Ministr Kulhánek: Od samospráv máme pozitivní odezvu

Pěkné odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Pěkné odpoledne, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já bych se zaměřil na působnost ministerstva pro místní rozvoj, koneckonců, asi se to ode mne očekává. Nebudu zabředávat do spousty čísel, spíše budu reagovat na to, co zaznělo, ať už v samotném počátku, kdy pan senátor konstatoval, že slyší stesky starostů, aby se pro ně stalo čerpání příjemnější, a teď ta poslední věta paní senátorky o nadřazenosti. Nemyslím si, že to je odraz reality, která dneska ve vztahu vlády, jednotlivých rezortů k postiženým regionům je.

Jenom historický kontext, já jsem nastupoval na ministerstvo pro místní rozvoj těsně po povodních, kdy vlastně i moje první cesta v řádu hodin po jmenování vedla do Jeseníků. V řádu jednotek dnů jsem předkládal na návrh první Živel, Živel 4, který měl řešit právě, ať už nouzové ubytování nebo nouzové prostory pro vzdělávání a další veřejně prospěšné aktivity. Od svého nástupu jsem velmi intenzivně komunikoval s celým územím všech postižených regionů, ať už tam, kde byl stav nebezpečí, nebo tam i, kde nebyl. Samozřejmě s postupnou koncentrací na Olomoucký a Moravskoslezský kraj, protože ten tu pomoc potřeboval nejintenzivněji. Postupně se vystavěly na základě velmi těsné komunikace právě s tím postiženým územím další živlové programy, které tady byly zmíněny, ať už je to Živel 1 nebo Živel 3, Živel 1 pro samosprávy obecně a krajské, Živel 3 pro občany na obnovu obydlí. Už na podzim, protože jsme vnímali, že je třeba koordinovat tu pomoc ze strany jednotlivých rezortů a i v území, se ukázala řada, dneska se říká, stakeholderů, ale partnerů, kteří s tou pomocí potřebovali pracovat. Proto můj náměstek na ministerstvu Radim Sršeň dostal úkol být tím koordinátorem, dát dohromady tu pracovní skupinu na té pracovní úrovni, která by zahrnovala nejen naše rezorty, nejen samosprávy, ale i další instituce a společnosti a firmy, které do té obnovy jsou zapojeny.

Od té doby kontinuálně běží dialog s tím územím, kontinuálně jsou setkání, ať už prezenční nebo online, ať už se všemi samosprávami k těm souhrnným informacím, nebo jednotlivé návštěvy v regionech, které absolvuji, ať už já nebo můj kolega náměstek, nebo další vrchní ředitelé sekcí, tak, jak je třeba.

Zároveň jsme navázali velmi intenzivní komunikaci i s profesními organizacemi v momentě, kdy se vyskytla potřeba nikoliv nejen finanční, ale i potřeba určitých profesí, které byly nedostatkové, ať to byli statici, ať to byli vodohospodáři, ať to byli projektanti, tak, abychom v rámci celé České republiky, pokud možno, stáhli ty kapacity do území, které to nutně potřebovalo. Stavební úřady, které působí v povodněmi postižených regionech, dostaly naprostou přednost při napojování na technologický bypass digitalizace stavebního řízení, aby měly větší kapacitu a mohly souvisle odbavovat.

Postupně jsme, a znovu opakuji, že ta komunikace byla velmi intenzivní, ať už na základě souhrnných podnětů, nebo i individuálních konzultací, snažili vycházet vstříc a upravovali jsme jednotlivé programy a aktivity tak, aby to území vyhovovalo.

Teď se dostávám k tomu, kdy vyvracím jakoukoliv nadřazenost nebo jakoukoliv negativní zpětnou vazbu od těch účastníků v tom území. Ta zpětná vazba je prokazatelně velmi pozitivní.

