Na léta 2024 a 2025 mj. bezostyšně sebrala obcím i krajům podstatnou část jejich příjmů. Jakým způsobem?

V rámci tzv. konsolidačního balíčku prosadila vládní většina v Poslanecké sněmovně a Senátu  dvě změny v zákoně o rozpočtovém určení daní, který stanoví podíl územních samosprávných celků (obcí a krajů) na celkovém objemu vybraných daní.

Konkrétně šlo o snížení tohoto podílu v neprospěch obcí a krajů na roky 2024 a 2025.
V případě obcí šlo o snížení jejich podílu na celkovém ročním výnosu daní z příjmu fyzických osob, právnických osob a daně z přidané hodnoty o 1,7 procentního bodu (což je z hlediska absolutní výše příjmů o sedm procent) a v případě krajů se jednalo o snížení podílu krajů na příslušných daňových příjmech o 0,3 procentního bodu (tedy o čtyři procenta z jejich celkového objemu).

 V případě našeho Středočeského kraje se jedná o ztrátu cca 600 milionů korun ročních příjmů - 1,2 miliardy korun celkem! Tyto peníze samozřejmě v našem krajském rozpočtu citelně chybějí. A projevuje se to zejména postupným snižováním dostupnosti a kvality krajských veřejných služeb.

Ostudná je v tomto kontextu zejména skutečnost, že ke snížení příjmů krajů a obcí došlo za souhlasu a aktivní podpory hnutí STAN, tedy Starostové a nezávislí, které se jindy zájmy místních samospráv zaklíná, kudy chodí.

Podoba financování krajů je neudržitelná

Další podstatnou (a de facto zásadní) otázkou je to, zda je současné nastavení podílu územních samosprávných celků, zejména krajů, na vybraných (tzv. sdílených daních) spravedlivé. A to jak nastavení celkového podílu (9,78 %) krajů na vybraných daních, tak podoba jeho dalšího rozdělení mezi jednotlivé kraje.

A odpověď zní, že jednoznačně spravedlivé není! Protože onen celkový objem přerozdělovaných daňových výnosů zdaleka nestačí na dostatečné a kvalitní zajištění povinností krajů svěřených jim v samostatné působnosti. Navíc některé kraje jsou současnou právní úpravou jejich financování dlouhodobě evidentně diskriminovány.

 Na prvním místě jde o náš, Středočeský kraj, jehož současný podíl na daňových výnosech sdílených kraji činí 13,77 %. Středočeský kraj tudíž dostává v přepočtu na jednoho obyvatele částku ve výši 9 400 korun ročně, zatímco například Kraj Vysočina částku 13 700 korun, Jihočeský kraj 12 700 korun a Karlovarský kraj 12 600 korun. A hlavní město Praha dokonce dostává astronomických 70 000 korun na jednoho obyvatele! To musí skončit!

Jak je to možné? 

Proto, že nyní se výnosy z daní dělí mezi kraje podle pravidel, kritérií a statistických údajů stanovených a platných v roce 2004. Od té doby se ale hodně věcí změnilo.

Jedná se hlavně o počet obyvatel kraje, délku krajských silnic či o počet žáků středních škol.

Uvědomme si třeba, že ve Středočeském kraji od roku 2004 vzrostl počet obyvatel o 300 000! A to hovoříme pouze o těch obyvatelích, kteří jsou u nás v kraji trvale přihlášeni k pobytu.

A zatímco parametry rozhodné pro nastavení rozpočtového určení daní pro obce jsou každoročně přepočítávány podle aktuálních dat, u krajů tomu tak není. Což je také zásadní chyba.

Je proto nezbytně nutné koeficienty určující podíly jednotlivých krajů na celkovém výnosu daní změnit ve smyslu jejich přizpůsobení současné realitě. Změnou zákona o rozpočtovém určení daní. Hnutí SPD a my – jeho středočeští krajští zastupitelé – o to usilujeme dlouhodobě. A jsme připraveni příslušný legislativní návrh předložit do Poslanecké sněmovny.

Ale to je pouze první krok, který musí být ve financování naší krajské samosprávy učiněn.

Takhle to dál nejde

Přiznejme si totiž, že její současná podoba základní znaky skutečné územní samosprávy vůbec nenaplňuje.

Opravdová samospráva totiž předpokládá nejen existenci zákonem daných kompetencí, ale hlavně dostatek finančních prostředků ke správě vlastních záležitostí a k plnění svěřených zákonných povinností.

Vznik krajů v roce 2000 byl ovšem nepodařeným a účelovým politickým kompromisem,
kdy kraje při svém vzniku sice získaly určitá víceméně formální práva a povinnosti, ale nikoli již tomu odpovídající vlastní finanční zdroje.

Prakticky jim tak nezbývá vůbec žádný prostor na zásadní koncepční záležitosti typu územního plánování, nastavení vhodné podoby krajské veřejné dopravy (a proto skokově zdražuje občanům jízdné jako současná vládnoucí koalice ve Středočeském kraji) anebo rozvoje sítě krajských středních škol.

A tak se činnost krajských samospráv do velké míry redukuje na přerozdělovací funkci
ve smyslu alokace přidělených finančních prostředků: podílu na daních a nejrůznějších dotací.

Kromě debaty o zvýšení procentního podílu krajů na příslušných vybraných daních je proto zcela legitimní i diskuse o tom, zda by kraje neměly disponovat i určitým podílem na dalších typech daní. 

Minimálně například na silniční dani, jestliže je jejich povinností údržba komunikací 2. a 3. třídy, případně i na spotřebních daních z benzínu a nafty.

Středočeská specifika

Zásadním (a specifickým - minimálně co do jeho rozsahu) problémem financování našeho Středočeského kraje je pak navázání nasměrování příslušných daňových podílů na místo trvalého bydliště občana (daňového poplatníka).

Na území Středočeského kraje fakticky trvale žije zhruba půl milionu osob, které zde k pobytu hlášené nejsou a mají své úřední trvalé bydliště jinde - nejčastěji v Praze. A tam směřuje i podíl z jejich daní, přestože veřejné služby využívají téměř výlučně ve Středočeském kraji
a ve středočeských obcích. A my, Středočeši, jim je platíme.

A to nehovoříme o chatařích o chalupářích, kteří v našem kraji tráví část (i když někdy podstatnou) roku, nýbrž o lidech a rodinách, kteří zde žijí celoročně.

 Je tedy jednoznačně nutné otevřít i tento aspekt podoby současného nastavení financování Středočeského kraje. Náš kraj už nesmí být nadále bezplatným servisem a pojišťovnou pro Prahu a její občany!

Jde totiž o miliardy korun, kterými jedna skupina občanů Středočeského kraje naprosto neodůvodněně financuje jinou skupinu středočeských občanů - a kterými nespravedlivě
a nelogicky dlouhodobě dotuje a sponzoruje rozpočet hlavního města Prahy. 

Když sečteme nárůst počtu „oficiálních“ a faktických obyvatel Středočeského kraje od roku 2000 (vznik krajských samospráv) do současnosti, jedná se minimálně o 600 000 osob, přičemž v okresech Praha-východ a Praha-západ se počet obyvatel za tuto dobu minimálně zdvojnásobil! A to vše absolutně bez toho, aby se to odrazilo ve změně způsobu financování našeho kraje!

A jaké jsou důsledky masivního nárůstu počtu obyvatel našeho kraje bez adekvátního odrazu
v jeho financování? Věčně přetížené silnice (často v katastrofálním stavu), nedostatečná (někde dokonce vůbec žádná) dopravní obslužnost mnoha obcí a míst spoji krajské veřejné hromadné dopravy, nedostatek praktických, dětských a zubních lékařů, nedostatek kapacit mateřských, základních a středních škol, nedostatečný rozsah nabídky sociálních služeb.

Musíme to změnit!

Jednak musíme přímo zvýšit procentuální podíl Středočeského kraje na celkovém výnosu vybraných sdílených daní. To je nutný krok číslo jedna.

A dále musí následovat změna konstrukce přerozdělování daně z příjmu fyzických osob, která musí být navázána nejen na úřední trvalé bydliště poplatníka, ale i na místo, kde vlastní (nebo dlouhodobě užívá) nemovitost.

Buď přímo ve vztahu k poplatníkovi, anebo tak, že kraje získají určitý podíl na vybraném objemu daně z nemovitostí nacházejících se na jejich území.

My v SPD říkáme jasně: změna současné podoby financování Středočeského kraje je naprosto akutní a nutná! A v zájmu Středočeského kraje a Středočechů již nesnese odkladu. Nesmíme dál být jen bezplatnou noclehárnou a zázemím Prahy.