Stanjura (ODS): Je to typicky levicový rozpočet

05.12.2018 22:33

Projev na 24. schůzi Poslanecké sněmovny 5. prosince 2018 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019.

Stanjura (ODS): Je to typicky levicový rozpočet
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Předseda poslaneckého klubu ODS a dřívější ministr dopravy Zbyněk Stanjura

Ano, poprosím své stranické kolegy, aby nemluvili s vládními politiky, protože mě to ruší. (S úsměvem. Veselost v sále.) Aby s nimi nemluvili na sále během mého projevu, jinak samozřejmě mohou, aby to bylo zcela jasné. (Výbuchy smíchu a potlesk v levé části sálu.)

Když jsme kritizovali výši deficitu, tak jsme slibovali, že uděláme to, co v předchozích letech, že si myslíme, že nestačí pouze kritizovat. A když něco kritizuji, tak musím ukázat, že bych měl lepší řešení. My jsme připravili společně s mými kolegy pozměňovací návrh, který je v systému jako sněmovní dokument číslo, teď se omlouvám, 1930. Děkuji paní zpravodajce. Jsem pod ním sice podepsán já, respektive do systému je zaveden pod mým jménem, ale chápejte ho, prosím, jako společný pozměňovací návrh celého našeho klubu. Našli jsme a docela jednoduše, chci říci, 40,5 mld. možných úspor. Kdybychom hledali více, tak bychom možná mohli říkat, že mohl být sestaven přebytkový rozpočet. My jsme říkali, že by nám stačilo a že bychom politicky ocenili, kdyby návrh rozpočtu byl vyrovnaný. A proto jsme hledali 40 mld. a ne třeba 50 nebo 60.

Těch položek, ve kterých jsme to našli, není mnoho, zhruba 11. A já vás zkusím seznámit, pokud mi to umožníte a trošku snížíte hladinu hluku, a přiblížit vám aspoň některé. Přestože vím, že šance na přijetí je malá, tak se pokusím vám a možná divákům a zejména daňovým poplatníkům vysvětlit, kde vidíme zbytečné výdaje. A právě proto, jak jsme řekli, že už můžeme dělat číselné řady třeba pěti let, tak můžeme srovnávat. Děkuji. (Hluk v sále se snížil. Paní ministryně financí mluví z lavice.) Paní ministryně mi napovídá. My jsme vycházeli z platné legislativy, bohužel náš návrh na snížení daně zaměstnancům zatím nebyl schválen, takže nemůžeme počítat s tím, že těch 55 mld., které představují snížené příjmy pro celé veřejné rozpočty, nejenom pro státní rozpočet, to znamená pro státní rozpočet by to bylo zhruba nějakých 38, nula celá sedmkrát padesát pět, takhle rychle počítám, nicméně kdyby to bylo, tak vykryjeme, hned jsme vám ukázali těch 40 mld., kde to můžete najít. Až to schválíme, určitě najdeme další desítky miliard. Říkal jsem ve svém vystoupení už dvakrát, že to zdaleka nejsou všechny úspory.

