Romové nejsou Vietnamci. Ti sem přišli pracovat. Jejich šéf má jasno

01.09.2011 6:50 | Zprávy

Dne 26. srpna pochodovaly Rumburkem dva tisíce lidí. Dav za pokřiku rasistických hesel prolomil ploty a pod okny domů, kde bydlí Romové, se schylovalo k lynčování. Další důkaz toho, jak je na Šluknovsku napjatá situace. Páteční rasistický pochod byl jejím smutným, avšak logickým vyústěním. Závan třicátých let přinesla hesla typu „Cikáni do plynu" a další podobná. Přesto je dnešní situace jiná. Dokážete si představit dav Pražanů pochodujících takovýmhle způsobem po Libuši, kde sídlí mnoho příslušníků vietnamské komunity? Asi těžko.

Romové nejsou Vietnamci. Ti sem přišli pracovat. Jejich šéf má jasno
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotokoláž.

S vietnamskou menšinou nemá majoritní společnost problém. Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera totiž 61 tisíc Vietnamců žijících v České republice není legislativně ani pokládáno za menšinu.

Rozdílů oproti Romům je tak podle Wintera několik: „Nikdy nikdo z Vietnamců už od roku 1956, kdy se sem první z nich přistěhovali, nedostal od českého státu ani korunu, vždycky se museli o sebe postarat sami. Vietnamci vybrali během tří povodní, které v České republice proběhly, 22 milionů korun na pomoc postiženým. To neudělali žádní jiní cizinci v České republice. A konečně, ředitelé škol touží po tom, aby u nich studovaly vietnamské děti. Průměrný prospěch Vietnamců je na základní škole 1,3, na střední 1,7. Udělali něco takového Romové?"

A Winter pro ParlamentníListy.cz ve srovnávání pokračuje. Hlavním rozdílem podle něj je, že Vietnamci přišli do České republiky z ekonomických důvodů a peníze, které vydělají, dávají na vzdělání. „Na prvním místě je vzdělávání dětí, na druhém místě péče o rodiče a až na třetím jsou osobní potřeby," vysvětluje Marcel Winter priority vietnamské komunity nejen v Česku, ale i ve všech dalších zemích.

Líčí přitom, jak mají rodiny, které vydělávají v zahraničí, ve zvyku posílat každého čtvrt roku velkou část svých peněz rodičům do Vietnamu. „Vietnamci prostě neudělají to, že by vzali peníze, co vydělají, a šli by je prohrát v automatech nebo propít," pošťuchuje Winter.

Čtěte také:


Jiná úroveň vzdělání? Ano, stát posílá Romy do zvláštních škol

I Michal Miko ze sdružení Slovo21, které se zabývá integrací menšin do majoritní společnosti, se s Winterem shoduje, že je jiná úroveň vzdělání mezi Romy a Vietnamci. Problém je však podle něj v tom, co Romům dovolila majoritní společnost.

„Stát k těmto dvěma menšinám přistupuje jinak. V dobách nejtemnějšího komunismu sem začali jezdit Vietnamci jako studenti, Romové naopak získali pozici dělnické třídy na ty nejzákladnější práce, jako je kopání příkopů a podobně," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Miko. Stát podle něj dlouhodobě k oběma menšinám přistupuje jinak.

Rozdíl je také v tom, že vietnamská komunita není na sociálních dávkách. „Vietnamci mají příjem a mají tím pádem peníze, kdežto pro Romy ta práce není. Obzvlášť v regionech, kde není ani pro bílé," uvádí Miko. Podle něj v oblasti integrace není příliš co porovnávat. „Romové často nemají ani na to, aby zaplatili svým dětem cesty do škol, natožpak aby jim platili školní pomůcky a podobně. K tomu připočtěme, že jsou tyto děti téměř automaticky zařazovány do zvláštních škol. Tam skutečně není moc prostor pro vzdělávání," říká Miko a upozorňuje, že i Evropská komise označila způsob zařazování dětí do zvláštních škol v ČR jako rasistický.

Předsudky vůči Romům? Mohou za ně dějiny a média, tvrdí odborníci

Absence smíšených tříd s Romy podle Mika dále prohlubuje neznalost, která mezi majoritní společností a romskou menšinou narůstá. „I když Romové žijí už od Marie Terezie na českém území usedlým způsobem života, tak hlavním problémem v jejich integraci je, že je většinová společnost zná především z médií, která Romům přisoudila negativní obraz. Mluví o nich jako o Romech především v souvislosti s kriminalitou. Tak vzniká napjatá situace mezi lidmi, kteří vlastně vedle sebe žijí už několik staletí," upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Miko.

Související:


Právě negativní obraz v médiích a dlouhodobý styk majority s romskou menšinou je i podle sociologa z FSV UK Martina Hájka důvodem odlišného přístupu většinové společnosti k Vietnamcům a Romům. „Romové jsou integrální součástí populace žijící na našem území dlouhodobě, existují o nich rčení, hluboko zakořeněné stereotypy, literární díla, historické události (např. holokaust Romů) atd. Vztah k Vietnamcům je zatím krátkodobý, stereotypy o nich se teprve vytvářejí, nejsou spojeni s významnými historickými událostmi, běžní Češi o nich prakticky nic nevědí," upozorňuje redakci Hájek.

Ten dodává, že zatímco Vietnamci jsou typičtí přistěhovalci za prací, Romové jsou zde domácí, sledují česká média, potkáváme je na ulicích, v dopravních prostředcích, jako sousedé. A pokud s Romy vejde do formálního styku člen většinové společnosti, tak je podle Hájka jako Romy ani neidentifikuje: „Jsou to pro nás zkrátka pokladní ze supermarketu nebo skladníci a dělníci." K identifikaci romského původu pak dochází naopak právě v médiích.


Ať se Romové inspirují, jak se boří předsudky, říká Winter

„Nelze jednoduše hledat inspirace pro integraci u jiných menšin," říká dále Hájek. Každá menšina má podle něj ve vztahu k většinové společnosti svá specifika. A zpochybňuje tak i to, že by integrace vietnamské menšiny byla v České republice úspěšnější než integrace menšiny romské: „Že je méně konfliktů mezi Vietnamci a Čechy? To nemusí být známka integrace, ale naopak úspěšné segregace/izolace - konflikty nevznikají, protože zájmy se nekříží," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz sociolog.

Předseda česko-vietnamské společnosti Marcel Winter také nachází rozdílný přístup státu k romské a vietnamské menšině. „Když Vietnamci pořádají špičkový sportovní turnaj, kam se sjedou soutěžící z několika zemí, tak se tam neukáže ani starosta, i když byl osobně pozvaný. Když Romové pořádají v Brně bál, tak se tam málem vydá i paní prezidentová," ohrazuje se Winter.

A k mediálnímu obrazu Romů dodává přeci jen i inspiraci z prostředí vietnamské komunity. „Časopisy, které jsou tištěny pro vietnamskou menšinu, spolupracují s policií. Pokud je nějaký Vietnamec hledán Policií ČR, tak je v těchto časopisech otištěna jeho fotka a důvod, proč je hledán. Když to jde v médiích určených pro Vietnamce, určitě to půjde i v médiích určených pro Romy," uzavírá Winter.


Čtěte také:



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Matěj Pálka

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek byl položen dotaz

náhrady

Proč jste je začali řešit až teď? A proč je nezrušíte úplně? Platy máte přeci dost vysoké, tak na co ještě nějaké náhrady? A máte nějak zjištěno, jaká je vůle systém náhrad změnit? Já o tom dost pochybuji, když sleduji debatu o navyšování vašich platů. Ema

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Cizinci, žijící v Česku, netvoří homogenní skupinu

22:08 Český statistický úřad: Cizinci, žijící v Česku, netvoří homogenní skupinu

Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 žilo v Česku 496 250 cizinců. Od předchozího sčítání z…