Proč? Kromě socioekonomických důvodů (zaměstnanost na Vysočině) může být odpovědí i letošní chladnější a delší zima. Ta totiž prověřila energetiku řadu zemí a odhalila slabiny zejména v německé energetice, která je příliš zaměřená na „zelenou“ energii.

Jak zevrubně v tomto článku popsal český fyzik Vladimír Wagner, v lednových dnech byla zima, sucho a nebyl dostatek větru ani slunečního svitu. Němci, kteří postupně odstavují jaderné elektrárny, tak museli brát elektřinu z jádra od Francouzů a navíc oživit i své záložní uhelné elektrárny, kterých naštěstí stále mají dost. Elektřinu z uhlí pak prodávali i Rakušanům, které jejich „zelené“ zdroje také během zimy „zradily“.

Snažím se energetiku vnímat z více úhlů. Vidím i rizika jaderné energie, hlavně v ukládání „odpadu“. Na druhou stranu příliš mnoho alternativních zdrojů může energetickou soustavu rozkolísat. A letošní chladnější zima ukázala, že je nutná kombinace různých zdrojů.

Navíc energie není jen otázkou ceny a ekologie, ale důležitá je i energetická bezpečnost státu. My nejsme surovinová velmoc, ale máme šikovné techniky a dobrou zkušenost s provozem dvou jaderných elektráren. Jako rozumná se mi proto jeví schválená Státní energetická koncepce, která v tzv. energetickém mixu počítá kromě jádra i s dalšími zdroji.

František Bradáč, senátor za Žďársko (KDU-ČSL)