Jan Lipavský

  • Piráti
  • ministr zahraničí
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,32. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

26.09.2019 21:33:00

O čem dneska debatujeme, když je asi znám výsledek?

O čem dneska debatujeme, když je asi znám výsledek?

Projev na 34. schůzi Poslanecké sněmovny 26. září 2019 k Žádosti Senátu o vyslovení souhlasu s podáním ústavní žaloby proti prezidentu republiky Miloši Zemanovi pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku podle čl. 65 Ústavy ČR

 Vážený pane místopředsedo, vážení páni senátoři, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové,

o čem tedy dneska debatujeme, když je asi znám výsledek? Není to jenom prázdné řečnické cvičení? Domnívám se, že není.

Já jsem si důkladně pročítal žalobu a našel jsem tam bod, který se velmi, velmi dotýká i toho, co řešíme my zde v Poslanecké sněmovně. Je to bod E, který řeší kauzu novičok. Já teď budu trošku číst, abychom měli ten kontext a projdeme si takovou časovou linku a dojdeme až do momentu, který začíná být velice zajímavý. Po předchozím útoku nervově paralytickým jedem s označením A-234, který patří do skupiny typů takzvaně novičoků vyvinutých v někdejším Svazu sovětských socialistických republik, na bývalého agenta vojenské zpravodajské služby Ruské federace Sergeje Skripala ze dne 4. března 2018, který byl spáchán ve města Salisbury, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, označila za jeho strůjce předsedkyně vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Theresa May dne 12. března 2018 s nejvyšší pravděpodobností Ruskou federaci, přičemž posléze byla tato skutečnost potvrzena. Samozřejmě Rusko se tehdy snažilo na tuto situaci reagovat a 17. března 2018 se to snažila vyvrátit tisková mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace tvrzením, podle kterého od 90. let 20. století Česká republika a některé další státy prováděly intenzivní výzkum látek ze skupiny novičoků. A teď to začíná být zajímavé, protože se do této kauzy dostává Česká republika. Okamžitě ministr zahraničí, tehdy Stropnický za ANO, vydává negativní stanovisko, kde se k tomu ohrazuje. Záhy nato vystupuje Karla Šlechtová, která jaksi mluví o našich mezinárodních závazcích. Opět se striktně ohrazuje a Ruská federace toto tvrzení opakuje 21. března sdělením Ministerstva zahraničních věcí, kde zase znovu říká, že považuje Českou republiku za zemi, které prováděly vývoj látek ze skupiny novičoků. 26. března premiér Andrej Babiš oznámil záměr vlády připojit se k vyhošťovací operaci a následně byl vyhoštěn, tuším jeden, možná až tři příslušníci ruské mise Ruské federace v České republice.

Pokračujeme dál. V tu chvíli se do toho vkládá prezident Zeman, který vydává tiskovou zprávu, ve které informuje, že přijme ředitele BIS, kterého následně přijímá a veřejně mu ukládá, veřejně, on o tom prostě prezident mluví, že má jaksi zjistit, jestli se nevyvíjel nebo neskladoval nervový plyn ze skupiny novičoků, a to již v průmyslových nebo vědeckotechnických zařízeních. Už to samotné, že zadá úkol tajné službě veřejně, je jaksi těžko myslitelné. Na to reaguje Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky, který to 3. dubna odsoudil, že to znemožňuje splnění zadaného úkolu. To jsme 3. dubna. Pokračujeme dál. Dne 26. dubna tiskový mluvčí BIS na dotaz ČTK uvedl, že zadaný úkol byl splněn a výsledek bude předán prezidentu republiky v zadaném termínu. Zároveň prezident republiky zveřejnil informaci, že zadal také úkol Vojenskému zpravodajství, takže prezident vlastně rozehrál takovou vlastní zpravodajskou hru a samozřejmě zadání bylo stejné jako u BIS. Prezident oznámil, že Česká republika v malém množství a pro účely testování vyráběla ve Vojenském výzkumném ústavu v Brně nervově paralytickou látku označovanou jako Novičok A-230, která patří do skupiny novičoků, přičemž byla po testování zničena.

