Bezpečnostní analytik a publicista Jan Schneider hovořil v pořadu Jana Bobošíkové „Jsme ve válce?“ o pátečním kolapsu v české energetice. Zamyslel se nad souvislostí blackoutu v Česku s dubnovou událostí na Pyrenejském poloostrově. Upozornil, že Španělsko a Portugalsko jsou země, kde hodně svítí slunce.
„My jsme také zažili velký příděl slunečního svitu a teplo. V zimě se to asi tak často nestane. Dostáváme se do určitého podezření, že za to mohou těžce regulovatelné zdroje, tzv. obnovitelné zdroje. V naší energetické soustavě je většina prvků velmi dobře regulovatelných. Donedávna nebyla náchylná takovým událostem. A když, tak to byly věci, jako že spadl kabel, rozvodna zkolabovala. Byly to dílčí věci, se kterými se systém, jenž byl velice robustně navržen, vyrovnal. Nezapomeňme, že to bylo děláno za socialismu a má to takovou válečnou odolnost. Takže náš systém je skutečně dobrý. A otázka je, jak to, že takový masivní systém zkolaboval,“ zamyslel se Schneider.
V takto exponované síti, kde je přebytek energie, může i drobná závada, s níž se systém běžně vyrovná, být příslovečnou kapkou, kterou pohár přeteče a nastane blackout. „Kabel skutečně mohl spadnout, ale je nutno vidět kontext, že síť byla přeládovaná energií. To jsou okolnosti, které svědčí pro vysvětlení velice přízemní. Nikde nebyl vidět Putin, že by tahal za nějaké kabely. Ani Čuk a Gek nebyli viděni. Jde o dopad grýndýlové politiky. Obrovský počet velmi těžko regulovatelných zdrojů plní síť energií. Zdroje jdou povypínat, ale nikoliv tak snadno a rychle jako ty klasické, regulovatelné zdroje energie. Vysvětlení je jednoduché a směřuje jednoznačným směrem. Musíme se co nejrychleji vzdálit od důsledků toho, co nám přináší Green Deal,“ domnívá se Schneider.
Zelená evropská hysterie
Moderátorka Bobošíková se zeptala, kdo konkrétně nese politickou zodpovědnost za to, že se Česko během pár minut ocitlo na pokraji chaosu. „Lidé byli zavřeni ve výtazích, nemocnice musely přejít na nouzový provoz, vlaky se zastavily,“ připomněla Bobošíková.
„Skupinové myšlení v EU je psychologický fenomén, který je zkoumán už od dob Freuda a Junga. Je to špatná věc, podlehnout skupinovému myšlení. V EU jsme se už za Babiše dostali do vleku. Vzdorovat bylo zatěžko. Já vím, je to skutečně těžká věc. ČR nemá v EU příliš silnou pozici vzdorovat zelené hysterii. Rozhodnou se pro něco, aniž by to prakticky domysleli. Ti lidé často ani nemají schopnost domyslet to, protože toho v životě v praxi nikdy moc neudělali. Mají jasno o světě, ale ručičky, ručičky nebojte se, vy pracovat nebudete. To je asi jejich krédo. Takže tam to začalo.
Je velmi složité se z toho vyvázat. Je nesmírně důležité, aby se v EU vytvořilo jádro politiků, kteří umějí používat selský rozum a kteří Evropu zastaví před krajem toho srázu, jestli je to vůbec možné. Tímto způsobem se skutečně zřítíme. Ale těch propastí je tam několik. To není jen energetická propast, to není jenom propast technologické nedostatečnosti, nekonkurenceschopnosti. To je i to nové štítkování domů. Lidé na to nebudou mít. Hrozí ztráta těch nemovitostí. Je to frontální útok,“ míní Schneider.
Poručíme větru, dešti jako v 50. letech
Bezpečnostní expert Schneider připomíná, že Green Deal pramení z původně dobré myšlenky, abychom se k přírodě chovali zodpovědně. „Jenomže když se lidé začnou k přírodě chovat jako inženýři, místo jako pokorní pozorovatelé a milovníci přírody, tak to pak dopadne takhle. To je přesně ten přístup, který jsme kdysi vyčítali komunistům v 50. letech – poručíme větru, dešti. Je to jak přes kopírák a toto jsou hrůzné výsledky,“ upozorňuje Schneider.
Zamyslel se i nad otázkou, kolik blackoutů ještě musí přijít, aby vláda přiznala, že energetická bezpečnost není zvládnutá.
„Je to příšerné, těžko se mi to říká, ale je to tak, že věci se mění, až když někdo zemře. Vzpomeňte si třeba na Národní třídu. Pořád jsme se pochechtávali Jakešovi, ale když se rozšířila zpráva o mrtvém studentovi, tak spousta lidí najednou řekla dost, tohle ne. Zatím to doktoři v nemocnicích zvládli. Takže se otřepeme a jedeme dál. Až bude pár mrtvých, tak se poslanci hnou a zákony se změní, přístup se změní. Politici mají tak hroší kůži, že na tohle vůbec nezareagují. Nepoškádlí je to, nepolechtá, nepotrápí je to. Dokud nepůjde o to, že by jim to zlomilo vaz, tak nehnou prstem,“ poznamenal bezpečnostní expert.
Bobošíková připomněla, že pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) před časem v souvislosti s blackoutem ve Španělsku a v Portugalsku veřejně prohlásil, že české metropoli něco takového nehrozí. Po pátečním výpadku elektřiny však svůj příspěvek v tichosti smazal a místo vysvětlení přišlo mlčení.
„Já si vzpomínám na jiného primátora, za něhož nehrozila povodeň. Je to podobné. Je mi jich trošku líto. Ten člověk snad měl poměrně důstojný průběh života, a tímhletím si to strašně kazí. Je to nedostatek sebereflexe. Měl dávno sbalit kufry a nechat po sobě pěknou vzpomínku. Takhle jde akorát z trapasu do trapasu,“ podotkl Schneider.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská