já bych chtěl vystoupit, byť jako opoziční poslanec, ale jako poslanec, který podporuje tento materiál, tuto novelu zákona o spotřební dani, jsem také jedním z těch, kteří jsou pod tímto návrhem spolupodepsáni.
Protože vrácení vratky, části spotřební daně zemědělcům za minulé vlády, resp. za předminulé vlády, byl poměrně důležitý krok ke stabilizaci zemědělské prvovýroby v České republice, tak následně jsme také reagovali tehdy jako vláda Bohuslava Sobotky na kritický vývoj v živočišné výrobě především v sektoru mléka a vepřového masa právě tím odstupňováním podle zatížení dobytčí jednotkou u zemědělců, to znamená k základní výši vratky se přidalo ještě odstupňování, které se zvyšovalo ve třech pásmech. Tehdy jsme to brali jako opatření, které jsme zaváděli jako přechodné s účinností do konce roku 2018, nicméně stav v sektoru živočišné výroby ukazuje, že situace se zdaleka nezlepšila natolik, abychom mohli říci, že tato forma podpory pro zemědělce s živočišnou výrobou již není potřebná. Naopak, ta situace je poměrně vážná. V prvním pololetí tohoto roku se s velkými problémy potýkali producenti vepřového v České republice, kdy prakticky celý první půlrok prodávali svoji produkci se ztrátou. Producenti mléka jsou dnes v situaci, kdy jsou lehce ziskoví, pokud mluvíme o průměrném producentovi, ale rozhodně nemůžeme říci, že to je stav, který tady může trvat dlouhodobě.
Já bych byl také velice rád, abyste si uvědomili, že tento systém podpory je opravdu koncepční, dlouhodobý, je důležitý pro zemědělce. Budu to ilustrovat na páru jednoduchých čísel. Když se podíváme na celkové stavy skotu v České republice, tak od roku 2013, kdy jsme tady měli 1,3 mil. stavu skotu v ČR, jsme se dostali v roce 2017 na číslo 1,4 mil. a například pokud mluvíme přímo o krávách - a tady mluvím o krávách s tržní produkcí mléka i bez tržní produkce mléka - tak to číslo stouplo z 552 tis. kusů na 587 tis. kusů.
Říkám to, protože když mluvíme tak často o stavu naší krajiny, o schopnosti půdy a krajiny zadržet vodu, tak je to ruku v ruce vázáno na to, jaké plodiny zemědělci na svých pozemcích pěstují. Aby tam mohli pěstovat příznivé plodiny, to znamená, bavíme se tady nejenom o loukách a pastvinách, ale také například o bílkovinných plodinách, bavíme se tady o vojtěšce a dalších komoditách, tak je to vázáno na to, že tyto plodiny také musí mít kde zužitkovat ekonomicky, ten produkt, takže to mléko či jakýkoliv jiný produkt živočišné výroby také s pozitivní ekonomickou bilancí prodat.
A proto tato stabilní podpora, kterou takto zemědělci mají a mohou s ní počítat, je velice důležitá, a má ji drtivá většina států Evropské unie. Já už své vystoupení nechci prodlužovat, ale chtěl bych tady požádat o pozornost.
Já budu usilovat ve druhém čtení o pozměňující návrh, který budu chtít předložit a budu rád za širší podporu, aby ten pozměňující návrh také ocenil zemědělce, kteří kromě živočišné výroby mají také v rámci rostlinné výroby pozitivní plodiny ve svém osevním postupu, ať už jsou to pěstitelé ovoce, zeleniny, cukrové řepy, která je dnes ve velice svízelné ekonomické situaci, ale i ostatní plodiny, které také můžeme označit za pozitivní právě pro zadržení vody, pro protierozní efekt v krajině, tak abychom i tady určitým mechanismem podobně principiálně jako u živočišné výroby i tyto zemědělce dokázali podpořit a bonifikovat.
Proto jsem rád, že to projednáváme ve druhém čtení a myslím si, že lhůta třiceti dnů je dostačující na to, aby se tento návrh, jak zaznělo ve zprávě zpravodajky, podařilo ještě legislativně technicky upravit.
Děkuji za pozornost a za podporu.