První cifra, první položka, na kterou bych chtěl upřít pozornost daňových poplatníků, jsou objemy prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci v počtu míst a průměrných platů. Podívejme se na tu řadu. A budu to trošku zaokrouhlovat, budu říkat celkové výdaje v miliardách korun: 2014 - 132,5 mld., můžeme vzít argument, že to ještě připravovala vláda Jiřího Rusnoka, což je pravda. Tím, že volby byly v říjnu, nová vláda přišla myslím až v lednu 2014, takže to ještě obhajovala úřednická vláda Miloše Zemana a Jiřího Rusnoka. Nicméně hlasy pro to našla už tehdejší formující se koalice ČSSD, ANO a KDU. V roce 2015 to byl první rozpočet, který připravoval ministr financí Andrej Babiš, celkové výdaje v této položce byly 139 mld., v roce 2015 149 mld., v roce 2016 149 mld., v roce 2017 162 mld., v letošním roce 186 mld. a pro příští rok paní ministryně a celá koalice škrtá úřednická místa, šetří, šetří a celkové výdaje jsou 207 mld., což je plus 21 proti roku 2018 a plus 72 mld. proti roku 2014, což procentuálně je takřka padesátiprocentní nárůst proti roku 2014.
A teď si, milí daňoví poplatníci, odpovězte na otázku, zda je možné při takřka padesátiprocentním růstu objemu mzdových prostředků nalézt v této položce úsporu a jak velkou. My jsme navrhli poměrně velmi mírné opatření, a to je snížení o 4 %. Každý z nás, když musí, tak 4 % výdajů ušetří. Není to nic, co by znemožnilo další fungování rodiny, firmy, obce, města, nebo kraje. 4 %. Ale v těch obrovských číslech ta 4 % dělají 8,4 mld. Kč. Pokud někdo řekne argument, no jo, ale vy těm zaměstnancům nechcete tolik přidat, to není pravda. My nesnižujeme průměrný plat. My snižujeme celkový objem. Stačí nenavyšovat počty pracovních míst. A pak ti lidé i po snížení o 4 % co do objemu budou mít vyšší platy. A to je ta cesta, kterou my dlouhodobě navrhujeme: mít méně státních zaměstnanců, zejména úředníků, zato lépe placených. To si myslím, že tomu rozumí každý, kdo platí daně.

A teď si můžeme hrát s těmi procenty, že i když to snížíme o 4 %, tak ten nárůst z roku na rok bude o 13,5 mld. To přece není málo, když nárůst mezi roky 2014 a 2015 byl 7, mezi 2015 a 2016 byl 10, mezi 2016 a 2017 byl 13 a mezi 2017 a 2018 tam byl tedy masivní, už nevím, jestli byl Ivan Pilný ministr v té době, nebo ještě ne, rozpočet roku 2018 se schvaloval v roce 2017... (Paní ministryně sedí v lavici naproti řečnickému pultu a hlásí, že obhajovala státní rozpočet při třetím čtení.) Tak už byla paní ministryně. Tak to byl nárůst o 24 mld. Ale ve třetím čtení, to už samozřejmě paní ministryně jenom mohla reagovat na pozměňovací návrhy, nemohla žádným způsobem korigovat ty základní parametry rozpočtu. Nicméně i loni jsme navrhli úsporu v této položce, kterou vládní většina odmítla.

Takže to máme docela jednoduše 8,4 mld. Každé procento dělá přes 2 mld. Tak si představme, že bychom ušetřili 5 %, když to navrhneme, tak už je to přes 10,5 mld. Tak to je první položka.

Druhou položkou nejvyšší - já jdu od těch nejvyšších po ty nejmenší - bychom bezesporu udělali radost panu prezidentovi. Pan prezident Miloš Zeman, když přijde do Sněmovny, má k nám projev, například k rozpočtu, nebo jinak, tak v zásadě mluví o třech tématech. Nechci to nějak parafrázovat. A jedno z těch témat dlouhodobě zní podpora obnovitelných zdrojů energie. Načež to pan prezident řekne. Pan premiér řekne, ano, to je pravda, to je hrozné, to jsou hrozné peníze, které dáváme. A neděje se vůbec nic. A zase za rok přijde pan prezident, nebo za půl roku, nebo za čtvrt roku, já nevím, kdy nás navštíví, a pokud bude mluvit o rozpočtu, bezesporu zmíní výdaje na obnovitelné zdroje a zase ta řada za ním (ukazuje na vládní lavici) bude kývat hlavou, ano, to je pravda, pane prezidente. My s tím souhlasíme. My na rozdíl od vlády navrhujeme tuto položku snížit o 7 mld. To už máme do kupy 15,5 mld. Je tam 25 v rozpočtu. Je tam 25 v rozpočtu, takže bez 17 (myslel 7?) by to bylo 18 mld. (V poslanecké lavici přímo před řečníkem sedí Jaroslav Faltýnek a ministryně financí Alena Schillerová a ptají se: A jak to chcete udělat?)

