Avizuji podání dvou pozměňovacích návrhů. První, který podávám spolu s kolegou Petrem Fialou, je to náš senátorský kolega Petr Fiala. Druhého jsem neoslovoval. Týká se vyškrtnutí převedení financování nepedagogů a ONIV na obce a kraje. Tedy zrušení tohoto převodu. A druhý pozměňovací návrh se týká zrušení násilného slučování škol.
Nejprve k prvnímu, převodu financování nepedagogických pracovníků a ONIV na obce a kraje. Postup při předložení hlavního cíle návrhu zákona, a já trvám na tom, že to byl hlavní cíl návrhu zákona, postup při schvalování a vůbec všech okolností spojených s tímto návrhem zákona může úspěšně sloužit jako odstrašující příklad, jak se návrhy zákonů předkládat a schvalovat nemají, respektive dle našeho názoru ani nesmí. Vzal jsem si příklad ze své kolegyně, a teď už tedy ministryně, Evy Decroix, v jiném případě, a sestavil jsem časovou osu. Takže tedy časová osa.
25. 9. 2024, premiér Petr Fiala na tiskové konferenci, cituji: „Domluvili jsme se také na tom, že počítáme s tím, že převedeme financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele.“
2. 10. 2024, vláda schvaluje usnesením č. 667 návrh novely školského zákona, kde ovšem nic takového jako převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele vůbec není obsaženo.
6. 10. 2024, Otázky Václava Moravce zveřejňují videonahrávku premiéra Petra Fialy ze zmíněné tiskové konference, kde opět zazněla premiérova slova: „Domluvili jsme se také na tom, že počítáme s tím, že převedeme financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele.“
7. 10. 2024, tisk začal brát převod financování nepedagogických pracovníků jako hotovou věc. V tomto smyslu začala vycházet řada článků. Pedagogická i nepedagogická školská veřejnost proto začala považovat záležitost prakticky za rozhodnutou.
22. 10. 2024, vláda předkládá návrh novely školského zákona do Poslanecké sněmovny. V návrhu ovšem nic takového, jako je převod financování nepedagogických pracovníků, vůbec není obsaženo.
4. 12. 2024, v Poslanecké sněmovně probíhá první čtení. V té době nejenže novela neobsahuje žádný převod financování, ale ani neexistuje žádný pozměňovací návrh v systému, který by ho chtěl zavést.
23. 1. 2025, ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ve své tiskové zprávě nazvané Nový systém financování nepedagogické práce oznamuje zásadní změny ve způsobu financování nepedagogické práce. Veřejnosti, především školské nepedagogické veřejnosti a pedagogické veřejnosti samozřejmě je tak předkládána ze strany vládního orgánu zásadní změna ve financování nepedagogů jako hotová věc. A to v době, kdy nic takového ani de iure, ani de facto vůbec neexistuje.
27. 1. 2025, velmi kriticky se vyjadřují hejtmani prostřednictvím rady Asociace krajů ČR, kdy v usnesení uvádějí mimo jiné, cituji: „Rada považuje vládní návrh za nepřijatelný s ohledem na zamýšlený legislativní proces, absenci důsledného předjednání se samosprávami na krajské i obecní úrovni, nekoncepční zásahy do RUD krajů a do poslední chvíle chybějící datové soubory s jasnými výpočty dopadů změn do celého systému.“
29. 1. 2025, kriticky se vyjadřuje i Asociace ředitelů základních škol, cituji: „Nesouhlas s navrhovanou změnou financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů.“ Obzvláště kriticky se Asociace ředitelů vyjadřuje k převodu financování u ONIV, což jsou školní pomůcky včetně učebnic, školní výlety a tak dále. Cituji: „Financování ONIV prostřednictvím zřizovatele považuje Asociace ředitelů základních škol ČR v tuto chvíli za naprosto nepřijatelné, protože povede k prohlubování rozdílů ve vzdělávání a k rezignaci na řízení kvality regionálního školství.“
11. únor 2025. Ve 14:36 vychází na Novinkách text, cituji: Jestli dodnes není hejtmanům a starostům jasné, s jakými zdroji a od kdy by měli počítat při financování nepedagogických pracovníků, hovoří to o nepřipravenosti takového opatření. Novinářům to v úterý v Paříži řekl prezident České republiky Petr Pavel, který bude o věci jednat ve čtvrtek s Asociací krajů České republiky.
11. únor 2025 a jsme ve sněmovně. Převod financování nepedagogů a ONIV je včleněn do návrhu zákona zcela cíleně až při druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Je to schvalováno v noci z 11. na 12. února 2025. Předkládáme v diskuzi, ta diskuze trvá asi do půl jedné v noci. Pozměňovacím návrhem garančního výboru 829/2 ze dne 5. února 2025. Tímto postupem se vláda, respektive MŠMT, zcela úmyslně a zcela cíleně vyhýbá tzv. kolečku, kdy se při vládních návrzích zákona k jeho znění před postoupením do Poslanecké sněmovny musí vyjádřit nejen všechna ministerstva, ale mohou se vyjádřit též všechny dotčené organizace a spolky a všechny připomínky se musí, opakuji, musí řádně vypořádat.
13. únor 2025. Prezident České republiky Petr Pavel na setkání s hejtmany podporuje nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.
25. únor 2025. Jsem adresátem protestu proti převodu financování tlumočníků českého znakového jazyka pod zřizovatele, neboť tlumočníci znakového jazyka jsou řazeni mezi nepedagogické pracovníky. Zástupce speciálních pedagogů argumentuje, že návrh změny zajištění jejich financování nebyl projednán s odborníky, včetně speciálních pedagogů, ani s organizacemi, které hájí práva lidí se sluchovým postižením. Argumentace pokračuje s tím, že změna zajištění financování na kraje a obce by vedla k nejistotě dostupnosti těchto tlumočníků, protože kraje a obce ani školy nejsou ze zákona povinny tyto služby zajišťovat. V důsledku by akutně hrozilo porušení zákona 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Jsem žádán o zamítnutí této hrozící změny zákona.
5. březen 2025. Českomoravský svaz pracovníků školství předkládá do Senátu petici za zachování centrálního financování nepedagogických pracovníků v regionálním školství, kterou podepsalo na 70 000 petentů.
14. březen 2025. Sdružení místních samospráv České republiky ve svém stanovisku mimo jiné uvádí, že nadále nesouhlasí s plánovaným převodem financování nepedagogických pracovníků školských zařízení na zřizovatele, tedy na obce a kraje, a mimo jiné argumentuje: Práce nepedagogických pracovníků je u nás dlouhodobě podfinancovaná a mnozí zřizovatelé na ni doplácejí ze svých rozpočtů již dnes. Převod financování kompletně na zřizovatele tento stav ještě prohloubí.
3. duben 2025. Rada Asociace krajů České republiky vydává další usnesení, na kterém se jednomyslně shodují všichni hejtmani, kdy v usnesení uvádí mimo jiné následující: Rada trvá na svém usnesení ze dne 27. ledna 2025, týkající se chystané změny financování nepedagogických pracovníků. Vyzývá ministra školství k předložení analýzy, opakuji ještě jednou, byla to výzva k předložení analýzy dopadu financování nepedagogických pracovníků v porovnání s předchozími lety, a to v termínu, než budou tyto změny zákona projednávány v Senátu Parlamentu České republiky, než budou projednávány... Mimochodem, dneska už během projednávání jsem obdržel email, resp. zprávu od hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, který se shodoval s tím, co už tady bylo řečeno, že kraje, a to tam není započítán jeden, vykazují podle těch svých propočtů deficit 1,2 miliardy korun.
10. duben 2025. Svaz měst a obcí České republiky ve svém stanovisku uvádí: I nadále trvá náš nesouhlas s převodem financování nepedagogických pracovníků na obce a města. A pokračuje: Přesun odpovědnosti za financování nepedagogických pracovníků školských zařízení na zřizovatele, tedy obce a města, Svaz měst a obcí České republiky stále odmítá. V rámci nedávného jednání s představiteli vlády České republiky vedení svazu sice kvitovalo posunutí zamýšleného převodu ze září letošního roku k 1. lednu 2026, ale to neznamená automatický souhlas s celým návrhem. Předseda Svazu měst a obcí František Lukl dále uvádí: Obce a města nemají aktuálně k dispozici žádnou seriózní analýzu dopadů z hlediska střednědobého výhledu na své rozpočty. Požádali jsme proto ministra financí o poskytnutí tohoto materiálu. Dokud se společně touto analýzou nesejdou expertní skupiny svazu a Ministerstva financí České republiky, nelze očekávat změnu rozhodnutí rady svazu, která převod financování nepedagogů na zřizovatele v plném rozsahu odmítá. Svaz měst a obcí České republiky bude i nadále hlasitě upozorňovat na nesystémovost tohoto návrhu a trvat na respektování legitimních požadavků samospráv.
29. duben 2025. V Senátu se projednává petice Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, kterou podepsalo 70 tisíc petentů. Senát schváleným usnesením zaujímá stanovisko, ve kterém mimo jiné konstatuje, cituji: Takto zásadní změna systému financování nepedagogických pracovníků je řešení s nedostatečnou časovou rezervou na přípravu těchto změn u zřizovatelů a bez projednané shody se zřizovateli Svazu měst a obcí a Asociací krajů. Dále konstatuje: Návrh převodu financování nepedagogických pracovníků postrádá jasnou vizi pro další plánované změny nárůstu dalších nových nepedagogických profesí k zajištění kvalitního vzdělávání. A dále: Žádá ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo financí, aby se argumenty petice zabývaly a zohlednily je při své legislativní činnosti. Je to naše senátní usnesení. Tak si sami zhodnoťte, jak bylo naplněno. Hlavně to zohlednění při té legislativní činnosti.
Konstatujeme, že svým legislativním postupem vláda, respektive ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, sjednocuje do šiku odpůrců všechny, jak ty, kteří jsou principiálně proti převodu financování nepedagogických pracovníků, tak i ty, kteří by s tím i souhlasili, ale za podmínky řádného projednání skutečně vládního návrhu, který by prošel řádným připomínkovým řízením, včetně analýzy dopadů. Ještě se zmíním o tom, že sice v tom zákoně je navýšení RUD, ale jak říkal sám ministr, takové ty konkrétní věci k tomu budou nařízením vlády, které se může kdykoliv změnit, takže to už pak bude bez jakéhokoliv vlivu na nás. Vezměte si ze zkušeností, jak to je na obcích, a myslím, že i na krajích, s přenesenou působností, že vesměs samosprávy na tuto činnost musí doplácet. Je to tak dané. Takže to nikdy nestačí.
No, a pak přišel 28. květen 2025. To byl vrchol všeho. Finální hlasování v Poslanecké sněmovně o předmětném pozměňovacím návrhu ve třetím čtení. Návrh totiž není při hlasování číslo 129 přijat. Poslanci Karla Maříková z SPD a Marek Benda z ODS oznamují, že hlasovací zařízení ukázala opačný výsledek, než jak hlasovali. Kdybych měl ironizovat... Kdo věří, že k neuvěřitelné smůle těchto dvou sněmovních zelenáčů se porouchalo hlasovací zařízení jim, a jenom jim, ať se přihlásí. Já jsem jednoznačně přesvědčen o opaku, že se jednalo o naprosto cynickou domluvu, která byla připravena pro případ, že by návrh na převod nepedagogů nebyl schválen. A on opravdu o dva hlasy schválen nebyl.
A tak mohl Marek Benda prohlásit, že hlasoval pro, ale zlé hlasovací zařízení mu hlas změnilo na proti, a proto žádá o nové hlasování. Přitom, i kdybychom přistoupili na pohádku Ovčí babičky o tom, jak se zrovna jemu a Karle Maříkové porouchalo hlasovací zařízení, by bylo zřejmé, že ve výsledku, v celkovém výsledku matematicky, se nic nezměnilo. Oba poslanci hlasovali opačně a hlasovací zařízení opačné hlasování ukázalo, byť údajně v obráceném gardu. Údajné chyby hlasovacího zařízení se tak u obou vynulovaly. A to ví již děti v první třídě, že +1 a -1 v součtu dají nulu.
Dokonce si myslím, že to ví řada dětí již i ve věku předškolním. Poslanecká sněmovna to ale zřejmě neví, a tak umožnila na žádost Marka Bendy nové hlasování číslo 131. A hle, hned sedm vládních poslanců, včetně předsedy z jedné z koaličních stran, změnilo názor. Tři z nich se ze zdržení změnili na pro a čtyři zasunuli své původně vytažené hlasovací karty a hlasovali též pro. A tak byl pozměňovací návrh na převod financování o jeden jediný hlas schválen. Ale já si nemohu pomoci, nejenže to opakované hlasování se udělalo, když to původní nic neovlivňovalo, v tom svém součtu, ale ono se opakovalo, protože došlo k podvodu.
