Studie vychází z odborné literatury, dotazníkového šetření s více než 200 startupy, případových studií zahraniční praxe a hloubkových rozhovorů s pěti českými zakladateli startupů. Evropská ekonomika dlouhodobě zaostává za USA mimo jiné kvůli slabší výkonnosti technologického sektoru. V Česku nyní působí 167 startupů na milion obyvatel, zatímco evropský průměr je 201 a v USA 512. V regionálním srovnání pak například Estonsko dosahuje 843 startupů na milion obyvatel.
„Analýza ukazuje, že klíčovým problémem českého prostředí je nízký počet vznikajících a rostoucích technologických firem. Startupy se potýkají zejména s vysokou daňovou a administrativní zátěží, právní nejistotou, omezeným přístupem ke kapitálu či chybějící regulací zaměstnaneckých akcií (ESOP). Naším cílem je současný stav změnit,“ říká náměstek ministra Štěpán Hofman, který se na proměně startupového prostředí podílí, a dodává: „Klíčovou roli bude hrát nový startupový zákon, který vytvoří atraktivní prostředí pro startupy a pomůže začínajícím firmám růst a využít jejich potenciál.“
„Řada českých startupů je úspěšných, ale skutečný rozvoj startupového prostředí brzdí nedostatečný právní rámec. Startupy potřebují mimo jiné flexibilní pracovní právo, možnost motivovat zaměstnance svými akciemi či rychlý přístup ke kapitálu už v počátečních fázích vývoje firem. Chystané legislativní úpravy odstraní zbytečné bariéry a zlepší investiční prostředí. Inspirujeme se úspěšnými příklady ze zahraničí, například španělským startupovým zákonem, který výrazně zjednodušil podnikání inovativních firem a přilákal nové investice,“ uvádí Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest.
Agentura koordinuje pracovní skupinu, která má přípravu zákona na starosti. „Jako velmi cenné na této analýze vnímám, že strukturovaně popisuje hlavní překážky a úzká místa, která brzdí startupy v jejich zakládání a růstu, a zároveň představuje možné cesty řešení. Navíc doplňuje zahraniční zkušenosti a evidenci. Jde o dokument, na kterém se dá stavět nejen příprava nového startupového zákona, ale celkově upgrade startupového a investorského prostředí. Proto věřím, že nová vláda na tuto práci naváže jak dotažením zákona, tak i dalšími zlepšeními, aby Česko mohlo více využít svůj inovační potenciál,“ zdůrazňuje Martin Jiránek, předseda České startupové asociace.
Strukturální problém české ekonomiky dokládá i fakt, že většina firem s vysokou tržní hodnotou stále působí v tradičních odvětvích. Naproti tomu startupy se soustředí zejména na technologické sektory. Přesto Česká republika aktuálně nemá žádný startup, který by splňoval definici „inovativního startupu“ (firma založená za posledních 20 let, s patentem a valuací nad 100 mil. USD). Švédsko má 40 takových firem, Evropa celkem 979 a USA 2 725.
Obdobný deficit se ukazuje i u startupů působících v trendy sektorech: ČR má pouze 4 startupy s valuací nad 100 mil. EUR, zatímco Švédsko 84, Evropa 1 768 a USA 4 156. Tento trend úzce souvisí také s nízkou úrovní investic rizikového kapitálu (venture capital – VC). V roce 2024 činily investice VC v ČR pouze 274 milionů USD (cca 25 USD na obyvatele). Ve Švédsku to bylo 2,7 miliardy (255 USD/obyv.), v Německu 8,2 miliardy (98 USD/obyv.) a v USA 193 miliard (567 USD/obyv.).
Vedle navrhovaného startupového zákona, který má přinést například daňové úlevy pro investory až do 50 % investované částky, snížení sociálních odvodů pro zaměstnance ve výzkumu a vývoji nebo možnost využití zaměstnaneckých opcí s daňovým zvýhodněním, hrají důležitou roli také programy MPO. Program The Country for the Future má do roku 2027 alokováno 850 milionů korun na podporu technologických inkubací. Program TWIST s rozpočtem 5 miliard korun podporuje výzkum a vývoj strategických technologií, jako jsou umělá inteligence, polovodiče nebo kvantové technologie. „Naším cílem je, aby české firmy měly přístup k financím, mentoringu i know-how, které jim umožní růst a prosadit se v mezinárodní konkurenci,“ doplňuje náměstek ministra Štěpán Hofman.
Výsledky studie i připravovaný legislativní rámec tak podtrhují nutnost přijmout opatření, která startupovému ekosystému umožní více se přiblížit úspěšným inovačním ekonomikám Evropy i světa. Startupy nejsou jen zdrojem nových produktů a služeb, ale i tvorby vysoce kvalifikovaných pracovních míst a posilování konkurenceschopnosti celé české ekonomiky. Zásadní nástroj představují také ESOPy, prostřednictvím kterých si Česko udrží talent a know-how doma.
K novele o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí podala koalice a opozice ve druhém čtení pozměňovací návrhy, které oblast zaměstnaneckých akcií upravují. „Podařilo se nám prosadit první změnu v podobě daňového odkladu a zrušení odvodu sociálního a zdravotního pojištění právě u ESOP. Stále máme co dohánět. Pokud chceme být konkurenceschopní, musíme nastavit jednoduchý, předvídatelný a férový startupový ekosystém, a to bez zbytečných odvodů a s jasnými pravidly. Inspirací hledáme mezi zeměmi, kde startupový zákon funguje jako motor růstu. Tím nabídneme firmám prostředí, kvůli kterému zůstanou v Česku,“ vysvětluje náměstek Hofman.
Cílem je do konce roku připravit analýzu hodnocení dopadu nově přijímané legislativy a během prvního čtvrtletí roku 2026 představit návrh startupového zákona.
