Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.

  • Trikolóra
  • mimo zastupitelskou funkci
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,96. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

3. 12. 2019 22:06:11

Chiliasmus naší doby

Chiliasmus naší doby

V dějinách lidské společnosti je zakořeněna potřeba některých lidí hlásat konec světa, což provází lidstvo od nepaměti.

Označuje se jako chiliasmus, jenž se projevil většinou ve formě náboženských sekt věštících brzký druhý příchod Krista spojený se zánikem světa. Katolictví se na chiliastická hnutí dívá jako na bludařská. Přesto jsou trvale přítomna. Velkou příležitostí byl pro ně magický rok 1000 či středověká církevní krize, kdy se hlasatelé brzkého konce světa objevili i v rámci husitství. Kališnická většina je však nakonec též odmítla.

Ovšem touha hlásat zmar světa spojený s apokalyptickou katastrofou neskončila se středověkem. Vzpomeňme na katastrofické vize přechodu počítačů na rok 2000, kdy se podle některých měly hroutit atomové elektrárny a otevírat počítačově zabezpečené věznice. Nic se nestalo. Jen část firem prodávajících programy na údajnou ochranu počítačů před rokem se třemi nulami, zbohatla. Lidský strach je zdrojem báječných zisků obchodníků se strachem.

Lidská hloupost je nedozírná. Někteří lidé stále potřebují víru v brzký zánik světa, byť konec světa nenastal ani v roce 1000, ani v roce 2000 a ani mezi nimi. Stále se objevují nové vize katastrof podporovány těmi, kteří na nich chtějí zbohatnout. Chiliasmus naší doby je strašení změnami klimatu a s tím údajně spojeným zánikem lidské civilizace.

Zatímco ve středověku byly vize konce světa spojeny s náboženskými hnutími, byť katolickou církví odmítanými, nyní se modernizovaly a halí se do hávu vědeckosti, která se stává bůžkem současnosti. Až uplynou dvě století a lidstvo stále bude žít, budou se naši potomci na nás dívat se stejným shovívavým úsměvem jako my na předchozí vědecké výroky, že těleso těžší než vzduch přece nemůže létat a že užívání parních strojů povede k zamoření vzduchu nedýchatelným kouřem a lidé se udusí. Pokud se zabýváme vývojem světa a lidstva, není vědec nezaujatý pozorovatel stojící vně zkoumaný objekt, ale je součástí systému, který zkoumá. Je součástí doby, v níže žije a jejích názorů. Nahrazení náboženského základu odkazem na údajnou vědeckost nepřináší žádný autoritativní důvod pro hlásání apokalyptických vizí konce světa.

Nové není ani to, že se vždy najde někdo, kdo chce na těchto vizích zbohatnout. Jen je nová obrovská výše přesunu financí do kapes těch, kteří draze prodávají naději na záchranu. V našem případě jsou to prodejci tzv. obnovitelných zdrojů energie, které u nás nejvíce reprezentují solární elektrárny. Nové je i to, že v minulosti se na chiliastické vize pohlíželo většinou jako na bludařské a nikdy neovládly dlouhodobě nejvyšší patra státní moci. Dnes se však klimatický chiliasmus dostal na výsluní řady evropských mocenských center. To, že se něco stane státní politikou, zvýší možnost bohatnutí těch, kteří z dané politiky tyjí. V našem případě právě oněch provozovatelů obnovitelných zdrojů energie, výrobců elektroaut a dalších.

V tom je právě současný klimatický chiliasmus odlišný od těch minulých. Ještě nikdy nedošlo v Evropě k tak velkému vlivu na mocenská centra a tvůrce politických rozhodnutí ze strany hnutí hlásajícího možný brzký konec lidské civilizace. To vede k přesunu obrovských peněz od všech daňových poplatníků k několika vybraným průmyslovým odvětvím či i jen omezenému počtu výrobců. Je to politika neuvěřitelného plýtvání. Pokud by stejné prostředky byly vydány v Evropě na boj s chudobou, nezaviněná existenční chudoba by byla už jen v učebnicích dějepisu. Politika klimatického chiliasmu bere skrze daně těm, kteří pracují, a nepomáhá těm, kteří si pomoc zaslouží. Je to politika nelidská.

Chiliasmus naší doby však žije i z oslabení vlivu církve. Katolická církev má rozvinutou věrouku, která vidí osud lidstva jako cestu ke Kristu a to v historických učeních svatého Augustina a Tomáše Akvinského či v novodobém učení Pierre Teilhard de Chardin. Ovšem tato cesta ke Kristu není bodem zmaru pro lidstvo, ale naopak. Rozhodně však nelze z pohledu katolického učení určit čas konce světa. Proto byla chiliastická učení nepřijatelná a neměla větší šanci získat dlouhodobý zásadní vliv na lidi, včetně politiků.

Dnešní politici v Bruselu i u nás o těchto skutečnostech většinou nic nevědí. Od církve se jich značná část odtahuje a o věrouce již neví vůbec nic. Tak jsou náchylni podlehnout různým katastrofickým vizím o konci světa. Konci, který nenastane, ale dá se na něm pohádkově vydělat.

Čemu můžeme bránit je, aby různí lidé, hlásající klimatickou apokalypsu světa a jeho blízký konec, nemohli zneužít moc pro prosazení svých opatření, tedy jimi hlásanou spásu. Prostě to, co chce švédská Greta nebo bruselský aktivistický byrokrat, nesmí skrze naši státní moc škodit lidem.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout