Ing. Oldřich Vlasák

  • ODS
  • Královéhradecký kraj
  • krajský zastupitel
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,13. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

21. 3. 2013 15:48:05 - sindy

Děkuji za Váš dotaz, který je stále více než aktuální

Kypr jednorázové zdanění bankovních vkladů, které kyperské vládě uložila eurozóna výměnou za záchranu před bankrotem, zamítl. Jak ale opatření vnímáte? Jaký to bude mít dopad na celou EU, které je už nyní v krizi? Myslíte si, že se tak státy jako například my pohrnou do eurozóny? A proč tak EU nepostupovala u ostatních jižních států, kterým poskytla pomoc?

Odpověď

10. 4. 2013 14:01:28 - Ing. Oldřich Vlasák

Podobně jako prezident Václav Klaus a mnoho dalších světových ekonomů jsem totiž přesvědčen, že požadavkem na zavedení plošné daně z bankovních vkladů totiž eurozóna zašla příliš daleko. Je sice normální, že věřitelé definují požadavky v souvislosti s půjčkou, ale zpravidla nechávají na dlužníkovi, jak dohodnutých cílů dosáhne. Pokud Vám banka poskytuje úvěr, má možnost využít zástavy nebo chtít doložení očekávaných příjmů, ale neměla by Vám diktovat jak žít, zda přestat sportovat nebo jaké knihy si kupovat. Kde na splácení úvěru ušetří, je totiž dlužníkova odpovědnost. Stejně tak měli ministři nechat na Kyperské exekutivě a zákonodárcích, jak alikvotní podíl na splátce dluhu získá.

Současně je potřeba si uvědomit, kde a jak problém vznikl. V tomto ohledu není viníkem Brusel, ale Nikósie. Nejasný původ peněz, nízká daň pro firmy, které do Kypru převáděly svá sídla, a relativně vysoké úroky u vkladů jsou totiž tou hlavní příčinou krize kyperského bankovního sektoru. Brusel a mezinárodní komunita pouze chtěla, aby se Kypr na záchraně bank také podílel, protože půjčka bez vlastního příspěvku Kypru by zvedla dluh země na 150 procent HDP a reálně poškodila její ekonomiku. Jak jsem již ale napsal, jak se bude podílet, ale měla eurozóna nechat na rozhodnutí Kypru.

Samotná eurozóna je sice nyní relativně stabilní, ale je jasné, že obliba Eura a rozhodování o jeho používání bude tímto nešťastným krokem ovlivněno. Každý stát si totiž musí uvědomit, že vstupem do eurozóny kromě suverenity v oblasti monetární politiky, de facto ztrácí i významnou část suverenity v oblasti fiskální politiky.

S přáním pěkného dne,

Ing. Oldřich Vlasák
místopředseda Evropského parlamentu