Ing. Jiří Dolejš

  • KSČM
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 0,27. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

18.09.2013 17:38:05

Co může čekat žívnostníky

Co může čekat žívnostníky

V poslední době dostávám často dotazy na to jaký postoj zaujímá KSČM k osobám samostatně výdělečně činným, k malým soukromým podnikatelům a živnostníkům.

  Stejně jako jiné strany se této otázce KSČM věnuje i ve volebním programu. Odstraňování administrativních bariér, a to především zjednodušením daňových přiznání a komunikace s úřady asi slibují i ostatní.. K tomu patří úkol vyčistit daňové právo a proklestit a lépe cílit daňové úlevy. S pomocí zákona o státní službě chceme stabilizovat a  zkvalitnit  práci příslušných úřadů.

       Požadujeme legislativně sjednotit podmínky pro podnikání domácích subjektů se zahraničními, které jsou často zvýhodněny, právní ochrana osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a vytvoření sociálního fondu pro drobné podnikatele. Naše firmy snad potěší i omezování nátlakových praktik obchodních řetězců zejména vůči dodavatelům zemědělských produktů z ČR. Důležitá je také podpora učňovskému a technickému školství, které dodá kvalitní profese chybějící na trhu práce.

      Pro menší české podnikatele a živnostníky je důležitý přístup k financím včetně minipůjček pro firmy snižující nezaměstnanost a také přístup k podpoře  poskytované ČMZRB, ČEB a EGAP. U podpory exportu je vedle finanční kapacity potřebné i zaměření na projekty, kde menší české  firmy nebudou mít jen okrajovou roli. Zajímavý pro naše podnikatele může být i projekt veřejné komerční banky bez poplatků, poskytující na vybrané projekty úvěry s dostupnou úrokovou mírou.

        Podnikatelé ve výrobním sektoru vnímají citlivě vývoj cen energií – tady chceme snižovat nadměrné marže v podnikání s energií, dostat pod kontrolu distribuční sítě a s pomocí činnosti ERÚ a ÚOHS (omezit absurdní poplatky, které zvyšují ceny).

        Pokud jde o téma řádného výběru daní, tak opatření typu registračních pokladen nepřeceňujeme. Nebráníme  se jejich rozšíření, ale upozorňujeme, že skutečný efekt dosažený v jiných zemích kde byly pokladny s pamětí zaváděny je zlomečkem  sumy daňových nedoplatků a daňových úniků. Jde tedy o okruh povinných osob, na které by se puívání registračních pokladen vztahovala.

       Klíčovou skupinou pro řešení daňových úniků nejsou malé firmy a OSVČ, ale velké firmy, které mají centra v zahraničí  a disponují specialisty na významnou daňovou optimalizaci. Důležitým úkolem je omezení daňových rájů, jsme si ale vědomi že jednoduché řešení v globalizujícím se světě neexistuje Zde  určitým řešením jsou mezinárodní smlouvy o dvojím zdanění, vyšší kapacita kontroly nelegálních transakcí a srážková daň jako sankce.

        Pokud KSČM mluví o daňové progresi i u daní z příjmů právnických osob, tak to znamená že menším firmám by měla být zachována korporátní daň na úrovni 19%, za to velkým firmám co dosahují zisky nad 10 milionů Kč  by byla zavedena druhá sazba minimálně  25 %.  Řešme prostě raději víc odvody velkých korporací –a nestíhejme necitlivě pouze tzv. maloburžoasii.

     Dnes se často mluví o rozdílu ve výnosu daně z příjmu fyzických osob od podnikajících a zaměstnaných osob. Ten objektivně existuje, příjmy z této daně stojí především na zaměstnancích. KSČM ale nechce dělat z OSVČ hlavního viníka současných potíží s veřejnými financemi.  Uvědomujeme si že OSVČ nesou daleko větší rizika než zaměstnanci. Podnikatel nemá placenou dovolenou, stravenky, ručí celým svým majetkem, pokud se něco pokazí  K OSVČ samotným prosazujeme diferencovaný přístup – nejde paušálně o parazity a hlavní neplatiče daní. První a hlavní příčinou nízkého inkasa je hospodářská recese, která podvázala poptávku pro produkci a službách nabízených OSVČ

