Sovětsko-Afgánská válka

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Je celá řada vynikajícího prací v ruštině, ale protože nepředpokládám jejich dostupnost v knihovnách, odkážu Vás na velmi solidní práci Afghánské peklo autora literatury faktu Tomáše Řezáče. Sověti se nechali vtáhnout do hry, již zinscenoval Zbigniew Brzezinski (tehdy bezpečnostní a strategický poradce prezidenta Jimmyho Cartera), který takto chtěl sovětům oplatit Vietnam. Američané předstírali, že ve hře o Irán (v Iránu, klíčovém státu blízkovýchodního regionu, došlo v roce 1979 k islámské revoluci) chtějí vtrhnout do Afghánistánu, a sověti je chtěli předejít.  

V téže době byla v Afghánistánu u moci Lidově demokratická strana Afghánistánu, která hodlala v zemi, v níž bylo jen 5% gramotného obyvatelstva, vybudovat socialismus. Protože byla relativně slabá a bezradná, snažila se zejména za Hafizulláha Amína vtáhnout do afghánských střetů sověty. Ti se nakonec v prosinci 1979 opravdu do Afghánistánu vojensky zaangažovali.

Hlasování v politbyru bylo velmi těsné a vycházelo z iluzí, které o Afghánistánu měli sovětští politici. Neprozíravě se nechali zatáhnout do vnitřních konfliktů v Afghánistánu mezi frakcemi Chalk a Parčam i do toho, že Hafizulláh Amín rozpoutal teror proti skupině Tarakího. Situaci komplikovala i rozdílnost názorů mezi politiky a vojáky. Maršál Ogarkov napsal rozsáhlý materiál proti vstupu sovětů do Afgánistánu. Poukazoval na to, že rozsáhlé tankové síly jsou v Afghánistánu k ničemu a že bude nutné plýtvat parašutistickými jednotkami, které jsou nesmírně cenné a je těžké je vycvičit. Když se sověti naučili vítězit (např. bitva u Chóstu, po které byli islamisté na kolenou), nařídili jim politikové v čele s Gorbačovem vyjednávat. Prostě chyba za chybou.