Ing. Patrik Nacher

  • ANO 2011
  • Hlavní město Praha
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,45. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

16. 4. 2021 13:03:00

Mrzí mě, že debata je jenom o teritorialitě

Mrzí mě, že debata je jenom o teritorialitě

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 16. dubna 2021 k exekučnímu řádu

 Vážená paní ministryně, pane předsedo, dámy a pánové,

já jsem byl přerušen ve svém projevu, ono se na to těžko navazuje vždycky, když je něco přerušené, tak je to takové nepříjemné. Ta energie z toho úplně zmizí. A já bych tady nerad zase zdržoval sněmovnu, abych to opakoval celé znova. Takže si dovolím spíš shrnout ty myšlenky, které jsem tady sděloval.

Představil jsem vám tady celý exkurz toho, co se v posledních pěti letech událo v prostředí exekucí a insolvencí. A zcela jednoznačně se to prostředí výrazně zlidštilo. A když to teď hodně zjednoduším, možná pro diváky, z toho prověřitelského se to posunulo výrazně do středu směrem k prodlužnickému prostředí. Já jenom varuji před tím, abychom to kyvadlo nevychýlili úplně zpátky. Nabídl jsem tady pohled nejenom dlužníka, protože určitě neplatí, co dlužník, tak to nevinná oběť, ale stejně tak neplatí, že co dlužník, tak člověk, který si za to může sám. Je to prostě košaté, není to černobílé. Ale stejně tak jsem vám tady nabídl i pohled věřitele, jak jsem tady citoval z mailů, jednoho věřitele fyzické osoby, který běhá po městě a získává informace o povinném, které potom dává exekutorovi, a stejně potom nic nevymůže.

Dovolím si ještě jeden takovýto pohled. Ono by totiž ideální bylo, aby se na to dlužník uměl dívat pohledem věřitele, věřitel pohledem dlužníka a exekutor oběma pohledy, tedy abychom se na to dívali pohledem toho druhého, a pak bychom možná měli větší pochopení. Když se tady bavíme o tom úhlu pohledu, tak když někdo někomu dluží, a my to velmi zmírníme, tak na druhé straně věřitele najdeme třeba matky samoživitelky. Teď jsem dostal několik mailů, které se týkají právě exekucí, insolvencí, a někdy tam dochází k tomu nepochopení, že třeba ten, kdo projde insolvencí, tak má pocit, že se mu všechno zruší, všechno zastaví, všechny exekuce, a on začne od nuly. To platí s jednou výjimkou, že máte takzvané přednostní pohledávky, což je třeba to výživné, které se musí hradit ze sta procent. A dlužník se diví. Ale dívejme se na to úhlem pohledu věřitele, což je ta matka samoživitelka nebo otec samoživitel. Já tady jenom před tím varuji, že když to přeženeme, tak tady budeme za chvilku přijímat normy, abychom pomohli těmto věřitelům, což jsou právě tyto fyzické osoby. Jinými slovy tím chci říct, že věřitel neznamená, že to je banka, věřitel neznamená, že to je jen dopravní podnik.

Proto jsem říkal a mrzí mě, že ve veřejném diskurzu se to zhutnilo jenom do debaty, jestli teritorialita ano, nebo ne. A to mi přijde škoda, protože když se podíváte do té normy, do tisku 545, už to, co je schváleno, nebo to, co předpokládám, že schváleno bude, tak tam těch věcí je celá řada. Tam je celá řada věcí, která pomůže i formou nepřímé retroaktivity nebo nějakou blízkou účinností, okamžitou účinností těm lidem, ať už je to zastavení marných, ale to není zastavení, to je ukončení totiž, ukončení těch marných, bagatelních exekucí. To už je schválené, to už je v tom áčku. Stejně tak jako takzvané, jak se tomu dal název, milostivé léto. Uhrazení jistiny u veřejnoprávních věřitelů, kde dlužníci na to mají půl roku, a v té chvíli se ta exekuce ukončí, tím se ten prostor vyčistí. Opět je to tam.

To jsou přece statisíce případů. Stejně tak jako jsou tam dva různé návrhy, se kterými se dneska popasujeme, které humanizují, zlidšťují ty mobiliární exekuce, aby se nestaly pouhým povrchním nátlakem na dlužníky i v momentě, kdy jim není co prodávat ve skutečnosti. Stejně tak jako nahrávání hovorů, aby nedocházelo k různému vydírání, a pak je to tvrzení proti tvrzení. To všechno přece kultivuje výrazně to prostředí.

Stejně tak jako že se změnilo pořadí uspokojování pohledávek, kdy se první splácí ta jistina, což je věc, kterou jsme třeba schválili u insolvencí v případě, že to příslušenství bude větší než ta jistina. to jsou všechno věci, které tady nebyly, které napravujeme a které těm lidem pomohou, že se nebudou v tom furt točit donekonečna, že splácí jenom úroky, ale na jistinu se vlastně nedostanou. Jestli to tady dneska schválíme, je tam možnost získat exekuční spis v elektronické podobě, to znamená, aby ten člověk měl ty informace, které se o něm vedou. Open data, zkrácení lhůty a tak dále a tak dále. Už jsme se o tom bavili. Těch změn je tam celá řada, které budou mít okamžitý dosah. Když k tomu přičteme ještě zavedení chráněného účtu, tak je to velký posun.

Já to tady říkám a shrnuji, protože mě mrzí, že ta debata je jenom o té teritorialitě. A jak jsem řekl, ty argumenty nebudu opakovat, proč konzistentně já tu teritorialitu nepodpořím. A znovu opakuji, tak jak je navržená v té podobě absolutní teritoriality, tak to funguje jenom - jenom - na Slovensku a v Maďarsku, nikde jinde. Takže když tady máme, jak jsem řekl již několikrát v jiných zákonech, když dáváme příklady, jak to funguje zejména v západní Evropě, tak takhle nastavená teritorialita nefunguje skutečně nikde. Tady byly ty cesty, jak tu teritorialitu nebo kompromisní variantu tam dát a které opravdu fungují. Někde.

Dám dva příklady. To je regionální teritorialita a je to takzvaná nepřímá. Regionální je, že tu zemi nějakým způsobem rozdělíte, takhle to funguje třeba v Belgii, ale v rámci toho už si věřitel může vybírat. Takže tam je nějaká míra teritoriality, ale zároveň je tam umožněno si vybírat. Nějaká zkušenost s tím je. Bohužel s tímhle tím nikdo nepřišel. U nepravé teritoriality, o té jsme se bavili před rokem a půl, teď s tím přišel Dominik Feri, nakonec to tady stáhl, asi o tom budeme hlasovat. A to je nepravá teritorialita, to znamená, že by se to kolečko týkalo jenom veřejnoprávních věřitelů, ale soukromí věřitelé by si mohli dál vybírat. Stejně tak jako je to v jiných zemích. To znamená, že tady ty cesty byly. Bohužel v této chvíli tam nejsou. Takže za mě je to věc, která završuje, nebo pokračuje v těch změnách, které tady byly nastavené za posledních pět let a které tady vlastně napravovaly ten stav, který byl nejhorší mezi roky 2001 až 2013 řekněme.

A celá řada situací, které nám píšou dlužníci i věřitelé, tak už v dnešní době s dnešními zákony nastat nemůže. My tady máme prostě ten nános minulosti, který musíme nějakým způsobem vyřešit, odbřemenit tomu systému, ale zároveň vést i nějakou osvětu, aby člověk, co má několikeré exekuce - teď je otázka, pět a více, tak aby šel do toho oddlužení, do insolvence, kterou jsme mimochodem také třikrát novelizovali. Třikrát jenom v tomto volebním období. Protože to není možné, protože v tom systému by se potom nemohl legálně pohybovat, protože skoro bych řekl, nechci paušalizovat, je nemožné, když má někdo sedm, osm, deset exekucí, aby se s tím nějakým způsobem vypořádal. Ale my se při tom odůvodňování některých pozměňovacích návrhů tady právě odvoláváme na to, že má někdo deset, dvanáct, třináct exekucí. Ale právě pro tyto případy je vhodné to oddlužení, ta insolvence. To jsou dva úplně rozdílné instituty. A takhle bychom k nim měli přihlížet a neodůvodňovat to.

To znamená, máme před sebou hlasování. Jsem rád, že už to budeme mít za sebou, protože ta debata, ten tlak ze všech možných stran je obrovský, je to citlivé téma. Jenom říkám, opravdu mě mrzí, že se nebavíme o tom, jak co zastavovat, jaké exekuce rušit, co to bude znamenat, že se zlidští ty mobiliárky a návštěvy těch vykonavatelů, což si myslím, že jsou opravdu důležité věci, co se má splácet první, co druhé, ale že bohužel - a i po tom hlasování to tak dopadne - se bude pořád ta debata točit jenom kolem té teritoriality, což si myslím, že tomu nánosu těch 4,5 milionu exekucí v tuto chvíli, ale ani v nejbližší budoucnosti, nepomůže.

My se budeme snažit i o to po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti, aby i ta účinnost byla co nejrychlejší, ale zároveň a aby byla realizovatelná, aby se nestalo to, co se stalo u chráněného účtu, protože všem nám jde o tu rychlost, ale u té teritoriality ty pozitivní výsledky, pokud vůbec nějaké, a já to do určité míry považuji, že my vlastně tady jakoby připískáváme, jsme jako rozhodčí toho souboje exekutorů, kde se vlastně vžilo, že když je někdo velký exekutor, tak se tím velkým stal pravděpodobně, že byl dryáčnický; když je někdo malý, tak že na to neměl žaludek a je poctivý, a všichni víme, že to takhle není, protože všem nám chodí ty případy. A když se podíváme na ta jména exekutorů těch různých případů, tak to často jsou právě ta neznámá jména. Takže to pravidlo takhle skutečně není. Je to prostě košaté, jako je to v jiných oblastech a oborech.

Takže tolik takový závěr. Já už jsem tak různě skákal, skutečně je to nepříjemné po třech dnech se vracet k něčemu, co měl člověk nějakou ucelenou myšlenku, kterou jenom tak tupě nečetl. Já vám děkuji za pozornost a budu se těšit někdy příště.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama