prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c.

  • ANO 2011
  • Jihomoravský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,07. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

18. 12. 2019 22:08:00

Proč jsou výsledky z maturitní zkoušky z matematiky tak špatne?

Proč jsou výsledky z maturitní zkoušky z matematiky tak špatne?

Projev na 39. schůzi Poslanecké sněmovny 18. prosince, sloučená rozprava.

Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážení kolegové a kolegyně, minulá doposud neukončená diskuze k uvedenému sněmovnímu tisku se točila zejména kolem problematiky maturity z matematiky. Sněmovna se rozdělila na dvě výrazné skupiny. Jednu, která chce povinnou maturitu z matematiky, kam patří samozřejmě nejenom emeritní rektoři z technik, tedy i já, ale zástupci průmyslu a výzkumu a dalších kolegů. A druhá, která podle mě byla spíše představována zástupci Ministerstva školství, která odmítá zavedení zkoušky z matematiky, protože se bojí špatných výsledků z tohoto předmětu. Měli bychom se ptát, proč jsou výsledky z maturitní zkoušky z matematiky tak špatné. Čím to je, že výsledky češtiny a cizího jazyka jsou u maturity lepší než výsledky z matematiky, a současně mezinárodní šetření prokazují v češtině horší výsledky než z matematiky. Není to tím, že hodnocení v jazyku českém je nastaveno jinak než v matematice?

Každý, kdo učí, tak ví, že můžeme předložit lehké otázky, kdy většina posluchačů udělá vše, a pak také můžeme vytvořit test, z kterého si většina posluchačů, lidově řečeno, vyláme zuby. Domnívám se tedy, že problém vhodné skladby maturitní zkoušky řeší Cermat, dneska Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání tím, že je zde předložena novela, která odsouvá zkoušky z matematiky o osm až deset let, podle tisku. Domnívám se, že by se tenhleten problém dal řešit buď vyhláškou nebo nějakým nařízením Ministerstva školství a vůbec tento návrh tady nemusel být. Co se týká těch, kteří jsou dneska proti maturitě a před dvěma lety hlasovali novelu z roku 2016, tak bych jim chtěl připomenout zdůvodnění zákona, kdy jsme jednoznačně zdůrazňovali důležitost matematiky pro rozvoj a pro inovace a pro to, co dneska nazýváme Country for future a podobně. Takže tehdy v tom roce 2016, kdy jsme projednávali tu novelu školského zákona, tak si určitě vzpomenete, ti, co tady byli na bouřlivé diskuze, zejména zástupců učilišť, kde studia měla být ukončena zkouškou z matematiky. Tehdy podle mě došlo k nalezení určitého optima, kdy někteří žáci nemuseli dělat maturitu z matematiky. A přitom bych mohl tedy citovat současně to zdůvodnění toho zákona, kde byl kladen velký důraz na maturitní zkoušku z matematiky vzhledem k nutnosti vybudovat rozvinutou průmyslovou společnost. Vyhlášku o Ministerstva školství byli vyjmuti žáci oboru uměleckých, zdravotnických a oborů vzdělání sociální činnost s ohledem na specifika daných oborů a ti mohou dneska maturovat pouze ze dvou předmětů společné části maturitní zkoušky, a to z češtiny a literatury a z cizího jazyka. Na ostatních školách a učilištích si studenti volili další zkoušku buď z matematiky nebo z cizího jazyka a v podstatě, lidově řečeno, byl klid. Všichni to vzali jako fakt a byl pokoj. A nyní vlastně ta novela vyvolává dost bouřlivé diskuze. Proč tomu tak je? Z mého pohledu, možná omezeného, zejména proto, že se úředníci obávají špatných výsledků z maturitní zkoušky na zbývajících středních školách, zejména odborných. Znovu bych se vrátil k tomu, co jsem říkal, že by se to dalo řešit celé tohleto jednání buď vyhláškou nebo nařízením Ministerstva školství.

Všichni se soustřeďujeme jenom na maturitní zkoušky z matematiky, ale těch problémů, prostě otevřela se Pandořina skříňka. Tím, že se otevřel školský zákon. Jedním z těch problémů jsou například nestejné osnovy výuky jednotlivých předmětů, protože takzvané rámcové studijní programy, metodický materiál, který si každá škola upraví do takzvaného školského vzdělávacího plánu, jsou velmi volné a často nedostatečným způsobem zpracované. Odborná veřejnost volá podle mě oprávněně po sjednocení obsahu povinné výuky na základních školách. Současně volné a nedostatečně zpracované rámcové studijní programy mají za následek, že absolventi dvou rozdílných základních škol mohou mít na výstupu po skončení povinné školní docházky, případně na přechodu na víceleté gymnázium, značně rozdílné penzum získaných znalostí. Tento stav je v rozporu s právem dítěte na vzdělání, a také s rovnými příležitostmi při jeho dosažení. Rozdílné penzum znalostí je způsobeno nikoliv schopnostmi dítěte, ale obsahem jeho vzdělávání stanoveného základní školou. A když k tomu ještě přidáme spádovost, tak rodič může jen výjimečně rozhodnout, kde rodič může výjimečně rozhodnout o škole, kterou bude dítě navštěvovat, tak ta situace ještě teoreticky může být horší. Tato situace má za následek nerovné šance žáků na úspěšné zvládnutí přijímacích zkoušek na střední školu. Stejně tak může činit obtíže při změně školy v průběhu povinné školní docházky. Při stanovení povinného obsahu dle jednotlivých předmětů hovoří i fakt, že dítě je hodnocena na vysvědčení dle jednotlivých předmětů, nikoliv dle tematických bloků. Domnívám se proto, že by bylo vhodné, aby mezi prvním a druhým čtením jsme se také kromě diskuze o povinné nepovinné matematice zamysleli nad hodností standardu rámcových vzdělávacích programů, a to jak na úrovni ročníku, tak i na úrovni předmětu. Často je nám za vzor úspěšnosti zde ve Sněmovně dáváno Finsko, kde samozřejmě jsou jednotné osnovy a učebnice. Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama