smlouva s Vatikánem
Mohu se zeptat, k čemu nám taková smlouva je dobrá a k čemu nás zavazuje? Oč v ní jde? A je pravda, že představitelé církve nebudou smět nebo muset nahlašovat třeba zločiny, když jim je někdo svěří jako zpovědní tajemství? A myslí třeba smlouva i nějak to, že duchovní často sami páchají trestnou činnost - zejména sexuální násilí? Nemyslíte, že i tohle by se mělo nějak ošetřit, a že by k tomu měla církev zaujmout nějaký postoj? Nemohlo by třeba i zrušení celibátu? I když jestli někdo zneužívá třeba děti, tak o tom pochybuji.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Odpověď
v poslední době se setkávám s řadou argumentů proti uzavření smlouvy. Mám za to, že nepředstavují důvod pro odmítnutí souhlasu s ratifikací smlouvy.
Smlouva se Svatým stolcem, jak byla českými vyjednavači sjednána, je v mezinárodním srovnání běžnou a ničím nevybočující smlouvou, jakou s Vatikánem uzavírají desítky států světa. Neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo neobvyklé nebo nebezpečné. Vláda uložila Ministerstvu zahraničních věcí, aby smlouvu sjednalo tak, že nebude vyžadovat zásahy do vnitrostátního řádu. Jinými slovy, aby nevnášela nové prvky nad rámec toho, co již platí. To se podařilo.
Smlouva nezavádí privilegované postavení jedné z církví, ale především garantuje výkon náboženské svobody obyvatelům ČR. To zdůrazňují také použité formulace týkající se výkonu náboženských práv ve zdravotnictví, vězeňství nebo v armádě. Jako přínos vnímám, že smlouva stvrzuje stav ekumenické spolupráce církví v těchto oblastech.
Musím odmítnout názor, že smlouva rozšiřuje okruh osob, které se mohou dovolávat tajemství. Příslušný článek smlouvy je rozdělený do dvou odstavců. V prvním se odkazuje na zpovědní tajemství – to je něco, co uznává celý civilizovaný svět a také české právo. Druhý odstavec odkazuje na tajemství jiných osob, které je však plně upraveno vnitrostátním právem.
Hlavní kritika, kterou slyším, nesměřuje proti smlouvě, ale proti vnitrostátní úpravě. Její změna není smlouvou znemožněna. A především, tato vnitrostátní úprava platí 30 let a obtíže v praxi dosud nezpůsobovala
