Žil jako poustevník a potom jako pocestný kazatel, hlásající neúnavně lásku ke všemu živému. Podle jedné z četných legend kázal i ptákům, kteří se k němu slétli, dokonce i rybám. Pečoval o chudé a nemocné a výsledkem bylo založení řádu chudých bratří, františkánů, řádu doslova žebravého. Jedna z jeho odnoží – kapucíni – působila také na Mariánské. A právě něco z Františkovy všeobjímající lásky a pokorné prostoty se otisklo do stavění betlémů, které se později rozšířilo po celém světě. Narozenému Ježíškovi se přicházejí klanět nejen králové a mudrci, ale i pastýři, sedláci, řemeslníci a muzikanti, ba i zvířátka. Dary nejsou jen zlato, kadidlo a myrha, ale také husa, ryba, vánočka, jehňátko či holoubě – tak, jak ty „dárky“ známe z našich betlémů. U nás jich vznikla celá řada, papírových, vyřezávaných, modelovaných, dokonce i z mnoha materiálů zcela neobvyklých, i s charakteristikou různých zemí. Naše betlémy vynikají poetickou prostotou, s níž spojují orientální krajinu palem a skalisek s krajinou českou, kromě stád oveček, oslíka a volka se tu objevují i různí exoti. V Ostrově si každé Vánoce můžeme obnovit atmosféru jesliček ve farním kostele a na výstavě mnoha dalších betlémů v kostele klášterním. A co víc, naše město má, kromě někdejšího kostelního betlému z 19. století, i svůj vlastní, současný betlém s celými zástupy těch, kdo přicházejí vítat Narození, začátek „nového věku“. Je výsledkem dlouhé, trpělivé a nezištné práce ostrovského řezbáře, pana Václava Nekoly.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
