doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA

  • ČS
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,24. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

27.11.2021 13:07:12

Před Baťou, za Baťou

Před Baťou, za Baťou

V dne 25. 11. 2021 se v Uherském Hradišti, v kině Hvězda, uskutečnilo kolokvium věnované Uhersko Hradišťské věznici a Baťově stavbě železnice. Po filmové projekci následovala beseda na téma proměny perspektiv vnímání Baťova odkazu.

V dne 25. 11. 2021 se v Uherském Hradišti, v kině Hvězda, uskutečnilo kolokvium věnované Uhersko Hradišťské věznici a Baťově stavbě železnice. Po filmové projekci následovala beseda na téma proměny perspektiv vnímání Baťova odkazu. Téma besedy: Před Baťou, za Baťou. Diskuse proběhla po filmech VELKÁ PŘÍLEŽITOST (1949), BOTOSTROJ (1954) o knize s Baťovou tématikou. Účastnil se zde filmový historik PhDr. Petr Slinták, historik PhDr. Zdeněk Pokluda a právník doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA, který nedávno vydal knihu na téma vztahu rodiny Baťů a čs. státu.

Petr Slinták v úvodu vysvětlil, že v agitačním filmu režiséra K. M. Walló VELKÁ PŘÍLEŽITOST, bylo prezentováno téma budování dodnes nedostavěné tzv. Baťovy železnice, která měla přes Zlín propojit Moravu se Slovenskem, film ukazuje zidealizované poměry v Uhersko Hradišťské věznici. Dále zachycuje poúnorové svazácké aktivity, které měly snahu stavbu Baťova kanálu dokončit. V dalším filmu BOTOSTROJ, ukazuje poměry v továrnách rodiny Baťů, které zobrazuje značně neobjektivně, kde v Botostroji vládne tvrdě majitel – velký šéf a bezostyšně vykořisťuje všechny zaměstnance. Nedovoluje jakoukoliv kritiku či porušení nelidských pracovních podmínek tohoto systému.  Ukazuje, že v těchto podmínkách mají právo na důstojný život jen ti nejsilnější dravci, kteří se pro zisk nezastaví téměř před ničím a pro nějž jsou lidé jen lidskými zdroji vhodnými nanejvýš k zužitkování. Za film Botostroj získal K. M. Walló Státní cenu Klementa Gottwalda (1955), ale diváci z Gottwaldova (dnes Zlín) byli opačného názoru. Po shlédnutí filmu při premiéře ve Velkém kině za účasti asi 1000 osob, to projevili tím, že zdemolovali sedačky v kině jako projev „uznání“ kvalit tohoto filmu. Aktivity Tomáše Bati a jeho nástupců nenechávaly chladnými ani vládce prvorepublikové, ani protektorátní, natožpak ty, kteří čs. společnost opanovali po únoru 1948.

Byl Baťa nelítostný kapitalista nebo chápavý lidumil? Proč se baťovský kolektivismus nezamlouval komunistům? Jak chtěl Baťa proměnit mateřský region a rodnou zemi? V čem se z odkazu baťovské éry lze inspirovat dnes a co je překonané? Není pro nás Baťa jen pečlivě balzamovaným historickým pojmem?

Tato nadnesená témata a otázky se snažili diskutéři aspoň v náznaku zodpovědět, před tím následovalo čtení z knihy Baťové versus Československo[1] str 39-40.

„Tomáš Baťa st. (1876), měl silné sociální cítění, sympatizoval se socialisty, slyšel o Marxovi, o bohatých, kteří vydírali chudé. Souhlasil, aby referenti sociálních demokratů přednášeli v továrně. Poctivě věřil, že v jeho případě, by se mohlo přihodit, že se továrník stane socialistou.[2] Problémy se stávkou, kterou řešil v roce 1906, ho ale přesvědčily, aby nepustil za brány závodu odbory, které potom vnímal jako politický střet proti jeho zájmům. Do budoucna se podobným situacím snaží předcházet vytvořením sociálních opatření, které by zlepšily životní úroveň jeho dělníků nad průměrem v jiných firmách.

Nikdy nevynikal touhou zachovávat své myšlenky. Žil převážně přítomností a neustálým odhodláním denně čelit výzvám. Typickou vlastností však byla jeho schopnost jasně vystihnout problém, pojmenovat situaci a navrhnout řešení. Tyto své vlastnosti uměl dobře využít v krátkých, ale vždy úderných a povzbuzujících projevech. Baťovy projevy se vyznačovaly tím, že byly maximálně na jednu dvě stránky, byly psány jednoduchým jazykem, často nářečím takovým, aby všichni, komu přednes byl určen, tomu rozuměli.

Řada jeho nápadů a zlepšení vyplývala z mimořádně vyvinutého pozorovacího talentu. Tato schopnost podpořená jeho uměním perfektně využívat jednoduchá řešení a „selský rozum“ vedla ke vzniku mnoha geniálních a nadčasových myšlenek.[3]

Firma se rychle rozrůstala a stala se vedoucí firmou v Československu ve výrobě obuvi; během dvacátých let se začala prosazovat i v zahraničí. Na počátku třicátých let se stala jedním z největších producentů obuvi na celém světě.“

Zdeněk Pokluda, historik působící na zlínské univerzitě, v rámci diskuze po promítání filmu přednesl několik zajímavostí ze života a podnikání Tomáše Bati. Uvedl mimo jiné i to, že pracoval s ohromným nasazením, ale také jak Tomáš Baťa odpočíval, například tancem, jízdou na koni a tím, že jednou za čas na zahradě svého domu jen tak hleděl do nebe. Když přišla k Báťům návštěva, paní Baťová jí dala instrukci, že má jít po telefonních drátech volně položených v trávě a že šéfa najde. Nebyl v zahradě vidět, ale měl u sebe telefon napojený na drát, kdyby se něco dělo nebo stalo.  

Připomněl, co si dnes lidé neuvědomují, tedy že jméno Baťa ve Zlíně nebylo pouze synonymem pro boty, ale také pro rozvoj celých odvětví průmyslu, zejména chemie a gumárenství a Zlín těžil z toho, že nebyl zaměřen jedním směrem. Vyzdvihl schopnost Tomáše Bati obklopit se na svou dobu mimořádně schopnými a vzdělanými lidmi. Na druhou stranu Tomáš Baťa se stýkal s obyčejnými lidmi, rád mezi ně chodil a diskutoval s nimi.

Dnes by však byl jistě kritizován za to, že byl určitým způsobem podjatý a zaměstnával rodinné příslušníky, kamarády, nebo přivdané a přiženěné do rodiny. I tam se mu však podařilo najít mimořádné osobnosti. Sám Tomáš Baťa měl na svou dobu zcela běžné vzdělání – základní školu, což je v současnosti již považováno za nedostatečné. Ale na druhou stranu se celoživotně vzdělával a četl.

Karel Nedbálek se hlavně vyjadřoval ke knize Baťové versus Československo. Z otázek, které zazněly:

Co bylo pro Vás hlavním impulsem pro napsání knihy o Baťovi s hospodářsko-právním přesahem?

Materiály, které se mi dostaly do rukou a závět, kterou jsem objevil v archívu na Klečůvce, na základě, které, by možná spory Baťovy rodiny dopadly jinak. Tato závět je přílohou knihy. Já sám dlouhodobě podnikám, během doby jsem však zjistil, že podnikání se bez práva neobejde. Začal jsem se tedy věnovat studiu práva, což mi dalo další nadhled, který jsem chtěl v knize  dle přílohy č. 1, uplatnit i dnes.

Impulsem pro napsání je také to, že na trhu není podobná kniha, která by se zabývala hospodářsko-právním a ekonomickým přesahem z pohledu roku 2021. ¨

K napsání knihy mne vedla i inspirace osobami významných podnikatelů ve zlínském regionu. Mým osobním vzorem je hlavně František Čuba. Potom ať chceme nebo nechceme, dojde ke srovnání s Baťovými. A tak jsem přistoupil, možná k trochu netradičnímu, zpracování tématiky hospodářsko-právně-historickým a sběratelským způsobem Kniha je ovlivněna mou profesní i akademickou činností.

