Co se vám vybaví při zmínkách o Praze a středověku? Karlův most? Možná Týnský chrám? Mně ne. Já musím myslet na způsob, jakým Praha dodnes vyváží osoby s vážným fyzickým, mentálním či kombinovaným znevýhodněním za své brány. Co nejdál od zraku počestných měšťanů. A jak se z nich, bez ohledu na jejich zájmy, poté stává zdroj příjmů mnoha vlivových skupin.

Vím, že neznalost neomlouvá, ale vážně jsem netušil, že se něco podobného ve 21. století stále děje. Někteří z vás to možná neví dodnes. Já osobně to zjistil až před čtyřmi lety, kdy jsem při prvním sestavování rozpočtu města narazil na tajemné položky jako "DZR Terezín", "ICOZP Horní Poustevna" či "DOZP Kytlice".

Na přiložené mapě je najdete všechny. A víte co? Upřímně se při pohledu na ni stydím. Vždyť některé z domovů jsou vzdáleny přes 2 hodiny cesty autem či více jak 4 hodiny veřejnou dopravou! V součtu město tímto způsobem zajišťuje 3/4 svých celkových lůžkových kapacit pro osoby vyžadující náročnou péči.