Americký prezident Donald Trump, jenž byl zvolen zejména díky hlasům voličů z tzv. zrezivělého středního pásu Ameriky, který na rozdíl od elit západního a východního pobřeží globalizací zásadně ztratil, naplňuje své předvolební sliby, když uvaluje cla na dovoz zboží z Číny a Evropské unie. Jako vždy však v dnešním globálním světě každá akce vyvolá ihned protiakci.

USA, dosavadní hlavní celosvětový strážce liberálních hodnot, svobody a volného trhu, který měl vůdčí slovo ve Světové obchodní organizaci (WTO) při šíření pravidel svobodného trhu ve světě, se ústy svého prezidenta stává bojovníkem za cla, protekcionismus a izolaci. Činí tak ve zcela liché naději, že tak lépe ochrání americká pracovní místa a uplatnění produktů Made in USA po celém světě. Pravý opak je pravdou: pokud D. Trump skutečně uvalí nová cla na dovozy automobilů z EU, budou následovat protiopatření, která zasáhnou americké výrobky v objemu až 300 miliard dolarů. Navíc evropské automobilky přímo v USA ročně vyrábějí asi 2,9 milionu aut ročně a podporují tak přímo či nepřímo na 400 tisíc pracovních míst. Totéž hrozí v případě amerického protekcionismu na obchod s Čínou.

Někdejší tajemná a uzavřená Říše středu se naopak otevírá světu. Čína je dnes po USA druhou největší ekonomikou světa a od roku 2015 plánovitě snižuje celní a obchodní bariéry. Dělá to ze stejného důvodu, jako kdysi Amerika. „Rozšířený přístup k zahraničnímu zboží umožní čínským spotřebitelům využívat kvalitnější produkty a přiměje domácí podniky ke zvyšování konkurenceschopnosti“, napsala agentura Nová Čína. 1. června celkově Čína výrazně snížila cla na automobily, autodíly a širokou škálu spotřebního zboží, jak avizovala v květnu.