        Rozdíly mezi OSVČ a zaměstnanci nejsou jen v oblasti daní, ale také v oblasti sociálních a zdravotních odvodů. OSVČ jsou považováni za černé pasažéry veřejných systémů. Jako ostaní tak i oni užívají veřejného školství, sociální sítě, justice, obrany a bezpečnosti. U veřejného pojištění to ale neplatí. Sice někteří OSVČ často prohlašují že od státu nic nechtějí, ale pokud si ze svého podnikání nevytvoří dostatečné rezervy, hrozí jim minimální důchod. Pokud jde o nemocenskou, tak krytá pojišťovnou je až od určitého dne.

          Nízké odvody pomáhají ale řadě OSVČ k přežití. Paušální krok v této oblasti by nepochybně vedl ke krachu řadu živností. Tyto lidi by sektor zaměstnanecký nevstřebal a státu by vzrostly sociální výdaje. Nedostatečné sociální pojištění toto riziko posouvá do budoucnosti. Postupnější odstraňování tohoto rozdílu je tedy nepochybně  téma pro nově zvolenou  Poslaneckou sněmovnu PČR

         Dalším tématem je nastavení daňových paušálů. Ty vycházejí s fiktivních  nákladů podnikatele a slouží i jeho daňové evidenci. Použít výdajový paušál je přitom jen možnost, nikoliv povinnost. Pokud  mají OSVČ vyšší náklady, než je paušál, mohou je uplatnit namísto paušálu.  Názor, že jsou nastaveny od roku 2009 příliš  štědře a je třeba je po té co odešla krize opět pokrátit, je dnes také velmi častý. Po zvýšení v roce jsou v evropském srovnání  ty naše opravdu jedny z nejvyšších. Např. v Rakousku jsou paušály 12,5 % a 20 %.

    V loňském roce navrhoval v rámci vládních balíčků ministr Kalousek snížení a zabránil mu v tom jen odpor ODSS. Zemědělcům by klesl paušál z 80 % na 50 %, řemeslníkům z 80 % na 25 %, ostatním živnostníkům z 60 % na 25 %, ostatním podnikatelům z 40 % na 25 % a lidem živícím se autorskou tvorbou z 40 % na 30 %.

      Ve věci regulace používání daňových paušálů jsme obecně pro diferencovaný přístup.Jde o to jak jsou nastaveny stropy, do kterého by šly paušály využít a jak citlivě jsou rozlišeny různé druhy živností.  Ono je živnostníků více druhů a pojmout je jako jeden typ k řešení není rozumné.  Problém je zejm. u tzv. volných živností, pro něž je  stanoven 60 % paušál.  Právě v této kategorii by bylo vhodné diferencovat výši paušálů dle jednotlivých předmětů podnikání.

     Podobným problémem k diskusi je zavedení a především nastavení systémového prvku zdanění minimálního základu (jeden z požadavků odborů na příští vládu).  Povinnost platit minimální daň z příjmu.byla totiž zavedena v roce 2004, ale skončila v roce 2009 v souvislosti se snahou snížit daňovou zátěž OSVČ.

    Tyto kroky zvyšující daňovou zátěž OSVČ v programu KSČM nenajdete, protože to nechápeme v současné době jako akutní otázku zvýšení daňové spravedlnosti. Tu vidíme v oblasti daňové progrese a změny poměrů mezi zdaněním spotřeby a kapitálu. Ovšem chápeme tento program jako otevřený a jsme připraveni i tyto otázky diskutovat s voliči a veřejností.

    Ve vztahu živnostník a zaměstnanec  není vše  v harmonickém pořádku – hurá akce to ale nevyřeší. Fyzická osoba v závislém postavení zaměstnance platí více, ale osud malého podnikatele také není jednoduchý, abychom je srovnávali podle jednoho mustru. Rozdílný charakter práce tu nepochybně nějaký vždy bude. Rozhodně  by se tyto kategorie neměli nechat rozeštvávat proti sobě kvůli nějakým lobbyistickým zájmům a s nimi spojenými mediálními kampaněmi.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama