Radní svým pondělním usnesením de facto ruší více než deset let odborné práce, schválené koncepce i hotových projektů s vydanými stavebními povoleními. Existují silná podezření na dlouhodobé zanedbávání údržby ze strany správce náplavek, společnosti TCP, a „nákladná údržba“ se nyní paradoxně stává záminkou k tomu, proč v revitalizaci nepokračovat.

„Zastupitelský klub ANO považuje toto rozhodnutí za chybu a hazard s veřejným prostorem, který je mimořádně oceňován jak odbornou, tak širokou veřejností. Opuštění jednotné koncepce a přechod k nesourodým dílčím soutěžím fakticky znamená konec jedné z nejúspěšnějších proměn v novodobých dějinách Prahy,“ upozorňuje předseda pražského zastupitelského klubu ANO Patrik Nacher.

Architektonický úspěch a mezinárodní uznání

Projekt revitalizace náplavek – rozložený na Dvořákově, Rašínově a Hořejším nábřeží v délce 4?km – se díky architektuře Petra Jandy zařadil mezi evropskou špičku. V roce 2022 se dostal na shortlist prestižní Mies van der Rohe Award, kde ho porota ocenila za „citlivý zásah, který oživuje veřejný prostor“ a za ikonická eliptická otočná okna coby dynamický prvek architektury. Člen architektonické poroty uvedl, že projekt je „skvělým příkladem, jak může architektura s elegancí a hravostí proměnit místo“.

Návrh přinesl na náplavky nové funkce – kavárny, galerie, dílny, veřejné toalety – a přitom zachoval charakter i monumentalitu nábřežních zdí.

Jedním z ikonických prvků se stala eliptická otočná okna z organického skla, jež otevírají kobky přímo k řece a městu. „Je to příklad architektury, která oživuje veřejný prostor s elegancí a důvtipem,“ uvedla tehdy porota soutěže. Projekt získal také ocenění Architizer A+ Awards za dosud nerealizovaný návrh plovoucích říčních lázní.

Zanedbaná údržba se nemá stát výmluvou

Rada města dnes argumentuje, že projekty jsou provozně náročné. Ve skutečnosti se ale zdá, že jde o důsledek dlouhodobého zanedbávání řádné údržby ze strany správce náplavek – společnosti TCP. Ta dle dokumentů architekta Jandy ignorovala výzvy k servisu technologií, neřešila opakovaná zatopení kobek a neplnila předepsané postupy údržby.

„Místo toho, aby město vyvodilo odpovědnost vůči správci, rozhodlo se zahodit celý promyšlený projekt. To je nepochopitelné a nedůstojné, vlastně až bizarní,“ říká předseda zastupitelského klubu ANO Patrik Nacher.

„Představa, že Praha šetří na veřejném prostoru, který využívají statisíce lidí, je směšná. Zvlášť když má město na účtech více než 100 miliard a zároveň podporuje stavbu Vltavské filharmonie za 15 miliard s odkazem právě na to, že se město díky ní stane světovým,“ dodává.

Radou zmiňované prodražení projektů přitom ovšem není výsledkem špatného návrhu, ale patrně chronické nečinnosti správce. Zrušené zakázky, nevypsaná výběrová řízení, neřešené poruchy a absence běžné údržby velmi pravděpodobně vedly k opakovanému poškození technologií, například zatopení kobek. Architekt Janda doložil, že pravidelná údržba byla předepsaná i technicky jednoduchá, jen se prostě nedělala.

„Argument o vizuálnosti versus praktičnost návrhů neobstojí. Návrhy Petra Jandy prošly schvalováním radou i zastupitelstvem a staly se mezinárodně oceňovaným standardem. Opuštění jednotné koncepce a přechod k ad hoc soutěžím na jednotlivé části znamená opak udržitelnosti – znamená chaos,“ doplňuje zastupitel a člen výboru pro územní rozvoj Ondřej Prokop.

Náplavky nejsou jen promenádou. Jsou kulturním prostorem, sportovištěm, místem pro komunitní akce i městskou infrastrukturou. Bez plnohodnotné sítě veřejných toalet, bez potřebného mobiliáře a bez respektování architektonického řešení nedokážou fungovat.

ANO navrhne návrat ke koncepci a pokračování v projektech

Zastupitelský klub ANO proto předloží návrh usnesení, kterým Zastupitelstvo hl. m. Prahy:

• uloží společnosti TCP vrátit se k původní koncepci revitalizace náplavek,
• zajistí realizaci všech připravených projektů se stavebním povolením, včetně kobky č. 8 – klíčového zázemí pro návštěvníky,
• zajistí kontinuální údržbu a odstranění závad,
• podpoří pokračování příprav projektu plovoucích říčních lázní, které mají potenciál stát se novou ikonou města.

„Náplavky jsou kulturní, architektonický i společenský klenot Prahy. Město, které chce být světové, by se o takové místo mělo starat – ne ho rozbít. Naopak. V revitalizaci je potřeba pokračovat a připravit k realizaci projekt říčních lázní,“ podotýká Ondřej Prokop. A pokračuje: „Moderní městská koupaliště na řekách úspěšně fungují v Kodani, Berlíně, Paříži, Ženevě či Basileji. Často jsou výsledkem kombinace architektury, péče o kvalitu vody a investic do infrastruktury. V Kodani se v městském přístavu denně koupe až 950 lidí, v Paříži vznikly říční lázně jako součást příprav na olympiádu.Připravený návrh plovoucích lázní v Praze – bazén, sauna, říční koupání – je šancí, jak Prahu zařadit mezi evropské lídry veřejného prostoru a klimaticky odolných řešení.“

Další etapa: městské (plovoucí) lázně

Klíčovým doplněním revitalizace je projekt plovoucích městských lázní – unikátní komplex bazénů, saun a vířivek na Vltavě, připravený od roku?2009. Jeden z klíčových návrhů dokonce ocenila prestižní soutěž Architizer A+ Awards za nejlepší dosud nerealizovaný projekt v kategorii sportu a rekreace. Tyto lázně by měly přispět k dalšímu rozvoji náplavek a posílit jejich roli jako přirozeného místa pro veřejné zdraví a odpočinek.

„Praha se nesmí vzdát toho, co ji činí výjimečnou. Náplavky nejsou minulost. Jsou budoucnost města,“ uzavírá Patrik Nacher.

Inspirace z Evropy: veřejná koupání pod širým nebem

Podobné městské koupaliště a lázně úspěšně fungují v řadě evropských měst:

• Kodaň – Harbour Baths: od roku 2002 oblíbená místa pro koupání s vysokou kvalitou vody a strážným dozorem (ZDE) 
• Berlín – Badeschiff a Flussbad: plovoucí bazén na lodi a projekt přírodního koupaliště ve Spreekanálu, které získaly mezinárodní ohlas (ZDE)
• Paříž a Londýn – říční lázně: po očistě řek jsou plánována koupání ve Seině a Temži, podpořená projekty za stovky milionů eur.
• Basel, Bern, Ženeva – swimmable rivers: švýcarská města dlouhodobě umožňují koupání ve zdravých městských řekách (ZDE)

Tyto projekty – často zesílené investicemi do úpravy vodohospodářské infrastruktury a odstranění znečištění – přinášejí environmentální zlepšení, městské chlazení, posilují veřejný život a zdraví obyvatel. Evropská směrnice o koupacích vodách podporuje podobná opatření.

Náplavky v číslec (Praha):

• Rozsah revitalizace: 3 nábřeží (Rašínovo, Hořejší, Dvořákovo), délka cca 4?km
• Kobky: 20 rekonstruovaných kobek, z toho 6 s eliptickými otočnými okny
• Ocenění: Finalista Mies van der Rohe Award 2022 + Architizer A+ Awards 2023
• Investice (1. fáze): 470 Kč (stavební práce, sítě, mobiliář) pozn. dle údajů HMP
• Návštěvnost: Druhé nejfrekventovanější veřejné místo v Praze (po Staroměstském náměstí)
• Časový horizont: 2009–2025 (16 let přípravy a realizace)
• Nedokončené části: Kobka č. 8 (WC), kobka č. 3 (WC), samostatně stojící sestavy toalet, projekt plovoucích lázní, mobiliář
• Environmentální přínos: energetická úspora díky rekuperaci vzduchu a podlahovému vytápění, ochrana proti povodni
• Mediální dopad: Přes 200 článků + 17 architektonických ocenění
• Udržitelnost: Plánované úspory na údržbě mobiliáře (koše, lavičky – dražší jednorázově, levnější na provoz)

Evropské městské lázně – inspirace pro Prahu

Cíl: Ukázat, že moderní městské lázně na řekách jsou úspěšným trendem v Evropě.

Další parametry:

• Kapacita: Příkladně Kodaň – 950 plavců/den, Paříž – odhad 1 500; Praha – plánováno až 1?200 osoby/den
• Rozpočet: Kodaň: +60 mil. EUR; Paříž: 20 mil. EUR; Praha – připravený návrh, očekávaný investiční rámec 500–700 mil. Kč
• Filtrace vody: obnovitelné systémy + Vltavská voda po přirozeném čištění
• Environmentální dopad: Zlepšení městského mikroklimatu – stínění, chlazení, revitalizace břehů, zvýšená biologická diverzita