Zároveň uvedl prezident, že Bezpečnostní informační služba dospěla k závěru, že tato látka mezi novičoky nepatří. To znamená, on vytvořil fiktivní rozpor mezi těmito dvěma službami. To se následně dozvíme, že vlastně bylo vyvráceno na jednání Parlamentu. Označil to tehdy prezident za pokrytectví předstírat, že se nic takového v České republice nedělo. Na toto vystoupení prezidenta reagovala v ten samý den zase ministryně obrany Karla Šlechtová tehdy, která uvedla, že veřejné vyjádření prezidenta republiky nemůže komentovat, protože prezident mluvil o informacích, které byly v režimu jaksi utajeném. To znamená, on porušoval tehdy zákon, vyzrazoval nějaké véčkové nebo téčkové informace. Takže už na to samotné vyzrazení se dalo hledět jako na trestný čin. Nicméně je to prostě trestný čin, který nelze kategorizovat do těch činů, které... teď se zabýváme tou ústavní žalobou.

Každopádně důležité je říct, že následně proti tvrzení prezidenta se ohrazovala vláda. Vláda se jednoznačně vyjádřila, že obě zpravodajské služby konstatovaly shodně ve svých zprávách, že testována byla pouze látka typu A230, která byla získána mikrosyntézou, to znamená ve množství, které nemůže být za žádných okolností použito pro takovýto typ útoku. A dále se vyjadřoval zahraniční výbor Poslanecké sněmovny 10. května, opět se k tomu vyjadřoval výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky 14. května. A všechny tyto výbory konstatovaly, že se ty zprávy zpravodajských služeb shodují, protože tam poslanci a senátoři byli seznámeni s obsahem těch zpráv, nebo s tou klíčovou částí těch zpráv.

A teď se dostáváme do 31. května, kdy v Poslanecké sněmovně, zde, tady, v tomto sále proběhla mimořádná schůze. O té následně pohovořím.

Ústavní žaloba jaksi konstatuje, že vzhledem k výše uvedenému se tak prezident republiky svým přístupem a tvrzením, které bylo v rozporu se skutečností a vycházelo z nepravdivé interpretace utajovaných informací poskytnutých zpravodajskými službami, jejíž obsah tím byl současně veřejně vyzrazen a který zároveň podpořilo stanovisko Ruské federace v rozporu se soustavnou a veřejně opakovanou, prezentovanou oficiální zahraniční politikou stanovenou vládou, která postupovala na základě ověřených zpravodajských informací o útoku na Sergeje Skripala ve spolupráci s ostatními členskými státy NATO a na podporu jednoho ze členských států NATO Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Přeskočím ty části, které hovoří o vyzrazení informací. Ta druhá část zní: "se dopustil jednání v rozporu s chráněnými zájmy dle článku 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, který stanoví, že ochrana životů a zdraví je základní povinností státu, přičemž dle článku 54 odst. 1 Ústavy je prezident republiky hlavou státu a jako takový by tedy neměl jednat v rozporu s těmito základními povinnostmi, ani ohrožovat zájmy České republiky, čímž zároveň porušil slib prezidenta České republiky dle článku 59 odst. 2 Ústavy, podle kterého slíbil věrnost České republice a svůj úřad má zastávat v zájmu všeho lidu."

Na závěr je také nutno dodat, že prezident republiky na svém postoji a přístupu setrval. On nikdy nezměnil názor, neomluvil se, řekl, že to byla chyba, nebo nějaké nedorozumění. On jaksi toto stanovisko stále drží. A to dokazuje například rozhovor poskytnutý ruské televizní stanici NTV, který byl zveřejněn 9. prosince 2018, a v tom zopakoval své tvrzení, že se novičok v České republice vyráběl. Takže to je ze strany prezidenta.

A nyní ze strany této Sněmovny, která na žádost 55 poslanců svolala mimořádnou schůzi 31. května, aby se touto otázkou zabývala. A proč je to relevantní? Je to relevantní z toho důvodu, že ti samí poslanci, kteří tehdy vyobstruovali jednání Sněmovny k tomuto jednání prezidenta k této kauze, budou nyní rozhodovat o té žalobě. Přečtu ten stenozáznam. On je krátký, takže to není zas takový problém.

Návrh pořadu předložený skupinou poslanců, usnesení Poslanecké sněmovny k údajné výrobě a testování látky novičok na území České republiky. Jsme tedy 31. května 2018 devět hodin nula jedna. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 14. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás tu vítám. Schůze byla svolána podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu a na základě žádosti 55 poslanců. Pozvánka vám byla rozdána přes poslanecké kluby ve čtvrtek 24. května tohoto roku. Prosím vás, abyste se všichni přihlásili svými kartami - přihlásili svými kartami - a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

Dále přeskočím dlouhý blok omluv, protože to není relevantní jaksi pro to, o čem mluvíme. Nyní přistoupíme k určení ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili paní poslankyni Janu Krutákovou a poslance Jiřího Valentu. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Pan předseda Vondráček pokračuje: Nicméně v tuto chvíli konstatuji, že není Sněmovna usnášeníschopná, je přihlášeno pouze 34 poslanců. V závorce - chvíli čeká. Ještě jednou poprosím, aby se poslanci přihlásili svými kartami. Následuje komentář od stenografů: Další poslanci se nepřihlašují, počet přihlášených stoupl pouze na 39. Zleva se ozývají hlasy: Učíme se od vás. Já doplním jako pamětník této Sněmovny, že to s velkou pravděpodobností byl pan poslanec Hájek, který se tím tady nadšeně prezentoval, že to okopíroval z nějakého předchozího jednání Sněmovny, že se tedy vládní koalice naučila trik s obstrukcí, že poslanci přišli do sálu, ale porušili jednací řád, protože podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny - část věnující se hlasování na schůzích Sněmovny § 6 odst. 2 - první věta zní: "Poslanec se po vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení." Což poslanci především ANO, ale pravděpodobně i dalších stran - KSČM, SPD - neučinili, protože tím chtěli vyobstruovat jednání Poslanecké sněmovny.

Můžeme si samozřejmě ověřit, kdo byl tehdy přihlášen. Vlastně nemůžeme, protože neexistuje žádné hlasování, aby se to zjistilo. Takže je to vlastně nezjistitelné. Ale zcela velmi dobře víme, kteří poslanci to byli, z jakých stran to je. To je prostě evidentní.

Pan předseda Vondráček pokračuje: Vzhledem k tomu, že kvorum není ani zdaleka naplněno - ještě počkáme chviličku. Asi čeká. V tom případě mi nezbývá, než přerušit tuto schůzi na neurčito až do okamžiku, kdy dojde k nějaké dohodě předsedů poslaneckých klubů, což tedy tímto činím. K mikrofonu se blíží poslanec Bartošek - v závorce. S přednostním právem pan předseda Bartošek. Ne, ne, ne, přerušil jsem. V tom případě je přerušena schůze na neurčito a poprosím přestávku v délce trvání do 9.20, abychom mohli nastavit zařízení a můžeme pokračovat v programu 13. schůze.

Schůze byla přerušena v 9.07. Celkově tedy trvala šest minut. Byl to rychlý proces. A ti samí poslanci, kteří ji tehdy vyobstruovali, abychom se nemohli bavit o novičoku, dnes budou zamítat žalobu, která zcela jednoznačně a pregnantně ukázala, jakým způsobem se zachoval prezident republiky proti ústavnímu pořádku České republiky.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama