„Jsem velký Trumpův obdivovatel. Ve svém současném životě mám ‚přetrumpováno‘. S panem prezidentem jsem se dokonce dvakrát osobně setkal a podali jsme si ruku,“ říká Bob Obdržálek, který žije v desetitisícovém městečku Springfield v americkém státě Vermont. Je dobrý kamarád Josefa Mašína z protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů a dodnes trénuje nadějné borce ve Springfieldském boxerském klubu. A ParlamentnímListům.cz sdělil tohle...
Trump a ti druzí
„Když Donald Trump kandidoval v předchozím termínu, tak navštívil vedlejší stát New Hampshire. Bylo avizováno, že přijede v jednu odpoledne, ale já byl na místě v sedm ráno a už tam byla fronta. Podařilo se mi dostat do třetí řady k pódiu, kde vystupoval. Bylo to něco úžasného. Když končil, tak jsem se k němu prodral s jeho knihou. V pravé ruce jsem měl pero, aby mi ji podepsal. Když jsem mu ho podával, tak po mě skočila ochranka a srazila mi ruku. Omluvil jsem se, a bodyguard na mě, že Trump má své pero. Knihu mi podepsal a podal mi ruku. Velký zážitek,“ sděluje hodně nadšeně Bob Obdržálek a hrdě se hlásí k americkým republikánům.
„Jsem ze Zlína a znal jsem Ivanu Zelníčkovou, bydleli jsme kousek od sebe. Má mamka, dnes už je po smrti, se dost stýkala s její mámou Marií. S paní Zelníčkovou řešila mnoho věcí. Měly se moc rády. Dozvěděli jsme se tedy jako jedni z prvních, že se Ivanka seznámila s velmi bohatým člověkem, který staví v USA mrakodrapy, má vlastní letadlo, helikoptéru a tak. To mi psala mamka a poslala fotky ze svatby. V dopise se svěřila, jak je Marie Zelníčková strašně ráda, že si Ivanka vzala tak hodného manžela, že je ‚Doník‘ moc bezva člověk,“ vzpomíná.
Věříte, že příčinou (jednou z příčin) výpadku elektřiny byly obnovitelné zdroje?Anketa
Dnešního prezidenta USA a jeho finanční rošády po světě představuje jako skvělého hráče pokeru v dobře rozehrané partii: „Kanadě by pomohlo, kdyby se stala jedenapadesátým státem USA. Zrovna teď to tam ovládli kanadští nacionalisté. Od nás je to sedm hodin jízdy do Montrealu. Vím skoro o všem, co se tam děje. Trump hraje poker, to je jeho styl a velmi chytrý styl. Začne s velkou cifrou a pak ji postupně snižuje, licituje. Navíc má kolem sebe skvělé lidi. V prvním prezidentském období měl kolem sebe velké podrazáky, ale nyní už se poučil. Teď má super složený kabinet, jeden z nejlepších za poslední desetiletí.“
Mašín a ostatní
„To s tím Hučínem, mě těžce se*e,“ říká dále Bob Obdržálek a dodává: „S Pepíkem Mašínem se znám velmi dlouho a ještě lépe jsem se znal s jeho bratrem Radkem. Milana Paumera jsem poznal také dost dobře. Hodně jsme se navštěvovali. To, v jakém smyslu cituje Hučín Paumera, je totální nesmysl. To je sprostá lež, která mě zvedla ze židle. Myslím si, že Hučínovi hráblo a už není duševně v pořádku.“
Dokonce napsal drsný článek o Hučínové odbojové činnosti, který nám přeposlal. Píše v něm, že bývalý důstojník Bezpečnostní informační služby (BIS) Vladimír Hučín uvedl v mailech, které rozeslal několika lidem, nepravdivé údaje o posledním žijícím Mašínovi. Prý se - podle Hučína - při útěku přes Německo nezachoval jako chlap a jde mu jen o prachy. Hučín podle Obdržálka vědomě lže a není to poprvé.
A za výsměch pak považuje Hučínovu legendu o Trumpovi, jako o „potenciálním agentovi“ StB, protože v té době byl každý cizinec „potenciální agent“ StB. Podívejte se ostatně třeba do pamětí spisovatele Fredericka Forsytha Vypravěč: Vlastní životopis. Ohledně něj je třeba jen konstatovat, že ne každý to měl tak příjemné, že si s agentkou StB při navazování kontaktu užíval milostných hrátek.
Hučín a fikce?
„Za kolosální lež lze považovat jeho smyšlenou historku o zastřelení dvou sovětských regulovčíků. Za tento fiktivní čin byl Hučínovi dokonce přiznán status válečného veterána. V několikahodinovém rozhovoru s reportérem Adamem Drdou Hučín dramaticky popisuje celou akci, při které měl zastřelit dva sovětské vojáky. Všichni svědci, které Hučín zmiňuje, však již nežijí,“ píše Obdržálek. Nutno dodat, že Drda pracuje pro web Paměť národa a Hučína zpovídal v reportáži Neviditelní v rámci příběhů 20. století.
Podle Obdržálka lze Hučínův „fiktivní příběh“ srovnat s výpovědí Věry Sosnarové, která dle svých slov přežila devatenáct let v sovětském Gulagu. Na svých četných přednáškách vždy hororovými zážitky z Gulagu rozplakala mnohé posluchače a trvalo devět let než byla usvědčena z toho, že si svůj příběh vymyslela, tedy sestavila z výpovědí opravdových vězeňkyň z Gulagů. V televizním filmu Svatá ji skvěle ztvárnila Jiřina Bohdalová.
„Je s podivem, že se dosud nikdo z řad badatelů a historiků nepokusil prověřit pravdivost Hučínovy verze o zastřelení dvou regulovčíků. Hučín by měl odpovědět na otázky, jako ‚Kde skončila střelná zbraň, coby doličný předmět?‘, ‚Kde si nacvičil střelbu ze samopalu bez pažby?‘, ‚Zda může provést rekonstrukci činu za účasti odborníků z řad kriminalistů?‘ Nezodpovězených otázek je samozřejmě více. Měli by je však pokládat ti, kteří Hučínovu pohádku sežrali i s navijákem. Kdyby opravdu Hučín zastřelil dva sovětské vojáky, Sověti by nepronesli známý výrok ‚nas mnogo‘, ale použili by to jako důkaz, že kontrarevoluční síly opravdu existují a proto bylo nutno zasáhnout. A pachatele by vypátrali, i kdyby měli zničit půlku Přerova,“ doplňuje.
Obdržálek a pěsti
Dění ve světě vidí prý velmi podobně, jak se o tom šíří Mašín na stránkách ParlamentníchListů.cz. „Často spolu telefonujeme a máme naprosto shodné názory. To, co slyším, že se děje v Česku, mi připadá, jako bych četl Rudé právo z třiapadesátého roku. Jen trochu pozměněné. Biden byl pro mnoho Čechů jediný možný a Kamala Harrisová ta úžasná po něm. Strašný. Až teď vychází vše najevo, že ten chudák netrefil ani na ha*zl. Vždyť on čtyři roky vůbec nevěděl, kde je,“ podotýká Bob.
Ostatně také o něm samotném se na stránkách Paměť národa píše. Narodil se v roce 1947 ve Zlíně. Vyučil se nástrojařem, maturitu skládal v roce 1969. Když však rok před tím Československo obsazovala vojska Varšavské smlouvy, vše fotil a po Gottwaldově vyvěšoval protiokupační plakáty. Po účasti na demonstraci skončil v srpnu 1969 na osm měsíců ve vězení poté, co se údajně dopustil útoku na veřejného činitele. „Bylo to k prvnímu výročí okupace. Mysleli jsme si, že se spojíme s dělníky z továrny Svit, ale nepřipojili se. Přijelo tam vodní dělo a rozprášili nás. V Brně ale byli dva mrtví,“ vzpomíná.
Pak se věnoval samizdatu, stýkal se s disidenty a roku 1984 podepsal Chartu 77. Hned poté emigroval s manželkou a dvěma dětmi na Západ. „Dva roky jsme čekali na USA v Rakousku. Do Vermontu nás poslali, protože jsem strojař a ve městě byla obrovská vojenská výroba,“ dodává.
Internetové stránky Springfieldského boxerského klubu mají starosvětskou vizáž. Úvodní fotka ukazuje staré boxerské rukavice, co toho hodně zažily, visící na stěně ze starých na zeleno natřených prken, co toho zažily možná ještě víc. Prostě „old school“ design, ale působící velmi, velmi důvěryhodně. Bob je tam nejstarší trenér a fotky se šampiony klubu vyzařují úctu k seniorskému učiteli. A kdybyste se chtěli posmívat, že jde o ten namalovaný a pomatený Springfield, ze kterého pochází „žlutý hlupák“, jak říká zanedlouho osmdesátiletý Bob, Homer Simpson, tak by vás místní mistři v rohování mohli rychle vyvést z omylu. Ručně a stručně!
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský