„Potřebujeme zpětnou vazbu v dobrém i zlém – jen tak dokážeme nastavit pravidla, která dávají smysl jak pro stát, tak pro trh. Povedlo se nám dotáhnout změny stavebních norem, na kterých se řada z vás podílela. A nyní Legislativní rada vlády projednává nařízení ke strategickým ložiskům. Jedná se o nástroj, který umožní těžit tam, kde jsou zdroje,“ prohlásil Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu.
Zařazení vhodných oblastí mezi ložiska strategického významu štěrkopísku a stavebního kamene by mělo zvýšit těžbu a snížit tlak na ceny. Česká geologická služba (ČSG) vytipovala 47 ložisek, která by měla být označena za strategická. Z toho se jedná o 21 nových ložisek. U přibližně 70 % z nich už proběhlo posouzení vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Ministerstvo zdůrazňuje, že určení ložiska jako strategického automaticky neznamená zahájení těžby. Procesy posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) i práva obcí zůstávají zachována.
Určení ložiska ložiskem strategického významu také nemá vliv na účast obce v řízení o stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti, případně účast k řízení o povolení stavebního záměru. Procesní práva obce nejsou krácena. Jejich námitkami a připomínkami se bude vždy zabývat příslušný správní orgán – Český báňský úřad.
Silnější právní postavení
Zástupci firem potvrdili, že situace s dostupností kameniva je dlouhodobě kritická. Z 242 využívaných ložisek stavebního kamene má 50 až 60 % životnost maximálně 10 let. V návrhu nařízení vlády ze strany MPO jsou ložiska, která se nacházejí v linii nových nebo plánovaných staveb. Pokud je vláda prohlásí za strategické, dostane silnější charakter po právní stránce.
„Dostupnost surovin je pro nás jako výrobce betonu klíčová. Dlouhé roky poukazujeme na kritický nedostatek kameniva. Teď to snad vypadá, že se situace konečně začíná řešit konkrétními kroky, nikoliv jen proklamacemi. Nařízení o strategických ložiscích kameniva je zcela jednoznačně zásadním momentem pro surovinovou soběstačnost v této oblasti,“ prohlásil Jakub Šimáček, ředitel společnosti TBG METROSTAV. „Samozřejmě, že to nebude znamenat bezhlavé otevírání těžebních lokalit bez ohledu na názor dotčených subjektů – vždy je nutné hledat konsenzus mezi veřejnými zájmy, a to z obou úhlů pohledu.“
Hrozba zdražování staveb
Podle Petra Veseckého, jednatele společnosti Stavosil, je otevření nových ložisek pro české stavebnictví nezbytné: „Nepovolení nových zdrojů kameniva totiž vede k tomu, že materiál pro stavebnictví je nutné dopravovat na stále větší vzdálenosti. Jsou stavby, kde pro kámen musíme jezdit až 40 kilometrů. Potřebujeme, aby se nový lom otevřel opravdu co nejdříve, jinak to extrémně prodražuje stavby.“
Význam tématu potvrzuje i aktuální průzkum CEEC Research mezi 165 stavebními společnostmi. Otevření nových strategických ložisek (kamenolomů a pískoven) je podle výsledků třetí nejdůležitější prioritou pro novou vládu. „Návrh ministerstva průmyslu, aby se některé lokality pro těžbu klíčových surovin označily jako strategické, například v blízkosti plánovaných dálničních úseků či bloků jaderné elektrárny Dukovany, je krokem správným směrem. Cestou pro urychlení by mohl být jasný mechanismus zapojení samospráv, kompenzace nebo zavedení účinných environmentálních opatření – například využití kolejových vleček místo silniční dopravy,“ doplnil Michal Vacek, ředitel CEEC Research.
Zaměstnanci KHNP v Česku
Vedle debaty o ložiscích poskytl ministr Vlček účastníkům i aktuální informace o přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Projekt je zahájen a podle ministra běží podle plánu. První zaměstnanci jihokorejské společnosti KHNP přicestují do Česka v říjnu, nyní se řeší víza. „Už jsou zahájeny potvrzovací geotechnické průzkumy, nyní se zaměřujeme především na projektové práce. Připravujeme podklady pro povolení výstavby dle atomového zákona a stavebního zákona,“ prohlásil ministr Lukáš Vlček.
Zároveň informoval o otevření lokalizačního centra KHNP v Praze, kde mohou české firmy získat informace k účasti v tendrech.
Ministerstvo také spustilo nový web www.dukovany.gov.cz, kde je mimo jiné postup, jak se mohou firmy do projektu zapojit. Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s resorty a krajskými samosprávami připravilo 35 opatření, která se zaměřují na klíčové oblasti rozvoje – dopravu, zdravotnictví, integrovaný záchranný systém, bydlení, trh práce a příjmy obcí. Tato opatření mají přinést významné strategické benefity zejména pro Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj. Materiál bude v nejbližších týdnech předložen vládě a následně provázán s krajskými akčními plány, aby mohl být postupně implementován.
Společný závěr
Účastníci kulatého stolu ocenili především možnost přímého dialogu mezi státní správou a byznysem. „Oceňujeme energii a čas, které kulatým stolům pan ministr a jeho tým dal. Jedna věc je se o problémech bavit, ale věc druhá je přímo řešit. Jak pan ministr, tak i byznys si odnesl řadu podnětů, na kterých se bude dále stavět. Proto doufáme, že tento koncept setkávání bude dále pokračovat,“ uzavřel Jiří Dobiáš, ředitel produktového managementu a business developmentu společnosti Wienerberger.
