Na kroku ČNB nebylo nic neočekávaného - bankovní rada o možné měnové intervenci hlasovala už dvakrát (a to negativně). Nyní návrh na intervenci vůči kurzu koruny prošel. Představitelé ČNB argumentují cenovou tendencí (s poklesem usměrňovaných cen prý ČR míří do deflace). Současně tak má ČNB chránit český export, ale pokud by to byla dlouhodobější politika, tak za cenu prodražení importu (včetně klíčových komodit, jakými jsou ropa či potraviny).

Osobně ten krok považuji za problematický a jeho okamžitý účinek na českou ekonomiku za přeceňovaný. Prodávat korunu na měnových trzích nelze donekonečna. Uměle podporovaný kurz tak nemůže dlouho vydržet. To bychom museli znovu zavést tzv. fixing kurzu české měny k hlavním světovým měnám. Firmy jsou zatím proti kolísání kurzu na krátkou dobu zajištěny standardními finančními nástroji. ČNB ale vyhrožuje, že chce intervenovat i v příštím roce.

Obávám se, že tahle hra na měnovou suverenitu je poněkud nereálná a jde spíš o měnové obchody než o národní hospodářství. Verbální razance komentáře guvernéra ČNB Miroslava Singera navozuje psychologický efekt na trhu, ten je ale ještě více platonický než samotné přímé měnové intervence. Pokud by intervence ČNB byly jen dočasné, nahrává to úvahám, že si pomohou spekulanti s měnou. Vydělají zejména ti, kteří mají euroúčty a budou nyní spekulovat s kurzem koruny. Na nákupy eura naopak dopadne kurzová ztráta.