Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji, že se mohu opět zúčastnit setkání s vámi, a hlavně, že mohu podat informaci o jednání za účasti pana premiéra Babiše. A to v rámci jednání Evropské rady na konci prosince. Určitě si vzpomínáte, že jsem zde byl těsně před jeho odletem, že jsme zde skoro tři hodiny diskutovali podrobně jednotlivé body. Tak vás nyní seznámím s některými závěry. Asi ta nejdůležitější část se věnovala Ukrajině, které se tedy zúčastnil rovněž ukrajinský prezident, pan Zelenskyj. S tím, že ty stručné závěry byly přijaty všemi členskými státy. Tak to je první, co je třeba jenom připomenout. Členské státy, jak nepochybně určitě víte, potvrdily souhlas s poskytnutím úvěru Ukrajině ve výše celkem 90 miliard euro. Bylo to na rok 2026 a 2027. Je to financováno prostřednictvím půjček Evropské unie na kapitálových trzích a je to zajištěno rozpočtovou rezervou Evropské unie. Možná si vzpomínáte, když jsem tady byl, tak vlastně já jsem vám sděloval, že tam pan premiér jede s mandátem vlády. A měli jsme takové tři hlavní body, o které nám hodně šlo, aby tam byly prosazeny. První byl – neříkám to teď podle důležitosti – první byl ten, aby byly vzaty na zřetel belgické požadavky. Možná si vybavujete, že měly určitý problém s tím scénářem, který tam byl původně nastaven. Bylo to pochopitelné, protože nechtěli, aby jim zůstal černý Petr v rukou. Druhé byly záruční mechanismy. Pokud by byly nastaveny, tak pan premiér tam odjížděl s mandátem takovým, aby bylo dojednáno to, že různé země se mohou vyjádřit k těm finálním zárukám. To znamená, aby tam nebyla povinná záruka, zjednodušeně řečeno. A třetí oblast, o které jsme zde hovořili, a ona s tím byla částečně spjatá, ale je třeba to připomenout, tak byla naše participace a do značné míry právě souhlas se závěry koalice ochotných. Možná si vzpomínáte, bylo to vlastně ten dopis, který byl shodou okolností napsán přesně v den nástupu naší vlády, kdy já jsem tady vlastně říkal, že jsme se přihlásili k tomu dopisu té koalice ochotných, čímž jsme vlastně nepřímo ještě před tím, než se tam vyrazilo a než jsme začali definitivně vládnout, vyjádřili náš pozitivní vztah ke koalici ochotných. Takže k té půjčce nebo k tomu úvěru Ukrajině jsem se už vyjádřil. S tím, že to tedy nebude mít dopad na závazky České republiky, protože, jak určitě víte, Česká republika nebude participovat na těch zárukách. Což samozřejmě neznamená, že se tam půjčí peníze, které nejsou rovněž České republiky, protože to nejsou peníze Evropské unie, jsou to peníze všech členských zemí na úrovni Evropské unie. Současně byl přijat poměrně podrobný text ku Ukrajině, který podpořilo 25 členských států včetně tedy České republiky. To byl ten finální klíčový text. Nepodpořily ho Maďarsko a Slovensko. Ten text potvrzuje podporu Ukrajině v celé řadě oblastí. Nejenom tedy té finanční oblasti, ale rovněž diplomatické, humanitární atd. Rovněž potvrzuje tento text potvrzený 25 zeměmi včetně České republiky připravenost evropských zemí maximálně přispět k úsilí o dosažení spravedlivého a trvalého míru. A to ve spolupráci se Spojenými státy. Rovněž se zdůrazňuje v tomto textu, že mírová jednání musí probíhat za přítomnost Ukrajiny, musí respektovat nezávislost a svrchovanost, územní celistvost Ukrajiny a zajistit dlouhodobou bezpečnost a obranyschopnost. Ještě jednou opakuji – 25 států včetně České republiky podpořily. Takže to je k Ukrajině. Poté tam byla diskuze ohledně Blízkého výchovu. Evropská rada uvítala přijetí rezoluce rady bezpečnosti o mírovém plánu prezidenta Trumpa. Lídři Evropské unie podpořili snahy o zlepšení humanitární situace v Gaze. Zopakovali závazek dvoustátnímu řešení konfliktu a rovněž příspěvek v podobě civilních misí v regionu. Do textu závěru se panu premiérovi podařilo prosadit nutnost úplného odzbrojení Hamásu, jakožto tedy klíčové podmínky implementace Trumpovat plánu. Evropská rada současně vyzvala k deeskalaci situace v Libanonu, podpořila jeho rekonstrukci, stabilizaci a podpořili rovněž mírový a inkluzivní přechod v Sýrii. Další oblast, která se tam projednávala, byla obrana a bezpečnost. Zejména se to věnovala posilování spolupráce v obranné a bezpečnostní politice. V tom textu závěru Evropské rady byly odsouzeny nedávné hybridní útoky proti Evropské unii. Myslíme tím proti členským státům ze strany Ruska a Běloruska. Evropská rada vyzvala k posílení odolnosti, ochrany kritické infrastruktury, prevenci atd. Rovněž Evropská rada uvítala plán evropské obranné připravenosti do roku 2030. A to včetně podpory prostřednictvím toho klíčového nástroje nebo důležitého nástroje SAFE. Rovněž jsme to tady celkem řešili. A evropského programu obranného průmyslu a posílení role Evropské obranné agentury. Tady je třeba připomenout, že vláda České republiky podporuje společné iniciativy jednoznačně k posilování obranyschopnosti Evropy včetně posilování evropského obranového průmyslu. Hodně se chceme soustředit na ten program SAFE. Byli jsme nespokojeni s tím, že v tom minulém vládním období se dohodl relativně malý podíl na tom SAFE. Jsou to pouze 2,5 miliardy korun na rozdíl třeba od Polska, které si dokázalo domluvit 45 miliard korun. Myslíme si, že to je dobrý nástroj. Za prvé tam jsou poměrně solidní podmínky včetně odkladu splátek, včetně úrokových sazeb, ale to, co je důležité, už jaksi ono z toho názvu to vyplývá – SAFE vstupuje tedy do toho obranného režimu. Jinými slovy pokud to tam bude, tak se vlastně vyhýbáme – a v dobrém slova smyslu to myslím – s těmi výdaji tomu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Takže pokud se nám tam podaří do toho SAFE dát třeba produkty dopravní infrastruktury, energetické infrastruktury, napadá mě třeba oblast umělé inteligence, nějaké zdravotnické produkty, projekty atd., tak to pomůže jak našemu cíli naplňování požadavků v rámci NATO, zvyšování tedy podílu, tak pochopitelně s tím můžeme dobře odfinancovat některé důležité investice v České republice. Takže pro nás je to velmi důležitá věc toto. A mohu říct, že na okraj pan premiér vyjednává s Evropskou komisí, konkrétně tedy s paní předsedkyní rozšíření ještě toho programu SAFE.Vypadá to, že bychom mohli mít ještě šanci tam dosáhnout na nějaké prostředky, čehož tedy samozřejmě chceme využít. Poté se tam rovněž diskutoval nebo začalo spíše diskutovat víceleté finanční období, víceletý finanční rámec, bylo to vlastně první jednání. Evropská rada vzala na vědomí předložení toho úplně prvního vyjednávacího balíčku, ten tzv. negobox, vyzvala kyperské předsednictví, aby pokračovalo v práci s cílem dosáhnout včasné dohody, ideálně do konce letošního roku. To je důležité datum. Bude to náročné, tím spíš, že se zatím jednalo víceméně o zahájení na úrovni lídrů. Jasnou prioritou naší vlády bude zajištění nejenom tedy odpovídající alokace pro Českou republiku, ale rovněž i vysokou míru flexibility ve smyslu čerpání, a hlavně k národním investičním potřebám.
Ambicí předsedy Evropské rady, pana Antonia Costy, je dosáhnout politické shody, jak už jsem říkal, do konce roku 2026, aby v tom následujícím roce všech 2027 mohly proběhnout všechny legislativní procesy, tak, aby ten finanční rámec mohl vstoupit v platnost v roce 2028.
Další oblast, která se diskutovala, bylo rozšíření Evropské unie a reformy. Zde se navázalo na summit se západním Balkánem. Ten proběhl v předvečer toho jednání. Přijalo se společné prohlášení o spolupráci Evropské unie a zemí právě západního Balkánu.
Evropská rada potom v těch závěrech podpořila politiku rozšíření Evropské unie a zůstává dle Evropské rady klíčovou geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, do stability, do prosperity. Zároveň zdůraznila Evropská rada, že aspirující země musí pokračovat v reformách, zejména tedy v oblasti právního řádu, a aby vše bylo v souladu s přístupem založeným na zásluhách a s podporou Evropské unie.
Důležité je zase naše stanovisko. Vláda je připravena, myslím tím České republiky, a otevřena zejména další integraci zemí, my to podporujeme, které splňují, to vždycky říkáme, přístupová kritéria. Určitě podporujeme urychlení integrace zemí západního Balkánu, včetně rozvoje konceptu postupné integrace, a bylo to naše silné téma i v době, kdy jsme zde vládli 2017–2021.
Další oblast byla migrace. Text vyzývá k intenzivnímu pokračování práce ve všech oblastech migrační politiky. Pozice vlády České republiky je taková, že podpořila ty závěry s důrazem na ještě vyšší intenzitu snah o reformu migrační politiky. Jenom připomínám, že pan premiér Babiš se zúčastnil tzv. migrační snídaně, skupiny stejně smýšlejících zemí, usilujících o zpřísnění té migrační politiky. Tady deklarujeme, že naše vláda bude hrát i v budoucnu významnou roli.
Předposlední bod před různým byla geoekonomika a konkurenceschopnost. Tady jenom připomínám to, že se zatím nepřijaly závěry a ta diskuze bude pokračovat, a my jí tady budeme opravdu velkou, velkou pozornost. Připravujeme se na to velmi podrobně. Bude pokračovat 12. února a bude pokračovat na neformálním zasedání Rady. Ano, tam se bude už diskutovat ETS I, naprosto klíčová věc, naprosto zásadní, třeba tady dneska k tomu bude diskuze. Teď nechci k tomu vystupovat, když budete mít zájem, řeknu vám k tomu mnohé, samozřejmě ETS II a věci, které si myslím, že, ať jsme tady z různých stran, nás musí nesmírně, nesmírně zajímat. Takže k 12. únoru jsem připraven případně cokoliv říct.
Jinak jsme upozornili v rámci toho jednání už na tom posledním zasedání na zásadní problém vysokých cen energií v rámci Evropské unie, což jednoznačně nás posouvá v konkurenceschopnosti na kraj toho nejvyspělejšího světa. Situace je opravdu velmi vážná. Mám všechna data ohledně nejenom cen energií, ale i ohledně cen emisních povolenek či něčeho podobného, co je v Číně, co je ve Spojených státech, co je v Japonsku, co je v Indii, atd. Ta situace je opravdu tristní. Emisní povolenky I jsou o řád vyšší v Evropě, v Evropské unii, než v zemích, které jsem zmiňoval. V podstatě činí z nás velmi komplikovaného dodavatele a průmyslového hráče. Samozřejmě je to jednoznačně v důsledku ETS I a nezvládnutelné prognózy a vůbec celého systému obchodování s ETS I. Jednoduše, když se podíváte, když jsem byl ministr v roce 2020, za kolik se měly dneska prodávat ETS I, zjistíme, že stojí dnes tolik, kolik podle plánu Evropské komise měly stát v roce 2040 víc. Nemá k tomu cokoliv, cokoliv říkat, ale bude li k tomu diskuze rád, komu řeknu více. No a pak se ještě v bodě různé diskutovaly další věci, jako je pakt pro Středomoří, společné výzvy v regionu. Odsoudily se všechny formy antisemitismu, nenávisti, netolerance, rasismu, xenofobie, zdůraznil se boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a dezinformacím a nakonec Evropská rada vyzvala Evropskou komisi k práci na makroregionální strategii pro Atlantik, a to do června roku 2027. Děkuji mockrát za pozornost.