Jak to uděláme? Přijďte se poradit s opozicí. My vám to určitě řekneme, jaké jsou možné cesty a které cesty bychom podpořili. Byla to naše vláda, která například zavedla solární daň. To je třeba si říct. Takže měli jsme tu odvahu to zkusit a jít některou cestou. A myslím, že to je na širší debatu a že to není politický problém, že tady není politický střet. Myslím, že se shodujeme na tom, že ta částka je nepřiměřeně vysoká. A myslím, že máme vést vážnou debatu o tom, co jsou přiměřená očekávání do budoucnosti, jaký byl úmysl těch, kteří to zavedli. My jsme byli proti jako občanští demokraté. Já jsem tu v té době nebyl, ale byli jsme proti. A myslím si, že je zcela jednoduše prokazatelné, že ta ziskovost je dávno zpátky. To byl tehdejší úmysl těch, kteří to prosazovali, aby se na tom neprodělávalo. Pak se razantně snížila cena vstupů, nicméně vlastně podpora zůstala stejná. Takže to je druhá položka a do kupy to už máme 15 mld.

Pak máme oblíbenou položku tady pro předsedu zemědělského výboru. Určitě by byl zklamaný, kdybychom se nezabývali podporou agropotravinářského komplexu. Tady navrhujeme ušetřit 4 mld. (Jaroslav Faltýnek opakuje stále otázku: A na čem?) Na podpoře agropotravinářského komplexu. Já myslím, že si s tím poradí bezesporu. Fakt, nechme to na výbor. Když mi takhle budete říkat na čem, já vám budu odpovídat, pro vás je to jednoduché, pro mě je to o něco horší. Kdyby paní ministryně přednášela návrh státního rozpočtu a já u každého čísla tady na ni křičel: A jak jste na to přišla? Proč 3,1? Proč 15 mld.? Proč 14? Tak bezesporu bych ji rušil a bezesporu by to neviděla ráda. Ale jsem připraven na podrobnější debatu ve třetím čtení. Doufám, že budeme mít důstojnější hodinu, než se rozhodneme o hlasování... (Paní ministryně: Mě jen zaujaly vaše argumenty a tak se ptám.) Tak to jsem rád, že vás zaujaly argumenty občanských demokratů.

Abychom nedělali jen ty největší položky, tak zkusím říct i menší položky. Takové ministerstvo, které utrácí někdy mnohdy zbytečně, je Ministerstvo pro místní rozvoj. (Reakce v lavicích ANO.) Aby na to nepřišlo. Podpora rozvoje regionů 2019 plus. Co si pod tím představíme? Když poslouchám pana premiéra, když mluví o veřejných rozpočtech, tak vždycky říká, ty kraje a ty obce mají peněz, ty mají na účtě peněz, to jsou miliardy, my jsme zvýšili příjmy, co si pořád stěžují, vždyť nevědí, co s těmi penězi. A přesto MMR vlastně proti názoru pana premiéra, nevím, jak se jim to povedlo prosadit, navrhuje tento dotační titul. My jsme přesvědčeni, že v okamžiku, kdy ekonomika roste, rostou daňové příjmy poměrně razantně pro příští rok, to znamená rostou i příjmy z rozpočtového určení daní, není, není potřeba.

Když se podíváme na ještě menší částku - Národní program podpory cestovního ruchu v regionech. Vím, že ve světle zpráv z policejních kruhů, které unikají do médií, by se mohlo zdát, že to je zlomyslnost, ale věřte, že to z naší strany zlomyslnost není. Nicméně nárůst - teď mluvím o meziročním nárůstu - 200 milionů. To riziko toho vyšetřování po tom všem, co se tam údajně děje, já to znám jenom z médií, nám připadá zbytečně vysoké, takže nenavrhujeme to zrušit, jenom ponechat na stávající úrovni roku 2018, což je úspora 200 milionů.

6 miliard kompenzace jízdného. Vláda kompenzuje, platí jízdné. Vidím docela musím říct šikovné marketingové nástroje našich dopravců, kteří... Máte pocit z těch jejich plakátů na nádražích, protože jezdím každý týden vlakem, že to vlastně platí oni. Jeďte s námi. My vám dáváme až 75 %. Neviděl jsem nikde na těch marketingových prostředcích dopravců: vláda, stát, Sněmovna, v tomto případě vláda vám platí 70 %. Naši milí dopravci dávají 75 % slevu - představte si - studentům i seniorům. To jsem se dočetl na těch nádražích. Současně čtu, že vláda si bere úvěr u Evropské investiční banky, aby mohla investovat do dopravní infrastruktury. Takže z jedné kapsy dám pryč, protože ty peníze by jinak zůstaly v dopravě, a v druhé straně si půjčím, abych vykryl tu ztrátu. Myslím, že potřebujeme minimálně šesti- nebo dvanáctiměsíční statistiku počtu cestujících, abychom viděli, zda ten efekt byl takový, jak ti, kteří to podporují, jestli je takový, jaký si slibují, nebo jaký tvrdí.

Současně čtu astronomické částky o takzvaném investičním plánu a je vlastně jedno, které si vezmete datum a tu částku. Když to vydělíte počtem let, tak vám na každý rok přijde neuvěřitelná částka. To si z nás někdo dělá legraci. Zítra budeme, vlastně nebudeme, protože pan premiér je prý omluven dopoledne, tak přerušíme moji interpelaci, kdy jsem se pídil po Národním investičním plánu minimálně na roky 2019 a 2020. Pro ty z vás, kteří jste ten sněmovní tisk ještě nepřečetli, dostal jsem odpověď: Nemůžu vám nic poslat, zatím o tom jednáme.
Ale už v médiích čtu, kolik to bude peněz. Biliony. Tak to vydělte, podívejte se, můžu ocitovat kapitálové výdaje a pak se podívejte na to, zda je to reálné, nebo není. Není to reálné.

Podpora podnikání, MPO, My jsme přesvědčeni, že nejlepší podpora podnikání jsou nízké jednoduché daně a nižší byrokracie. Ne nové a nové dotační tituly. Tato levicová vláda ovšem chápe podporu podnikání jako dotace. Já bych řekl, že, a už jsme o tom tady mluvili několikrát v posledních dnech, úplně absurdní je investiční pobídka v řádu stovek milionů velmi bohaté, velmi ziskové zahraniční firmě. Nic proti této firmě, abyste nemysleli, že ji kritizuji. Ale to je ten nesystémový, resp. vysoce levicový přístup. Jestli si někdo představuje podporu podnikání v dotačních titulech, tak se s námi opravdu ideově velmi mýlí. Dotační tituly jsou ze své podstaty nespravedlivé. Jenom někdo požádá, někdo třeba nemá lidi, aby to zpracoval. Pak to někdo posoudí, jenom někdo dostane, někdo nedostane. Kdežto v zásadě by to chtěli všichni. Tak jim snižme daně. To je spravedlivé. To je podpora podnikání. Nebo jim uberme byrokratické povinnosti. Nechci dneska mluvit o EET. Těch formulářů! Chudák firma, která je "vylosovaná" a musí plnit informační povinnost Českému statistickému úřadu. Doporučoval bych každému poslanci, ať si zajde do malé firmy, která tuto povinnost má. To jsou desítky formulářů každý rok. Kolik kilogramů papírových obalů (nesrozumitelné)? Kolik papíru toho? Kolik vážilo tohle? Reálný život je takový, že to střílejí od boku, pak někdo sečte, pak to v hlášení zprůměruje a pak máme velké zprávy o stavu životního prostředí a tam píšeme, kolik bylo spotřebováno nebo využito obalových technik nebo obalů jednotlivých typů, firma. K čemu to máme? Když tak to dělejme u těch velkých, kteří za prvé produkují hodně a mají dostatek zaměstnanců. Neotravujme tím malé. Další a další formuláře.

