Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.
Já se pokusím komentovat oblast, která je v nadpisu toho dnešního bodu, ale která tady zatím ještě nebyla tak do detailů diskutovaná. To byla omezení vlády, která má v gesci pan ministr. Kvituji, že pan ministr vždycky odpovídá na mé dotazy, což já mám velice rád, i když samozřejmě to nejsou příjemné dotazy. Někteří ministři to nedělají. Já vám řeknu, proč ty dotazy vůbec pokládám, aby to bylo pochopitelné.
Naše vláda, pan ministr to má v gesci nejvíce, dělá mnoho opatření, která dopadají na ekonomiku, na podnikání, na kulturu atd., s cílem zamezit šíření koronaviru. Já tomu rozumím, nicméně co řeknu já, když se třeba inspirujete Rakouskem, Německem atd., což je hezky komunikováno, co u nás je malinko jinak... U nás je to tak, že my máme de facto trvalý lockdown v rámci nařízeného nouzového stavu, který pak vy vyhlašujete. To už máme od března minulého roku, kontinuálně to probíhá skoro pořád.
Vezmu Rakousko. V Rakousku nikdy nebyl použit nouzový stav, byl svolán speciální zákon, který se týkal právě této oblasti. Potom na základě nějakých podnětů byl zrušen a byl přijat během chvilky nový zákon. Veškerá opatření, která vláda dělá, jsou vždycky v rámci nějaké legislativy a jsou přezkoumatelná zákonem. Nemůže být potom nikde zpochybňováno, jestli to je názor vlády, který je bez nějakých pravidel, je správný, nebo špatný, je možné, aby to soud vždycky nějakou formou posoudil.
Tady se bavíme o vašich opatřeních, která se týkají omezení, které probíhá každý týden, někdy po třech dnech, někdy po sedmi dnech. V rámci toho, že máte nějakou tabulku s omezením, říká se jí PES, podle toho děláte nějaká rozhodnutí. Proč se na to ptám? Protože to děláte bez jakýchkoli pravidel dneska, v nějakém stavu, který je z běžné ústavní praxe. Rozhodnutí, která probíhají a nejsou přezkoumatelná.
Proto se budu ptát konkrétně. Ptám se na to možná už skoro rok, ale třeba mi odpovíte, třeba ne, uvidíme. Chápu, že těch dotazů máte hrozně moc, uvidíme, jak to budeme zvládat. Bude jich málo, ale budou věcné.
První věc, na kterou bych se zeptal, to je téma, samozřejmě, které pořád řeším, a to je omezování služeb a maloobchodu. Téma podnikatelské. Je to moje téma, tak půjdu do svých témat, nepůjdu do jiných. Nejsem odborník na očkování. Pokaždé, když se ptám, tak mi je komunikováno vládou, že omezení, která probíhají, jsou proto, aby byla omezena mobilita. Je to tak, předpokládám. Já už jsem se opravdu zvedl a šel jsem se podívat na místo, protože pořád tomu nerozumím. Tak jsem si objel několik typů maloobchodního prodeje. Abych vám řekl konkrétně, jel jsem za malé město, 10 000 obyvatel, tam je běžné nákupní centrum, kde je zkrátka jeden Kaufland nebo nějaké jiné obchodní centrum a pět nebo sedm nějakých obchodních jednotek. Dneska, tak, jak máte vaše omezení, aby se omezila mobilita, 80 % provozoven je otevřených, 20 uzavřených.
Já bych se jenom zeptal, tím, jak pořád doplňujete ta vaše opatření pro omezení maloobchodního prodeje a služeb, dneska už má 36 výjimek, na malém městě s 10 000 obyvateli plus 80 % provozoven je v nějakém režimu otevřeno a 20 je uzavřeno. Jak tímto omezováním, které pokaždé přidáme tak a tak, na malém městě, omezujeme mobilitu? Jestli těch 20 % jakoby, ti tři nebo dva obchodníci, kteří tam jsou, většinou to je elektro, nábytek, jsou zavřeni, všichni ostatní jsou nějak otevřeni. Takže čím tu mobilitu vy omezujete?
Druhý příklad. Opět jsem se šel osobně podívat. Na náměstí malého města, opět 10 000 obyvatel plus, nebudu ho tady jmenovat, ale příkladů je hodně. Třeba Litomyšl má krásné náměstí, tam opravdu ty obchoďáky třeba ani nejsou. Tam jsem to počítal. Ty jednotlivé provozovny, jak jsou otevřené, zavřené, když započítám i banky, které jsou pořád otevřené, nějaké prodejny třeba s mobily, mobilní operátoři atd., tam je to přibližně 60 až 70 % provozoven otevřených na tom náměstí. Opět 30 %, někdy to je pět, někdy deset podnikatelů, kouká, jak zbylých dvacet podnikatelů je zavřeno. Já bych se chtěl zeptat, jakou formou touto vaší sadou opatření omezujete mobilitu, když většina podnikatelů na tom náměstí je otevřená a menšina uzavřená?
Třetí oblast, na kterou jsem se díval, to tedy bylo pouze po internetu, abych nechodil moc do uzavřených prostor, protože také chci dodržovat ta vaše opatření, tak jsem se podíval na internetu na několik nákupních center tady v Praze. Takové ty velké galerie, kam se také nemá chodit, krásnou kontrolu po internetu, kde je krásně komunikováno, co je otevřeno, zavřeno, 45 procent provozoven na kusy je otevřeno, 55 uzavřeno. Nepočítám tam ten velký potravinářský obchod, který je největší plochou. Takže opět, kdybych to vzal na metry čtvereční, jsme na nějakých 70 %, 30 % podnikatelů kouká, jak ostatní prodávají a oni jsou zavřeni. Problém pro mě je v tom, že těch 30 % většinou, plus minus, jsou ti většinou nejmenší. Specializovaní obchodníci, kteří mají malou prodejnu, kde jsou maximálně jeden nebo dva lidé, ti koukají, abychom ochránili mobilitu České republiky a zachránili šíření koronaviru, tak menší procento podnikatelů, ale pořád jsou to desítky tisíc, to neříkám v tom objemu, že to jsou možná statisíce, koukají na to, jak ta druhá část, ta většina, prodává. Obdobné to je i ve službách, ale tam je to malinko komplikovanější, k tomu se také dostanu. Tak jenom bych s tou mobilitou chtěl pochopit, protože ono to logiku zkrátka nemá. Čekám, že mi na to pan ministr asi nebude moct odpovědět, protože opravdu to je už demagogie. Říkám to úplně na rovinu.
V tuto chvíli knihkupectví musí být zavřená. Proč musí být? Já nevím. Lidé jsou doma skoro rok, nemohou si číst knihu. Mají deprese atd. Elektro, řeknu příklad, protože to opravdu znám, nechci tady být ve střetu zájmů, řeknu to jednoduše. Vy, pane ministře, máte systém, kde chcete po důchodcích, aby se prostřednictvím takovéhoto počítače nějakou formou registrovali ve vašem systému, aby se mohli očkovat. Zároveň musí mít mobilní telefon, přes který dostanou SMS zprávu, kterou to ověřují. Ale oni si ten počítač, ani ten mobil nemohou koupit, protože ty prodejny, které to prodávají, jsou zavřené. Chcete, abychom si prali roušky, nemůžeme si koupit pračku.
Chcete, abychom ty roušky žehlili, aby to bylo hygienické, nemůžeme si koupit žehličku. Ale zbraně a květinářství, které provozuje pan premiér, ty jsou otevřené. Já se dostávám k logice vašich vlastních opatření, která jsou nějak inspirována, jestli je nějaká jiná země, kterou jste se inspirovali, která by takto postupovala. Jestli zbraně jsou základní lidskou potřebou, ale pračka... Jestli je už rok skoro zavřeno, nebo půl roku, nekoupíte pračku, musíte ji koupit po internetu. Nicméně komunikujete, že je to komplikované, kvůli tomu, že není možné si po internetu koupit papírenské zboží, tak jste papírnictví otevřeli.
Tak já jenom chci dojít k té vaší logice uzavírání, protože to logiku žádnou nemá. Ten argument, který pořád opakujete, já jsem vám to řekl konkrétně, já jsem to obešel, bylo to venku, ostatní po internetu, abych někoho nenakazil nebo něco nechytl, tak ten závěr je, že je to demagogie v případě maloobchodu.
U služeb to je samozřejmě komplikovanější, já tam nechápu několik věcí, ale to opět nevím, jestli vaši kolegové odborníci nám na to dokáží odpovědět. Když kadeřnice musí zavřít provozovnu, kde by obsloužila jednu paní, které umyje vlasy a nabarví je. Já se už holím sám, protože nemůžeme nikam chodit. Na druhou stranu ta kadeřnice může za den objet několik, třeba deset lidí, do jejich domovů. Ale když se ta kadeřnice nakazila u toho prvního, tak ona nakazí zbylých třeba deset. Jaká je tam logika zamezení té provozovny samotné, kde by naopak mohla mít kadeřnice hygienické potřeby, dávat lidem roušky atd.? Dokonce vy vlastně chcete, aby chodila domů k těm lidem, do jejich domácnosti. Takže to je další věc.
A takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Tak jenom, jestli tady shrnu tento balíček do těch mých otázek... Jakou formou jste došli k té mobilitě? A jakou formou určujete, že je optimální knihkupectví, elektro prodejnu, nějakou malou drobnou provozovnu na náměstí, která dělá specializované prodeje, a necháte běžet supermarkety, potom velké řetězce atd.? Proč si důchodce nemůže koupit telefon a počítač, když se má přes tyto nástroje registrovat u vás ve vašem systému?
Tak to jestli mohu, stačí nějaká krátká odpověď. Myslím si, že tu odpověď nemáte, pane ministře, uvidím, těším se na ni, podle mě ji mít nemůžete, je to demagogie.
Druhá oblast, která se týká mě, kterou bych také rád nějakou formou komunikoval, to je, protože mám rád čísla, já jsem koukal, a to bych rád, aby byla nějaká zpětná vazba. Byla tady debata o tom PES, že se pořád mění, chápu, situace se pořád vyvíjí. Teď si můžeme koupit dětské boty, já jsem za to rád, i pro ty obchodníky, na druhou stranu obchodník s obuví má třetinu provozovny otevřenou, pro obuv dětskou, dvě zavřené. Dětskou si můžete koupit, jak jsem pochopil, ale pouze do velikosti 38. Mluvil jsem se svým kamarádem, má dítě, kterému je 11 let a má nohu 40. Nevím, co je dítě nebo ne, kdybyste nám mohl říct, co je dítě, abychom pochopili to vaše vládní opatření. Jestli nějaké dítě, které je mladší, ale má větší nohu, si boty koupit může nebo ne? Dospěl jsem k tomu, že vaše opatření nemají žádnou logiku, pouze cíleně si vybíráte toho, koho uvolníte, necháte ho žít, ostatní necháváte zavřené bez jakéhokoliv meritu věci a důvodu. Jenom proč to říkám. Asi bych tady dnes nevystupoval, protože chápu, že pan ministr má jednání vlády, je to komplikované, dotazů je mnoho. Ale řeknu ten důvod, proč tady reálně dnes vystupuji, a to je fakt vážná věc za mě a osobně se mě to dotýká.
Jeden můj známý, a není to jeden případ, to jsem si ověřoval, zkrátka provozoval restauraci, dělal tam i provozního, skončil na psychiatrii, nebudu říkat velké detaily, ale já to osobně od jeho rodiny vím. Pokusil se o sebevraždu z toho důvodu, že přišel o veškeré příjmy, které mu stát neposkytuje, opravdu přijde o hypotéku, má tři děti. Fakt si nevymýšlím, je to pro mě dneska hodně citlivé, osobní, mluvím tady o tom stále dokola, jestli i tyto případy vnímáte v rámci vašich nastavených opatření, protože chápu, že navrhujete nějaké kroky, jak omezíte mobilitu, kterou neomezíte, že zkrátka 80 %, zbytek koukají, ti nejmenší. Na druhou stranu, jestli toto nějakou formou vláda sleduje, že když jim nepodpoříte to fungování jejich životní, i to je nějaký dopad, jestli pro vás váha lidského života, jinak on se pokusil, přežil to, je na psychiatrii, bude tam nějakou dobu koukat z okna, je to hrozné, fakt je to strašné, jestli i tyto dopady zvažujete v rámci toho, jestli vládě tato opatření, jak je dělá, a tyto dopady jí nevadí, jestli to považujete za normální, běžnou věc nebo co s tím děláte. Protože na rovinu, chápu, že nenavrhujete ekonomické kompenzace, ale jste jedna vláda, která to má dávat dohromady v nějakém balíku, a pokud lidé opravdu už skoro rok budou dnes bez příjmů, to se nedá přežít. Za mě, jestli byste mohl toto...
A poslední věc, to je ohledně čísel, aby byla nějaká pozitivní vize. Vím, že mně ji dát nemůžete, pane ministře. Rozumím tomu. Je to nemoc, která se šíří, nicméně bych byl rád, kdybyste mi aspoň s nějakou mírou pravděpodobnosti mohl říct, kdy podle vás přejdeme do stupně 4. A ptám se proč? Koukal jsem na čísla. Komunikoval jste v médiích, že stupeň 4 bude, až bude 3000 lůžek v nemocnicích, jestli to chápu dobře, nejsem na to odborník, omlouvám se. Koukal jsem na čísla, která máte na vašich stránkách: www.onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19, které aktivně sleduji, jako každý občan v republice, i když ten, kdo nemá televizi nebo si ji teď nemůže koupit, tak ten má výhodu, třeba i důchodci koukají na televizi a v ní vidí třeba informace ohledně toho, co se děje, také si ji nemohou koupit. Nicméně koukal jsem, za posledních 10,5 dne nám to kleslo ze 7000 na 6000. Nevím, jestli počítám čísly ten trend, jak tady je, nevím, jestli to má exponenciální nebo nějakou jinou křivku, tzn., pokud bych to počítal, ten trend by byl stejný, a chceme jít z 6000, které jsou dnes, 6043, na 3000, kdyby ta linka byla lineární, nevím, jestli bude, právě jsem chtěl tu zpětnou vazbu, tak se na to číslo dostaneme za 30 až 43 dní, to už jsme v březnu. Tak jenom, ať to řekneme úplně na rovinu podnikatelům a lidem, kteří podnikají v oblasti, které budou uvolněny, zoologickým zahradám, které máte ve stupni 4, dneska se probíraly zase nějaké změny, nevím, co tam bude nového nebo nebude, to uvidíme, nebo v kultuře, sportu, atd. My vždycky komunikujeme... V půlce února se to asi uvolní, tak všichni čekají, co bude v půlce února, a pak zase nic. Je to velice depresivní. Tak jenom jestli ten trend by měl být, že půjde takhle přímo dolů, nebo jestli tam bude nějaká zahnutá křivka, že opravdu, jak jste říkal, že v půlce února by to bylo na stupni 4, anebo jestli podle těch čísel, která vychází, to bude až na konci února, relativně až v březnu. Ať lidé na rovinu vědí a vidí, na čem jsou.
Tak jestli bych mohl ještě krátkou rekapitulaci s mobilitou, to je první dotaz, tzn. v reálu se mobilita moc nesnižuje, o 15, 20 %, 30 %. Tak proč to komunikujete? Proč některé obchody zavíráte, i když jsou potřeba ty věci pro běžný život, a necháváte zbraně a květinářství pana premiéra běžet?
Druhý dotaz pak se týká toho samotného procesu přezkoumatelnosti, to asi nebudeme komplikovat. Dobře. Druhý, který mi stačí, to je ta pravděpodobnost. Kdy budeme na stupni 4, jestli ty trendy, jak máte vy určitě nějak řešené, jestli opravdu budou až za tři, čtyři týdny anebo to bude v půlce února?
Děkuji moc za odpověď, pokud bude, jinak děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