Oba poslanci, Karla Maříková z SPD a Marek Benda z ODS, nepravdivě, ba přímo lživě, tvrdili, že jim hlasovací zařízení udělalo nějaký jiný výsledek toho, jak hlasovali. Každému je jasné, že to není pravda. To přece není možné. Kdyby tuto lež nepoužili, tak by ve sněmovně ten návrh s nepedagogy nebyl schválen. Když tomu neudělala přítrž sněmovna, tak tomu musí přece udělat přítrž Senát, jenom kvůli tomuto jasnému podvodu, opakuji – jasnému podvodu, spiknutí dvou poslanců. Přece není možné, aby ústavní orgán, jako je Senát, když už tomu podlehla sněmovna, na toto přistoupil a vlastně se dostal do zákona nějaký úsek zákona, který při dodržování práva by tam neměl co dělat... Dál.
10. červen 2025. Návrh zákona je postoupen do Senátu, bez jakékoliv analýzy, po které volali hejtmani a Svaz měst a obcí, kterou tak důrazně požadovali všichni, tak to přišlo do Senátu.
Červen 2025. Příprava složitého pozměňovacího návrhu na zrušení převodu financování nepedagogických pracovníků a ONIV za pomoci právníků ze Sdružení místních samospráv České republiky. Náročná legislativní kontrola. A teď pozor, odmítnutí žádosti naší legislativy o kontrolu ze strany ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jakoukoliv kontrolu pozměňovacího návrhu odmítá s tím, že jde o politicky vysoce citlivou záležitost. Není v jeho zájmu jakkoliv se podílet na přípravě pozměňovacího návrhu. To sdělilo ministerstvo naší legislativě.
Naše legislativa se snažila marně vysvětlit pracovníkům ministerstva, že je přece v jejich zájmu, aby budoucí právní úprava, ať už bude věcně jakákoliv, byla v pořádku. Vždyť oni ji budou muset aplikovat. Obecně platí, že to, že ministerstvo je věcně proti pozměňovacím návrhům Senátu, je zcela obvyklé, ba dokonce je to logické, protože pozměňovací návrhy vždy mění to, co vyšlo z ministerstva. Ale aby ministerstvo odmítlo spolupráci na legislativní čistotě pozměňovacího návrhu, to se stalo zřejmě v dějinách Senátu vůbec poprvé. To je vskutku vzorový pedagogický přístup ze strany ministerstva školství. Komenský by se mohl učit.
3. červenec 2025, to je právě dnes. Plénum Senátu právě dnes rozhoduje o schválení či neschválení pozměňovacího návrhu na zrušení převodu nepedagogických pracovníků a ONIV na obce a kraje. Nepochybně zde na půdě Senátu zazní, a již to zaznělo jak v emailech, tak pak v příspěvku v jednom, jste slyšeli, že je v novele řada pozitiv, potřebných změn, které by padly spolu se schválením pozměňovacího návrhu. Nic takového však není pravda. Jen se v případě schválení pozměňovacího návrhu vrátí zákon do sněmovny, která buď Senát přehlasuje, nebo dá Senátu zapravdu.
A nyní odhadnu budoucnost. V případě schválení pozměňovacího návrhu, zřejmě by se jednalo o 9. září 2025, je obrovská naděje, že by senátní vratka byla schválena. I podle vyjádření řady poslanců by sněmovna nenašla 101 hlasů na přehlasování Senátu. Již nyní to bylo ve sněmovně schválené vyloženě na sílu či spíše na podvod. Viz případ dvou plantážníků, jak by to nazval Jaroslav Foglar, Maříkové a Bendy. Navíc, těsně před koncem volebního období, věřím, že by se našlo více poslanců, kteří by hlasovali opravdu podle svého nejlepšího svědomí a vědomí.
Navíc předsedkyně a jedna členka Sdružení místních samospráv České republiky jsou zároveň poslankyně. Věřím, že v situaci, kdy Sdružení místních samospráv České republiky dlouhodobě velmi aktivně bojuje proti převodu nepedagogických pracovníků a ONIV pod samosprávy, včetně výrazné pomoci s pozměňovacím návrhem, podpoří obě v takovém případě vratku ze Senátu, byť dosud proti převodu financování jako poslankyně veřejně nevystupovaly, a jedna z nich dokonce aktivně hlasovala v rozporu se snahou Sdružení místních samospráv. To v tuto chvíli k tomu prvnímu pozměňovacímu návrhu.
A nyní k tomu druhému, k povinnému slučování menších škol v jedné obci. Nejdřív se vyjádřím prostřednictvím předsedajícího ke svému kolegovi Davidu Šimkovi, který je zřejmě největší příznivec tady v Senátu toho povinného slučování i těch dalších věcí, co je v zákoně. Ten je překvapil, neboť přišel na ústavně-právní výbor, velmi dobře připraven, o školství v Chrastavě. Až jsem opravdu koukal, co tam všechno našel, a objevil věc, kterou já se netajím, že Chrastava v době, kdy jsem byl místostarostou v 90. letech, pod mým vedením sloučila tři základní školy v jednu a tři mateřské školy v jednu.
Myslel si, jak tím mě ohromí, a vlastně vyjadřovat velké podivení nad tím, proč nyní jsem proti tomu povinnému slučování, když jsem ho sám, to dělalo to zastupitelstvo samozřejmě, dělal. No, ale to je velký omyl. Po tom já právě volám, aby si to ty samosprávy rozhodovaly samy. Kde uváží, že to sloučení je dobré, ono to opravdu má řadu výhod, ať to udělají. Ale tam, kde si myslí, že to není dobré, ať to nedělají.
A navíc, pan kolega David Šimek při svém pátrání po chrastavském školství neobjevil jednu věc, a sice že kromě toho sloučení v 90. letech té základní školy a mateřské školy zde jedna škola vznikla, a to sice ve vesnické části Vítkov, která má cca 9 kilometrů, tam byla škola zrušena za komunistů v 70. letech, a my jsme ji obnovili. Dokonce to byl můj první úkol místostarosty, když jsem se jím stal.
Tato škola, základní škola, mateřská škola, ve Vítkově dodneška skvěle funguje. Pokud ale bude přijat ten zákon, co je daný, tak ji bude muset sloučit se základní školou jako takovou. Kdyby ředitel základní školy postupoval tak, jak by vlastně měl, tak by tu školu vyprázdnil. On dokáže ty děti, co tam chodí do základní školy, pojmout do svých kapacit. Obdobně mateřská škola v Chrastavě dokáže pojmout do svých kapacit ty děti, co chodí ve Vítkově do mateřské školy. Ten smysl, že škola je tam, je úplně jiný. Ne ekonomický, ale takový, aby ty děti v útlém dětství, ve školce a pak na prvním stupni, vyrůstaly tam, kde žijí, aby vlastně přirostly k tomu místu. To je smysl. A ne, aby denně někam dojížděly.
A když to zobecním, tak vlastně to povinné slučování škol, to je pomsta vesnickým částem obcím, které se po revoluci neosamostatnily. Ty, co osamostatnily, tak ty můžou fungovat nadále samy, protože jsou tam na té vesnici jedinou. Ale ty vesnické části, které se neosamostatnily, tak nyní za svoji věrnost původnímu městu budou potrestáni tím, že se jim sloučí školy. Tehdá mohly ty obce vznikat i v jakémkoliv počtu, takže těch odtržení bylo spousta, ale někteří to prostě neudělaly. Teď za to budou potrestáni.
Mohou se bránit ty vesnické části, které mají aspoň 1000 obyvatel, že se třeba osamostatní. A tím se nebudou muset sloučit. Taky to může být takhle krásně kontraproduktivní. A kdybych to měl říct obecně, tak stanovená hranice 180 dětí a žáků nebere v potaz specifika jednotlivých obcí, jako je počet místních částí, dopravní dostupnost nebo kapacitní možnosti budov.
Administrativní slučování škol může v důsledku vést ke zrušení jednotlivých pracovišť, prodloužení dojezdové a docházkové vzdálenosti do školy, a tím také se snížení každodenního komfortu a bezpečí u žáků. No a pak je tu taková maličkost, která se nazývá Ústava.
Ústava totiž chrání hned ve dvou článcích územní samosprávné celky.
Čl. 8, cituji:
„Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.“
Čl. 100 v odstavci 1:
„Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, které mají právo na samosprávu.“
Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. Ty články jsou v Ústavě. Ty jsou nadřazeny i zákonům, Ústava. A pan ministr na ÚPV se snažil protiargumentovat tím, že už dneska, když nemá znát škola dostatečný počet žáků, tak obec musí to doplácet. No ale to je o něčem úplně jiném. Ano, obec doplácí, pokud nesplňuje nějaký parametry. Ale tady se jim ta škola přímo ruší. Slučuje se někam s jinou. Jako v prvním kole zanikne právně, pak může zaniknout i fyzicky. To je o něčem úplně jiném. A znovu opakuji, článek 8 a článek 100, to je Ústava. To je Ústava, která je nad zákony. Takže je to neomezené, nedůvodné omezení práva na samosprávu, toto násilné slučování.
Proti násilnému slučování škol protestuje Sdružení místních samosprávy České republiky. A z jejich rozsáhlého stanoviska ze dne 20. března tohoto roku vyjímám jen zlomek: „Trváme na tom, že sloučení ředitelství škol má být dobrovolným rozhodnutím zřizovatele, které bude vycházet z aktuálních podmínek dané obce. Naše pochybnosti o návrhu nejvíc podtrhuje skutečnost, že ho ministerstvo se zástupci zřizovatelů, ale i s odbornou a laickou veřejností diskutovalo jen minimálně.“
Co říct závěrem? Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vážená paní předsedající... nezměnili jste se? Nevěřme těm – i senátoři – nevěřme, kteří tvrdí, že by novela školského zákona v případě schválení pozměňovacích návrhů spadla pod stůl. To je jen forma nátlaku. Na nás senátory, abychom ze strachu schválili návrh zákona tak, jak přišel ze sněmovny. I s tím, co se nám nelíbí. Tento model, tato finta: „Proboha, schvalme to! Musíme obětovat menší zlo před větším dobrem!“ se bohužel používá proti nám senátorům čím dál více a čím dál častěji. A bohužel téměř vždy úspěšně.
Dnes, prostřednictvím předsedajícího, musím konstatovat, že krásně tento model předvedl první místopředseda Senátu, pan Jiří Drahoš, který před tím přesně, jak jsem říkal, varoval – proboha, jsou tam ty pozitivní změny, nemůžeme to vracet, vždyť o to pak přijdeme o všechno! Ale přitom když byla petice odborů zde v Senátu, tak tehdá se mohlo přijmout usnesení, které by vyzvalo sněmovnu, aby tuto kontroverzní změnu tam nepřijímalo. Možná by byla úspěšná. Každopádně by to zvýšilo šanci na to, že s tím uspějeme. Proti tomu ovšem pan kolega velmi agilně vystoupil. A když mám citovat, podle stenozáznamu řekl mimo jiné: „Samozřejmě jsou tam také kontroverzní body. Já budu velmi rád, až když o nich zde v Senátu povedeme věcnou debatu, až k nám zákon dorazí.“
No a teď dokázal, že to je přesně jinak, že jo? Tam se čekalo, všechno to odkládat. Všechno až – teď to sem nepatří, teď ne, až to budeme mít v Senátu. A když to pak v tom Senátu máme, tak už je pozdě. Když by nám to proboha v té sněmovně zpátky jako neschválili. No tak to sem nemělo vůbec přicházet, že jo? Ale tomu se snažil zabránit pan kolega. Teď to přišlo, tak už strašil – nevracejme to, nikdo by to pak jako tam neschválil. Což je samozřejmě nesmysl. Ona by to sněmovna velmi, velmi ráda schválila, si myslím. Jsem si jist, že v Poslanecké sněmovně, když zjistí, že nedají dohromady 101 pro naše přehlasování – a to zjistí – tak dají zcela jistě prostou většinu. Možná dokonce drtivou většinu pro schválení senátní verze. Protože v ní zůstanou všechny ty dobré věci. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů, ukotvení sociálních pedagogů, systém podpory provázejících učitelů či cílená finanční podpora potřebným školám a dětem.
Vážené kolegyně a kolegové, děkuji za pozornost. A budeme rádi, když ty pozměňovací návrhy projdou. Děkuji.
