A to poté, co jej do naší dolní parlamentní komory vrátil, s několika změnami, Senát.

Šlo o materiál, ke kterému jsem vypracovala a za hnutí SPD  předložila několik pozměňovacích návrhů s cílem napravit některé jeho výrazné nedostatky, mezery a nespravedlnosti. A to, proto, aby přístup k této finanční pomoci měli skutečně všichni živnostníci, podnikatelé a „dohodáři“ postižení dopady vládních omezujících opatření v rámci  nouzového stavu.

SPD bojuje za nejmenší české firmy

Jeden z nich,  snížení hranice předpokládaného obratu eseróček, jejichž společníci budou mít na kompenzační bonus nárok, za letošní rok z vládou  navrhovaných 180 000 Kč na 120 000 Kč byl schválen,
za což jsme, v zájmu těch nejmenších českých firem, velmi rádi.

Na druhé straně je mi velmi líto, že neprošel další náš návrh, aby nárok
na tento kompenzační bonus měli všichni společníci všech společností s ručením omezením, kterým bylo v rámci nouzového stavu znemožněno, anebo výrazně omezeno, podnikání.

Vládní návrh přiznal toto právo pouze společníkům maximálně dvoučlenných eseróček, což je naprosto nelogické a diskriminační. Nelze pochopit - a natož lidem vysvětlit -  proč má na tuto mimořádnou vládní pomoc nárok uzavřené kadeřnictví provozované dvěma společnicemi a uzavřené kadeřnictví ve stejné ulici, které provozuji tři společnice už ne.

Rovný, rovnější  - a bezprávní

A pak je tu ještě jedna záležitost, která je v souvislosti s tímto návrhem zákona taktéž velmi nespravedlivá a diskriminační – a která by si zcela jistě zasloužila nápravu. Ať již cestou jeho rychlé novelizace, anebo prostřednictvím nějaké formy metodického či prováděcího pokynu jeho tvůrce a předkladatele, což je Ministerstvo financí, orgánům Finanční správy, které budou tuto pomoc oprávněným subjektům poskytovat.

Jde o nerovnost v přístupu k čerpání kompenzačního bonusu mezi osobami samostatně výdělečně činnými a společníky eseróček v případě, kdy oba tyto subjekty využívají možnost náhrady mezd svých zaměstnanců z programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Antivirus“.

Ministerstvo financí k tomu na svých webových stránkách uvádí:

„Obecně platí, že nelze kombinovat jednotlivé protikrizové programy vládní pomoci, tedy například kompenzační bonus a Antivirus. Výjimkou však jsou právě malá s.r.o., kde subjektem kompenzačního bonusu je společník coby fyzická osoba a subjektem programu Antivirus je  s. r. o. jakožto právnická osoba. V takovém případě lze o kompenzační bonus žádat.“

A dále se zde, v odpovědi na otázku živnostníka: „Mohu prosím jako OSVČ čerpat Antivirus na své zaměstnance?“, dočteme následující:

„Platí, že jeden subjekt nemůže za daný kalendářní den bonusového období čerpat kompenzační bonus a současně příspěvek z programu Antivirus. Za bonusové období od 5. října do 4. listopadu 2020 si tedy, jste-li osoba samostatně výdělečně činná,  musíte zvolit jen jeden z těchto programů, který je pro vás ekonomicky výhodnější.“

Přestaňme OSVČ šikanovat!

Z toho tedy vyplývá, že OSVČ čerpající prostředky z programu „Antivirus“ pro udržení pracovních míst zaměstnance o kompenzační bonus  žádat nemohou, zatímco společníci s. r. o. čerpající Antivirus pro své zaměstnance o něj žádat mohou.

Přičemž z faktického hlediska jde o naprosto identickou situaci. Teoreticky i prakticky - ve finanční rovině: peníze z programu „Antivirus“ jdou za zaměstnanci, nikoli jejich zaměstnavatelům.

Což je z mého pohledu neudržitelný stav a musí dojít k jeho urychlené nápravě. Budu za to – a za živnostníky tímto stavem poškozené - dále bojovat.