Skoro každá regulace, která je tady navržena, plodí nějaký papír. A elektronizace probíhá, já tomu říkám elektronizace z Rakouska-Uherska, a to je opravdu jak parodie. Když jste nekomunikovali elektronicky, např. se zdravotní pojišťovnou, když jste přihlašovali zaměstnance, tak jste vyplnili přihlášku, podepsali, strčili do obálky a poslali. Teď jsme to zelektronizovali, takže vytisknete papír, podepíšete, strčíte ten papír do skeneru, naskenujete, uložíte si soubor a ten někam elektronicky pošlete. A tomu mnozí říkají elektronizace veřejné správy. To je opravdu komické. Takže tady můžeme úplně v klidu škrtnout čtyři miliardy, vůbec to podpoře podnikání neublíží, jenom snížíme riziko skandálů, korupce, nespravedlnosti, nerovného přístupu k veřejným zdrojům a pokřivení trhu.

Pokud se bavíte se zaměstnavateli nebo pokud se podíváte na každoměsíční hlášení úřadů práce o počtu nezaměstnaných, tak zjistíte, že v této chvíli převažuje nabídka volných pracovních míst nad počtem nezaměstnaných. Jak tuto skutečnost reflektuje vláda v návrhu rozpočtu? Je to MPSV a je tam taková hezká položka Aktivní politika zaměstnanosti. Mě by tedy úplně vážně zajímalo, paní ministryně práce a sociálních věcí nepovažovala za nutné vůbec přijít na projednávání rozpočtu, na co ty peníze utratí. Komu je věnují, když nejsou volné pracovní síly. Když si naše firmy stěžují, že nemohou najít zaměstnance. My navrhujeme škrtnout dvě miliardy. A vy, kteří budete případně proti, tak předtím než o tom budeme hlasovat, budu chtít slyšet, na co se ty dvě miliardy použití. Reálně. Aktivní politika zaměstnanosti, nebo nezaměstnanosti, jak se to jmenuje? Zaměstnanosti. Ale když nemáme nezaměstnané, tak by to měla být asi aktivní politika nezaměstnanosti, že nějaké vyrobíme a pak je budeme podporovat. Jinak těm penězům nerozumím.

Roste ekonomika, máme v zásadě plnou zaměstnanost, rostou mzdy, rostou i platy. Pro mnohé poslance a pro mnohé daňové poplatníky - to je fakt rozdíl, mzdy a platy, to není synonymum - a přitom se zvyšují sociální dávky. Já tomu vůbec nerozumím a třeba se chci zeptat paní ministryně financí, co na to říká ona jako strážce kasy. Roste ekonomika, rostou platy a současně se zvyšují sociální dávky. Vidíte v tom nějakou logiku? Kdyby ekonomika klesala, kdyby rostla nezaměstnanost, tak je logické, že se zvyšuje potenciálně objem sociálních dávek. V tomto případě se děje pravý opak. Takže tohle jsou, není to všech 11, říkám tím, že je poměrně pozdě, nechci zdržovat, tohle jsou hlavní položky toho, kde se dá ušetřit 40 miliard tak, aby návrh rozpočtu byl vyrovnaný - (Poslanec Onderka hovoří s poslanci v lavicích před řečníkem.) - k tomu máme mikrofon, abychom si vysvětlovali, pane poslanče Onderko, prostřednictvím pana řídícího. Určitě si rádi vyslechneme všichni vysvětlení.

Pokud bude platit základní věta, kterou říkají ministři za hnutí ANO, že výsledek byl lepší než plán, pokud bychom přijali vyrovnaný státní rozpočet, znamená, že bychom docílili přebytkového státního rozpočtu. Což by bezesporu byl dobrý výsledek v době, kdy ekonomika několik let pravidelně roste velmi slušným tempem. Protože jsme podobné pozměňovací návrhy podávali loni i předloni, jako realistický politik vím, že nemá příliš velkou šanci na přijetí. Nicméně pak nám neříkejte, když se budeme přít o podobu státního rozpočtu, že nevíme, kde ty peníze najít. Tady jsme ukázali, že víme. Státní rozpočet je výsostné politikum, je to výsostné politické rozhodnutí. Vláda a opozice mohou mít a logicky mají různé priority, proto se taky dobře a pokud možno kompetentně přou o priority. Neříkám, že to říkají všichni, ale mnozí z řad vládních politiků a tím myslím ministry i poslance, nemyslím pouze ministry. Říkají opozice navrhuje a neví, kde by na to vzala. Takže tady jsme vám ukázali, jak se dá poměrně jednoduše vytvořit návrh vyrovnaného státního rozpočtu například kdybychom ho sestavovali my.

Klidně můžeme ještě pár chvil, protože můžeme jednat i po 21. hodině, nejsme nijak tlačeni časem, věnovat debatě o tom, zda si můžeme nebo nemůžeme dovolit snížení daní. A já jsem na začátku snad první větu, kterou jsem říkal, že vláda odhaduje zvýšení příjmů o 150 miliard. a současně jsem říkal, že to je realistické číslo. Takže vláda má k dispozici pro příští rok plus 150 miliard. Teď si od toho odpočteme schválené zvýšení důchodů, odpočteme si od toho schválené zvýšení finančních prostředků do oblasti vzdělávání či školství, řekněme vzdělávání jako širší pojem. Odečteme si od těch 150 miliard i prostředky pro vědu a výzkum. Pořád vám zůstane k politickému rozhodnutí zhruba 95 miliard. Možná 90, abych byl velkorysý. Z těch 90 miliard je bezesporu prostor pro snížení daní. U některých daní je ten výpadek, investice nerostou nijak dramaticky, ale i kdybych to odpočetl, tak pořád je tam výrazný prostor pro snížení daní. U některých daní, snížení nebo zrušení je ten výpadek poměrně malý. Zrušení silniční daně pro osobní vozidla používaná k podnikání, to není žádný velký výpadek a ušetří to mnoho byrokracie a mnoho přiznání jak firmám, tak finančním úřadům. Daň, která se platí, ale je administrativně mimořádně náročná, výnos je poměrně zanedbatelný. Nemluvím o služebních vozidlech. Mluvím o těch soukromých vozidlech, které používají zaměstnanci pro služební cesty. Tam by ten výpadek skoro nebyl vidět.
Navrhl jsem v daňovém balíčku snížení spotřební daně na pivo - řádově stamilióny. Zrušení daně z nabytí nemovitostí 13 mld. I to by bylo bohatě pokryto ze zvýšených příjmů. I to naše snížení daně ze závislé činnosti pro zaměstnance nějakých, jsme si řekli, 38 mld. ze státního rozpočtu. I to by bylo v pohodě pokryto díky tomu, že funguje ekonomika. Nicméně vláda má jiné priority.

Někteří z vás se zlobí, protože říkáme realitu. Je to typicky levicový rozpočet. Ještě po schválení rozpočtu se začali ministři a zejména ministryně předhánět v dobrých nápadech, jak ještě zvýšit výdaje. Pak za velké vítězství svého společného jednání vydávají to, že to nebude už teď v lednu, ale až za dvanáct měsíců v lednu. Místo aby hledali možnosti na straně výdajů, tak neustále zvyšují mandatorní výdaje.

A když se podíváme na strukturu výdajů a řekneme si mandatorní výdaje, tak vám připadá, že vám zůstane relativně hodně k rozhodování. Relativně hodně. Ale pak jsou i pseudomandatorní výdaje. Když si vezmeme zrovna tu položku Odměny za práci, mzdové náklady, když to vezmu zjednodušeně, tak to sice není mandatorní, ale reálně pseudomandatorní je. Nebo kvazimandatorní. A pak zjistíte, že k tomu politickému rozhodnutí, k tomu střetu, když to zaokrouhlím, budu velkorysý, nám zůstane pod 20 % celkových příjmů státního rozpočtu. Pokud tam dám mandatorní a kvazimandatorní. Takže ten samotný prostor, ten politický střet, není příliš vysoký. Není příliš vysoký. A aby se zvýšil, tak je jediná možnost - snížit mandatorní nebo kvazimandatorní výdaje. Pak i ta debata bude bohatší, pak i nějaká šance výrazněji vtisknout nějaké politické priority vlády bude vyšší.