Poslední jednání, které proběhlo bylo shodou okolností dnes dopoledne. A my vnímáme velmi pozitivní a silnou vlnu od všech samospráv. To znamená jak starostů, tak i z mé přímé komunikaci, ať je to pan hejtman Okleštek, nebo pan hejtman Bělica, ve vztahu k tomu, jakým způsobem Ministerstvo pro místní rozvoj přistupuje k těm regionům, jakým způsobem reaguje na ty podněty a jakým způsobem dotahuje ty věci, které proklamovalo nebo slíbilo k finálnímu konci řešení. Pokud se týká těch programů, já jsem viděl teď jenom, mohl přečíst, protože ten materiál jsem neměl dříve k dispozici, výhrady, které jsou tam uvedeny. Já to budu spíše brát jako podněty, které samozřejmě prověříme. Nicméně my jsme se při koncepci těch živlů – a teď se zaměřím na živel 1 – snažili zaměřit na to, aby starostové, kteří je budou používat, měli co nejjednodušší procesní cestu k jejich využití. To znamená, abychom jim nedávali nějaké zálohové platby a oni měli potom další administrativu s tím vyúčtováním, tak jsme říkali – v momentě, kdy znají konkrétní výsledek veřejné zakázky na tu danou činnost, tak jsme schopni jim ty peníze vyposlat, tak abychom nenarušili jejich cash flow a oni ty prostředky měli na účtu v momentě, kdy bude proplácet své faktury. A takto myslím, že to nastaveno je. A já zatím na to mám jenom tu pozitivní zpětnou vazbu. Pokud se týká živlu 3, tam je samozřejmě otázka toho, jakým způsobem jsme se museli domluvit i s kraji na participaci v tomto programu, což se povedlo. A děkuji za ten vstřícný přístup těch krajů, kterých se to týká. Zároveň jsme říkali – půjdeme cestou, protože ten program je kombinace dotace a úvěru, až do 100 % uznatelných nákladů. S tím, že na základě žádosti, kde je poskytnuté veškeré informace o těch způsobených škodách, tak je vypočítána ta hodnota, na kterou ten žadatel má nárok. A ještě před realizací té obnovy nebo rekonstrukce ty peníze dostane. Řešili jsme také příklady, které se týkají skupiny lidí, kteří byli postiženi povodněmi, ale jsou v nějaké finanční kolizi, zejména tedy v exekucích. S Člověkem v tísni kontinuální debata a hlavně i meziresortní pracovní skupina na to, jakým způsobem tyto případy řešit. Nakonec se ukazuje, že těch případů jsou vyšší jednotky – jednotky, nikoliv ani desítky. To znamená, po jsou budeme řešit na individuální bázi. Ale říkám to zejména proto, že ani tyto jednotlivé případy nejsou lidé, které bychom jakkoli pomíjeli, anebo je házeli přes palubu. Musím ještě vyzdvihnout působení našich center pro regionální rozvoj v těch postižených územích, protože ty od počátku poskytovaly velmi individuální přístup všem žadatelům, kteří o to požádali. Dokonce postavili mobilní týmy, které jezdily za těmi žadateli. A vlastně na základě jimi poskytnutých informací dávali dohromady veškerou dokumentaci, sepisovali žádosti tak, aby ten proces byl pokud možno co nejjednodušší pro toho žadatele a zároveň co nejméně chybový. To se týkalo jak živlu 1, tak živlu 4, tak se to týká samozřejmě i konzultací ve vztahu k živlu 3, to znamená jednotlivým občanům, kteří mají povodněmi poškozená obvyklí, anebo o ně úplně přišli. I živel 3 jsme postupně upravovali na základě podnětů z území. Zejména se to týká toho, že v momentě, kdy ten člověk se rozhodne obnovit svoje obydlí, postavit ho znovu, ale přesune se jinam, to znamená, že do zóny, která není povodněmi ohroženým územím, tak tento stav možný je. A ten žadatel je podporován v plné míře jako tam, kde to obnovují v tom sídle samotném. Tedy tím závěrem, můj důraz od počátku, od října minulého roku byl kladen na velmi intenzivní komunikaci, tak abychom pracovali s reálnými informacemi z toho území, abychom na ně v reálném čase dokázali reagovat. A zároveň, pokud je to aspoň trošku možné, těm požadavkům z území, jim vyhovovat. A to se nám dneska opravdu ukazuje. To znamená, já si samozřejmě beru ty podněty, které jsou v podkladovém materiálu, který vy jste dostali v rámci toho senátního tisku, a předávám kolegům k vyjádření – a vy ty odpovědi samozřejmě i dostanete na ty jednotlivé podněty – ale zároveň trvám na tom, že jsme v této věci a v celém tom procesu, který samozřejmě bude trvat daleko déle než jeden rok, je to spíše otázka tři, pěti, v některých otázkách sedm let, tak budeme poskytovat velmi intenzivní součinnost, metodickou podporu i faktickou pomoc. Děkuji mnohokrát.