23.11.2025 14:17:03
Pavel otálí. A zbytečně tím hrotí povolební situaci.
Povolební jednání se ocitlo v bodě, kde nikdo netlačí na brzdu tolik jako samotná hlava státu.
že povolební proces nebude zdržovat a že vítěz voleb dostane mandát rychle. Dnes se ale děje pravý opak.To, co prezident nazývá „zodpovědným vyhodnocováním situace“, začíná stále více působit jako natahování času. A čím déle toto váhání trvá, tím hlasitěji zní otázka, proč se prezident odchyluje od svého dříve deklarovaného postupu. Ve chvíli, kdy je povinností prezidenta respektovat ústavní principy a dát vítězi voleb šanci ukázat podporu v Poslanecké sněmovně, působí Pavlovo otálení jako krok, který nejen odporuje jeho dřívějším slovům, ale i podkopává předvídatelnost povolebního procesu.
Ať už má prezident k Babišovi jakékoli osobní či politické výhrady, ústava nestojí na sympatiích. Její logika je jednoduchá: volby určují, kdo začne jednání o vládě, a Poslanecká sněmovna následně rozhodne, zda takový kabinet důvěru získá. Když prezident začne celý proces filtrovat podle vlastního úsudku o šancích či vhodnosti kandidáta, nevědomky si přisvojuje pravomoci, které mu nenáleží.Kritici proto upozorňují na zásadní rozpor mezi Pavlovými slovy a činy. Sliboval rychlost, jasnost a férové dodržování pravidel. Současný postup však vytváří dojem, že prezident svůj dřívější slib odložil na vedlejší kolej, když se ukázalo, že vítězem je kandidát, s nímž zřejmě nechce být spojován. Jenže to není rozhodnutí, které má dělat prezident – to je rozhodnutí, které má učinit parlament.
Tato nejistota navíc otevírá dveře spekulacím. Čeká Pavel na to, až se povolební bloky rozpadnou? Doufá, že veřejný tlak přinese jiné řešení? Nebo se jednoduše nechce stát tím, kdo předá Babišovi jmenování – byť jen formálně správné? Každá z těchto možností je problematická. Ne kvůli samotnému výsledku, ale kvůli tomu, že prezident má být ve vypjatých politických momentech kotvou, ne dalším zdrojem chaosu.
Pavel často zdůrazňuje, že chce kultivovat politiku. Jenže kultivace nezačíná hezkými slovy, ale splněnými závazky. Důvěra v instituce stojí právě na tom, že jejich představitelé dělají to, co předem slíbili – zvlášť v situacích, kdy se jim to osobně nemusí zrovna hodit. A v této zkoušce zatím prezident neobstál zrovna přesvědčivě.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