Co je pro Vás osobně na T. Baťovi nejinspirativnější? –

Jeho životní zkušenost, síla osobnosti, kterou se mu podařilo věnovat pozitivním věcem. Dokázal především sám sebe dovést k neskutečné pracovní disciplíně každého dne, ale zároveň pracoval s dostatečným nadhledem, který přerostl rámec Československa. Používání selského rozumu a nadčasové myšlení. Jeho myšlenky byly vyřčeny jednoduchým jazykem, kterému všichni rozuměli, nebyl obhájcem dlouhých proslovů, ale tyto v diskuzi používal denně. Velmi inspirativní je pro mě a často to používám v polemikách se synem.

„Nikdy neplýtvej energií a dokazováním, jak daný problém nejde řešit, ale hledej cesty, jak to řešit jde.“

Jak vnímáte rozdílnost podnikatelských přístupů T. Bati a jeho nevlastního bratra J. A. Bati?

Oba pracovali v rozdílných údobích vývoje společnosti. To znamená, že jednoduché porovnání je v podstatě až nemožné. Určitě znáte úsloví, „Nikdy nevstoupíš do stejné řeky“ panta rei Z filozofického hlediska dle Hegela, se svět permanentně vyvíjí, což je základem moderního pojetí v mnoha vědách, typicky pro evoluční teorii Darwina. Pro počátek v podnikání nebylo lepší cesty než Tomášovo „z kapek moře z haléřů miliony“. A když byl třikrát na pokraji bankrotu, tak se z toho dostal. Je tady poučení i pro dnešek, půjčky měl od zámožných židů, až 20 000 zlatých, částka 1 zlatý 2 koruny, ˇpři zavedení koruny v roce 1892, to bylo 3280 korun, což představuje 1 kg zlata. Takže dluh kolem 12 kg ryzího zlata. Z dnešního hlediska někdy de facto už nesplatitelná částka, pro ilustraci všichni sourozenci dostali věno 800 zlatých a z těch rozjel podnikání. Věřitelé mu nechali stroje a tolik, aby mohl vyrábět a půjčky splatit, i když dřel jak kůň 12 hod denně.

V roce 1931 založil ve Švýcarsku u právníka Wettstaina společnost LEADER A.G. Jeho dceru si vzal Tomáš Baťa mladší (nar.1914), společnost byla součástí sporu mezi J. A. Baťou a T. Baťou až do roku 1971. Tato společnost byla matkou všech Baťových závodů ve světě.



Při poslední krizi ve dvacátých let přišel s geniální myšlenkou zlevnit neprodejné sklady bot a zavedl baťovskou cenu za pánský pár 99 Kč. Přišel na způsob, jak lépe využívat korunu, kterou možná jenom krátkodobě má ve svém držení dle schématu, která je v knize..

 Další rozvoj firmy uskutečňoval J. A. Baťa, pomocí někdy až netradičních postupů v pragmatických situacích, pro někoho takřka neřešitelných. Úspěšně tento podnikatelský prostor rozvíjel a expandoval do světa.

Například v době záplav při stavbě Baťova kanálu voda znehodnotila již částečně hotové dílo, každý druhý by asi bědoval, ale on se patrně inspiroval nápadem okolí, že voda může být pomocníkem. Tak tekoucí vodou částečně přemísťovali zeminu, prováděli náhradu za ruční výkopové práce. Za tuto metodu získal čestný doktorát na Univerzitě v Brně.

Jak získal pozemky v Jižní Americe o tom se můžete dočíst v knize. Po vydání knihy mi bylo i vyčteno, že osobě J. A. Bati věnuji příliš velkou pozornost. Hledání rozdílů mezi těmito dvěma osobami dnes již není na místě. Věřím, že i vnímání společnosti se pomalu odklání od hledání rozdílů směrem k obdivu k tomu, co dosáhli.  

Proč si myslíte, že se původní Baťův hospodářský koncept v globalizovaném světě ukázal jako neudržitelný (zavírání jeho továren v Evropě, úpadek či transformace některých někdejších baťovských měst)?

Do jeho vývoje zasáhly dvě závažné události, druhá světová válka a poválečné znárodnění v Československé republice. Jan Antonín Baťa čelil obrovským osobním a ekonomickým problémům. Myslím, že ve větším rozvoji také zabránily vzájemné spory v rodině Baťových.

Řadu odpovědí můžete získat v mojí knize New age post[4], co nastane v nově době a také napoví rozdíly mezi první republikou a možná dobou velkého restartu inkluzívního kapitalismu. Proces robotizace a automatizace vytlačuje některé baťovské myšlenky a musí nastoupit nové, a to asi současná generace Baťu zvládá s obtížemi.

I když stále platí Baťovo heslo:

lidem myšlení - strojům dřinu

Nebyl bych k otázce natolik kritický. Svět se vyvíjí a neustálé změny jsou v podnikání nevyhnutelné. Pokud by Tomáš Baťa žil, pravděpodobně by našel cestu, jak svůj systém modifikovat a uspět.

Konkrétně k odkazu Baťů je ale otázka velmi nespravedlivě položena. To, že společnost, kterou založil nadále existuje a vykonává činnost a vyrábí boty ve 40 výrobních zařízeních v 25 zemích světa je samo o sobě neskutečný úspěch. Jak vyplývá z různých analýz a statistik délky činnosti ekonomických subjektů, v současnosti se firmy se na českém trhu udrží v průměru 12-16 let. Také to souvisí s vyhledávaní šampionů. Lidí, co mají vize a tvůrčí myšlenky je v lidské společnosti asi 1 %. Šampioni typu Baťa se rodí 1-2 za sto let.  Vyhledávaní talentů a srovnání Bati s Čubou a takého člověka co ovlivnil region s přesahem mimo republiku se dozvíte v knize Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice.[5]

V čem bychom se měli od Bati poučit, pokud jde o rozvoj našeho regionu? A proč se tak neděje?

Vývoj společnosti a ekonomiky hledá nové příležitosti, aby se mohlo více vyrábět. V nedávné době nejdříve došlo k vědomému snížení kvality výrobků, aby se musely rychleji znovu kupovat. Potom došlo k expanzi v čase, kdy půjčky a leasingy umožnily majetnictví něčeho, k čemu v této době nemáme peněžní potenciál.

A povrchnost nám brání následovat Baťovy příklady především v osobní pracovitosti. dnes a denním rozhodování, důsledné kontrole a přijetí osobní odpovědnosti.

V dnešní době nám chybí vyšší nároky ve vzdělávání. Sice se stále mluví o důsledném propojení vzdělávacího systému s praxí, ale skutečnost je jiná. Takový systém, že vedoucí u Bati museli zvládat práci dělníků, to dnes chybí. Připomenu, že i Tomáš Baťa mladší   musel tuto praxi projít a postavit se k jakékoliv práci u výrobního kruhu ve výrobě bot. Dnes rodiče dětem vše usnadňují, a i nad svými možnostmi je chovají jako v bavlnce, nemají žádné povinnosti a nemusí nic systematicky dělat a pomáhat v rodině.

Takový člověk potom musí být velmi překvapen realitou v běžném životě

Je možné, že dnes není mnoho mentorů, kteří mohou vychovávat a takové zkušenosti předat, systém v současné době necílí na hledání elit. Takto deformovaný systém, který směřuje k hledání a dosahování průměrnosti, ani učitele nemůže motivovat k nadstandartním učebním výkonům. Poslední dobou celkovou úroveň vzdělávacího systému snížila inkluze.

V průběhu kolokvia zazněly někdy krátké repliky stran, které nejsou zaznamenány z časových důvodů. Akce trvala bezmála dvě hodiny, a pro navazující program v kině byla ukončena i když otázky a odpovědi nebyly všechny nastoleny a zodpovězeny.

ve Zlíně listopad 2021                      

 doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA



[1] E-kniha, NEDBÁLEK Karel, Baťové versus Československo, aspekt 2021 KN. Slušovice: Čibe a. s., advokátní kancelář Mgr. Karel Nedbálek a otec, 2021, str. 163. ISBN 978-80-908245-1-5.

[2] Miroslav IVANOV, Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, s. 25.

[3] Antonín Cekota, Úvahy a projevy Tomáš Baťa. 2018.

[4] E-kniha, NEDBÁLEK, Karel, NEW AGE POST 2021 [společenská studie] Slušovice: Nakladatelství: ČIBE a. s., advokátní kancelář Mgr. Karel Nedbálek a otec, 2021. ISBN 978-80-908245-5-3.

[5] E-kniha NEDBÁLEK, Karel, Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice, Slušovice: Čibe a.s., advokátní kancelář Mgr. Karel Nedbálek a otec, 2021. ISBN 978-80-908245-3-9.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama