V souvislosti s aktuálními snahami o přijetí vládního zákona, který by prosazoval 30% kvótu na kandidátkách, se toto téma začalo znovu diskutovat i uvnitř KDU-ČSL, kde je členská základna tvořena z 52 % ženami. Vedení KDU-ČSL proti záměru vystoupilo, nicméně stranické Sdružení žen se s tímto postojem zcela neztotožnilo.

„Vyšší zastoupení žen je v zájmu samotných politických stran a je i příspěvkem k vyšší soudržnosti společnosti. Kvóty považuji za krajní řešení, nicméně na vnitrostranické úrovni se jim nebráním,“ uvedla europoslankyně Šojdrová.

Řešením je dle lidoveckých političek společné hledání cest, jak ženy v politice podpořit i bez nutnosti zavádění kvót. Uspořádání kulatého stolu se stalo ideálním prostorem často protichůdné názory otevřeně diskutovat.

„Ženy mají jiné nároky například vzhledem k termínům jednání. Aktivní politická role je převážně neslučitelná s rodinným životem a od ženy je potřeba značné oběti. I zde je velký prostor pro sladění,“ uvedla místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková. „Ženy v mužském prostředí těžko získávají respekt, a domnívám se, že kvóty by tuto situaci mohly ještě ztížit,“ doplnila.

Z diskuze přítomných u kulatého stolu vyplynulo několik konkrétních návrhů, jak pootevřít dveře ženám, které mají chuť a odhodlání do převážně mužského světa politiky vstoupit. Jsou jimi například hlídací koutky během jednání, větší využívání telekonferencí, úpravy termínů jednání, větší networking žen političek, vytipovávání a aktivní oslovování aktivních žen na komunální úrovni apod.