Zelené fanatiky spojuje s náboženskými blouznivci představa minulého zlatého věku, kdy všechny bytosti žily spolu v harmonii, která pak lidskými hříchy byla zničena. Proto je zapotřebí napnout úsilí, překonat špatnosti a vrátit se zpátky do stavu zelené nevinnosti.   

V tomto ohledu se ekologisté téměř neodlišují od radikálních islamistů. Ti také jsou schopni obětovat lidské životy (včetně svých vlastních), aby se vrátili do Zlatého věku Islámu, tedy do dob Prorokových v sedmém století. Na rozdíl od nich se vyznavači zeleného náboženství na datu konce původního Ráje ještě neshodli. Ti umírněnější z nich, reprezentovaní místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem, by se spokojili s návratem před industriální revoluci. Ti pravověrní (vyskytující se hlavně v Evropském parlamentu) si myslí, že se lidstvo dostalo na scestí již vynálezem zemědělství.

Ona zelená pseudonáboženská ideologie drží v moderních dějinách jeden primát – o lidstvo jí vůbec nejde. Jejich cílem je blaho a budoucnost naší planety. Lidé jsou pro ně v nejlepším případě obtížný hmyz, který Zemi škodí, a jehož neblahé působení je třeba omezit. Logicky by se to dalo nejlépe uskutečnit omezením jeho počtu, ale to je zatím téma divokých konspiračních teorií. Zatím postačí, když se na na nejmenším a nejhustěji osídleném kontinentě (v Evropě) začne v rámci Green Dealu omezovat uhlíková stopa jeho obyvatel. Kýžený výsledek se také časem dostaví.

Právě probíhající válka na Ukrajině dává možnosti, jak přechod do báječného nového světa Velkého resetu Klause Schwaba urychlit. Deindustrializace Evropské unie může začít už letos, a do konce této dekády už v ní nemusí střední třída existovat. Bez toho, že by se válečný konflikt musel rozšířit mimo ukrajinské území. Současné vedení EU (a celý kolektivní Západ) tím ochotně vyplní zadání gryndýlové genocidní ideologie.

Když si to jako občané a voliči necháme líbit.