Je jasné, že politické priority levicové a pravicové vlády se liší, ale myslím, že máme společný problém. Pokud se skutečně nezmění struktura rozpočtu, nejlépe s širokou politickou shodou, tak ten prostor pro ten politický střet, pro to uplatnění svých priorit, vlastně pro naplnění volebních programů se neustále snižuje. A pokud se snižuje prostor k naplnění volebních programů, tak velmi často se ty volební sliby a volební programy nedají splnit a vede to k rozčarování z politiky obecně. A já myslím, že bychom měli respektovat, že každá strana má nějaké voliče, reprezentuje jejich pohled např. na státní rozpočet, právě proto se lišíme, právě proto jsme v jiných politických stranách, ale pokud se ten prostor zužuje a prostor pro uplatnění volebního programu se zužuje, tak to není dobrá zpráva pro nikoho. Dneska je to možná o něco výhodnější pro koalici, než pro opozici, to se samozřejmě může vyměnit, ale i kdybychom si to vyměnili a od zítřka jsme seděli v opačných lavicích, tak ten prostor zůstal stejný. A je příliš malý. A abychom to mohli změnit, to nemůžeme změnit u státního rozpočtu, to se musí provést změny jiných zákonů. Proto tak varujeme před novými mandatorními výdaji.

Je poměrně jednoduché - a to jsme si vyzkoušeli v minulých měsících několikrát - zavést novou sociální dávku. Zatím ta politická zkušenost byla taková: Sociální demokraté navrhli novou sociální dávku, hnutí ANO bylo proti. Pak začali jednat a nakonec ta nová sociální dávka vznikla. Naposled otcovská dovolená, pokud si dobře pamatuji. Pamatuji si začátek debaty o karenční době, postoj sociální demokracie dlouhodobě stejný a postoj hnutí ANO, který se změnil. Změnil se, protože - já vím, že to bylo u koaliční smlouvy (reakce na poznámku mimo mikrofon ministryně financí, která sedí v první řadě proti řečnickému pultu) - ale politický postoj se změnil. Zase jsme zavedli něco, co jsou mandatorní výdaje. A když říkám, že je poměrně jednoduché zavést novou sociální dávku nebo nový mandatorní výdaj, na to stačí koaliční smlouva nebo momentální většina v Poslanecké sněmovně - když mám 101, tak je skoro jedno, jak se k tomu postaví Senát, protože ta většina má sílu Sněmovnou přehlasovat, ale z politické praxe vím, že je skoro nemožné, skoro nemožné takovou dávku zrušit. Je to mimořádně politicky nákladné pro každého, kdo se o to pokusí. A proto voláme po opatrnosti před zaváděním nových mandatorních výdajů k tomu, aby vlastně získal finanční prostor pro tu samotnou politiku, pro ten střet programů a střet jednotlivých priorit jednotlivých politických stran a politických hnutí.

My jsme tím splnili to, co jsme slíbili, ty úspory jsme vám předvedli. Ostatní pozměňovací návrhy, které přednášely mé kolegyně a mí kolegové, směřují k přesunům. Myslím za náš klub, že jsme je dostatečně dobře zdůvodnili, ať už dnes na mikrofon, nebo v písemných materiálech. Přiznávám, že zdůvodnění těchto úspor je poměrně stručné, proto jsem mluvil poměrně dlouze, abych vám je spíše přiblížil. Byl bych velmi mile překvapen, kdybyste to schválili. Pokud byste to schválili, tak příště důvodovou zprávu napíšeme mnohem podrobněji, to vám mohu slíbit. Děkuji za pozornost. Hezký večer. (Potlesk takřka napříč sálem.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Skopeček: Rozpočet nesmí být zdrojem Babišova PR ani krabičkou poslední záchrany ČSSD

13:58 Skopeček: Rozpočet nesmí být zdrojem Babišova PR ani krabičkou poslední záchrany ČSSD

Ani 40miliardovým deficitem rozpočtu se agrosocialistická vláda, nebo samotný premiér Andrej Babiš, …