Dlouhodobě říkám, že za jednu věc je potřeba Donaldu Trumpovi zatleskat: že nás všechny v NATO nutí, abychom přispívali na obranu více. A ne, nejde o jen o čísla, kdo, jak a za kolik. Jde o to, abychom se byli schopni ubránit narůstajícím agresím z různých částí světa. Členové NATO se dohodli na zvyšování obranných kapacit, obzvlášť ve vzdušné a protiraketové obraně.

Jeho výroky namířené proti EU a různým „neposlušným“ už beru jako povinnou součást rétoriky. Beru si z nich ponaučení, že se musíme jako Evropa více spolehnout na sebe a začít řešit bezpečnost dodavatelských řetězců, pracovat na spolupráci s perspektivními trhy (MERCOSUR, Indie, Kanada a další), no a také vlastní obranu. Časy pohodlnosti a spoléhání se na ostatní opravdu skončily.
Íránská telenovela je pro změnu něco, za co Trumpovi tleskat nemůžu. A nedělala jsem tak ani 28. února, když s velkou pompou oznamoval, jak končí režim v Teheránu. Vzpomeňme, s jakou nekritičností obhajovali útok na Írán někteří politici. Zdrženlivost byla na místě. I proto nekomentuji každé z těch asi 20 různých příměří, která od té doby byla “přijata”. A že jsme na konci dalšího příměří, nám Trump oznámil právě na summitu.
Ukrajina. V závěrech summitu je specificky napsáno, že Ukrajina přispívá k transatlantické bezpečnosti. Členové NATO se shodli, že Ukrajina musí vydržet, a proto ji budou podporovat všemi možnými způsoby. A pro info: i my jsme členy NATO. I my ji budeme podporovat všemi možnými způsoby. Každý pragmatický politik to ví, i každý ze současné vlády. Že vám to neřeknou na rovinu? Nejsem překvapená.

A ještě k Turecku jako hostitelské zemi a ostudě koaliční vlády. Vzniká nová dezinformace, že prezident Recep Tayyip Erdogan pozval našeho prezidenta na večeři jen proto, že si to ten náš vydupal a „políbil prsten diktátorovi“. Že jde o dlouhodobý protokol v rámci NATO nemá smysl připomínat, nová konspirace je na světě a ani vzdělaní lidé se jí neštítí. Najednou se Erdogan stává tématem protipavlovských kanálů a různých influencerů a je dalším z čertů jen proto, že se “kartáč” a “soda” evidentně nekonaly a Petra Pavla uvítal se všemi náležitými poctami. Chci jen připomenout, že v prezidentských volbách v roce 2023 byl jeden kandidát, který se známostí s Erdoganem chlubil a považoval ji za součást své zahraničněpolitické expertízy. A byl to Andrej Babiš.

Neříkám to proto, že by byl Petr Pavel lídr opozice. Lídr opozice je samozřejmě Vít Rakušan. A tohle nálepkování demokraticky zvoleného prezidenta se naší vládě dle mého jednou vymstí, právě proto, že Petr Pavel není lídrem opozice.

Kdyby jím byl, pak by opozice vyhrála loňské volby, no ne?