, ovšem s výjimkou pro hlavní město Salcburk. Zde došlo k zavedení přímé volby až později.
Zavedení přímé volby zastupitelů by mělo přispět k zvýšení participace občanů obcí na samosprávě, zvýšit důvěru občanů v samosprávu, a také odstranit některé nedostatky, jako je například 1. zásadní rozhodování pouze starosty v menších obcích, kde není volena rada obce a výkon pravomoci zastupitelstva je pouze formální. 2. starostou obce je velmi často zvolena do funkce osoba, vzešlá z koaliční dohody politických stran, a nejedná se tedy o osobu, která získala ve volbách nejvíce preferenčních hlasů. 3. občané obce velmi často ztotožňují rozhodovací činnost rady obce a někdy i zastupitelstva s osobou starosty v obcích, kde není volena rada. Již nyní mají volby charakter, který se blíží fakticky přímé volbě.
Výhody přímé volby proto spatřujeme v tom, že prostřednictvím přímé volby starosty obce, primátora statutárního města nebo hejtmana je možné vytvořit představitele samosprávy se silným politickým mandátem, který by byl pod přímou kontrolou veřejnosti.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, demokracie je nejlepší formou politického života lidské společnosti. Na tom se shodne většina politologů i politiků. S rozvojem společnosti je potřeba přizpůsobovat pravidla uplatňování demokratických principů. Přímá volba starosty obce či hejtmana je z pohledu voliče nejdemokratičtější z možností ustanovení voleného představitele obce nebo kraje.
Pro voliče je jednoznačné, že jeho zájmy bude hájit člověk, na kterého přímo ukázal. Společnost chce silného, srozumitelného a čitelného vůdce, který dokáže svým charizmatem strhnout davy. Přímou volbou hejtmanů, starostů, nebo primátorů bychom tak dali občanům možnost více se podílet na správě věcí veřejných, a tím by se také zvýšil jejich občanský zájem o volby jako takové.
Tímto vás žádám za naše hnutí SPD o propuštění návrhu zákona do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
