Pražský radní pro bydlení Adam Zábranský - pražský radní upřesnil, že nemusí jít výhradně o byty, které jsou v tuto chvíli k dispozici na ubytovacích platformách typu Airbnb.
Praha míří obecně na soukromé vlastníky. Město by rádo poskytlo bydlení lidem s nízkými příjmy, kteří si nemohou dovolit platit tržní nájemné. Obojí je chvályhodné, ale spojit oba cíle do jednoho projektu je podle mého předurčeno k neúspěchu.
Právě o to se chce pokusit nová Městská nájemní agentura (MNA), která by si od vlastníků pronajímala prázdné byty, především ty určené ke krátkodobým pobytům, a následně je obsazovala nájemníky, kteří nedosáhnou na bydlení v komerčním nájmu. Nápad má, jak už asi sami tušíte, spoustu háčků.
Byty nabízené přes Airbnb se většinou nachází v historickém centru Prahy. Pokud by se jejich majitelé rozhodli změnit způsob podnikání, mohli by je tedy snadno pronajmout za ceny, kterým MNA se svými plánovanými 200 korunami na metr čtvereční nemůže konkurovat. Nemovitosti uzpůsobené turistům navíc nemusí mít vhodné zařízení a dispozice pro dlouhodobé bydlení. Jestliže by vlastník investoval do rekonstrukce a nového vybavení, bude jeho motivace pro návrat investicí ještě větší.
Majitele bytů pravděpodobně také odradí ztráta kontroly nad tím, kdo jeho nemovitost bude užívat. MNA sice bude garantovat stabilní příjem a řešit jakékoli případné potíže, vlastníkovi nemovitosti však nikdo nezaručí, že se nabízená řešení budou zamlouvat i jemu.
Tím se dostáváme k dalšímu problematickému bodu. Agentura se chystá byty pojišťovat, například pro případ jejich poškození, což znamená výdaje na straně města.
Není také jasné, jak chce MNA oslovovat majitele bytů. Případná kampaň, na jejíž úspěch bych z výše uvedených důvodů nespoléhal, představuje opět vynaložení peněžních prostředků. A výsledek? Pokud by všechno šlo podle plánu, zprostředkovalo by město pronájem několika desítek!?bytů.
Pokud se Praha chystá omezovat Airbnb, je třeba nastavit pravidla tak, aby se zabránilo šedému podnikání a aby majitelé byli motivováni byty pronajímat dlouhodobě. K dostupnějším cenám nájmů pro co nejširší vrstvy se dopracujeme výstavbou městského bydlení, opravou stávajících bytů nebo odkupem vhodných budov.
Záměr MNA by možná mohl fungovat v případě již existujícího zájmu pronajímajících, kdy by nájemníky byli například učitelé nebo policisté pracující v daných čtvrtích. Reálná nabídka tu však, obávám se, není, a úsilí vložené do projektu bude s největší pravděpodobností mrháním času, energie i finančních prostředků.
