PaedDr. Ivana Dobešová

  • BPP
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,11. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

30.06.2016 15:23:22 - sanny

vysvědčení

Vedou se u nás nějaké statistiky, kolik dění má třeba na vysvědčení vyznamenání, kolik jich propadne? A pokud ano, liší se tyto statistiky nějak napříč kraji? Je jiná úroveň vzdělání v Praze a třeba v Ústeckém kraji?

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

12.07.2016 20:07:49 - PaedDr. Ivana Dobešová
 Dobrý den,

k první části Vašeho dotazu chci uvést, že každá škola vede statistiky o výsledcích a průběhu vzdělávání svých žáků a tyto údaje musí být řádně vedeny v souladu s pravidly vedení povinné dokumentace školy. Legislativně je věc ošetřena §28 školského zákona (z. č. 561/2004 Sb.), kterým byla zavedena povinnost všech škol vést tzv. školní matriku, která je základní evidencí dětí, žáků a studentů. Tato školní matrika v sobě obsahuje množství individuálních dat, z nichž vybraná data jsou zabezpečeným způsobem pravidelně elektronicky předávána na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro účely statistického zpracování. Jedněmi z mnoha vedených údajů jsou i údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole. Za předaná data odpovídá pouze MŠMT, které jako jediné s nimi může pracovat a vybraná data při dodržení všech zákonných pravidel také zveřejňovat například formou statistických ročenek. Pro úplnost dodávám, že prováděcím předpisem, který sběr a předávání dat ze školních matrik upřesňuje, je vyhláška MŠMT č. 364/2005 Sb.
Druhá část Vašeho dotazu se dotýká oblasti srovnávání úrovně vzdělávání mezi kraji. Obecně platí, že hodnotit kvalitu vzdělávání je sice obtížné, ale možné. Nicméně odpovědně srovnávat úroveň škol respektive úroveň jednotlivých regionů v oblasti vzdělávání na základě několika jednoduchých statistických údajů, možné není. Takové srovnávání by pouze vedlo ke zkreslování a nepřesným a zavádějícím závěrům.  Údaje, které uvádíte - tj. například počet žáků opakujících ročník nebo počet vyznamenání na vysvědčení nemají dostatečnou vypovídací hodnotu a liší se případ od případu, školu od školy a nelze je srovnávat. Chceme-li opravdu a s plnou vážností srovnávat kvalitu škol a vzdělávání, musíme se o ni nejdříve začít opravdu starat a ne o ní pouze mluvit. Je třeba začít používat nástroje a postupy pro měření a sledování kvality, které již existují a v praxi se osvědčily. Se sledováním kvality se musí začít na všech školách a musí mít silnou a systémovou podporu jak ze strany zřizovatelů, tak ze strany ministerstva. V současné době řada škol již určité interní systémy hodnocení kvality své práce používá, ale to co zásadně chybí, je již uvedená zásadní systémová podpora, která by se zejména z pozice krajů dala dobře aplikovat a pak samozřejmě sjednocující či zastřešující role MŠMT, která ale je kapitolou samou o sobě. Jsem ale přesvědčena, že situace se bude  zlepšovat a že se nám podaří alespoň na úrovni našeho kraje v příštím období prosadit zásadní kroky vedoucí ke zlepšení úrovně vzdělávání.  

S pozdravem
Ivana Dobešová