Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi jenom krátce okomentovat materiál, který už pan předsedající pojmenoval v úvodu.

V květnu letošního roku představila Evropská komise Návrh směrnice o omezení dopadů některých plastových výrobků na životní prostředí. Hlavním cílem této nově navrhované regulace má být snížení spotřeby jednorázových plastů a ochrana světových moří před znečištěním plastovými odpady, které se do mořského prostředí dostávají z různých zdrojů. Množství plastových odpadků v oceánech a mořích neustále stoupá, což snižuje biologickou rozmanitost oceánů a existuje zde i riziko negativního vlivu na lidské zdraví. A to v důsledku postupného rozpadu plastů na mikročástice, které jsou schopné na sebe vázat toxické látky a mohou vstupovat do potravních řetězců.

Možná jste slyšeli nebo četli někde ten bonmot, že v roce 2050 může být už v moři více plastů než ryb na objem. A jakkoli se to může zdát ztřeštěné řešení, tak by se to při neudržitelném dalším vývoji spotřeby plastů mohlo bohužel stát i pravdou. Návrh směrnice cílí na konkrétní výrobky z plastů nebo ty, které plastové materiály obsahují a které se na evropských plážích vyskytují nejčastěji.

Protože já jsem také slyšel, proč to řeší Evropa, když vlastně problém není zdaleka evropský, problém je z Afriky nebo z Asie. To je pravda, ale tady se samozřejmě bavíme také o plastech z evropských pláží, a to znamená, že jsou to plasty, které velmi pravděpodobně pocházejí z Evropy.

Vůči těmto výrobkům je pak navrhováno uplatnit určité regulatorní postupy, které mají snížit jejich výskyt coby odpadů v mořském prostředí. Celkem nově navrhovaná regulace zahrnuje 32 typů výrobků, mezi něž patří například plastové příbory, kelímky, vatové tyčinky, brčka, nápojové lahve, vlhčené ubrousky nebo rybolovná zařízení. Mezi opatřeními, které by měly členské státy přijmout, jsou – snižování spotřeby, například prostřednictvím stanovených cílů, nebo omezením zdarma nabízených výrobků; zákaz uvádění na trh, pokud existují adekvátní náhrady z jiných materiálů; zavádění nových systémů rozšířené odpovědnosti výrobce za účelem zajištění financování nákladů na sběr odpadů ze životního prostředí; informování spotřebitelů o způsobech řádného nakládání s odpady; stanovení nového cíle pro plastové nápojové lahve.