Je tomu již několik let, co spolu s dalšími kolegy poslanci spolupracuji na přípravě a průběžném zdokonalování návrhu zákona o sociálním bydlení. Tento zákon pro někoho možná na první pohled paradoxně vzešel z dílny *Občanského sdružení majitelů domů* (dále OSMD) a nikoliv některé levicové strany, jak by se dalo vzhledem k tématu předpokládat. Ovšem i majitelé domů si uvědomují potřebnost takového zákona a spolu s pravou částí politického spektra jej vnímají také jako jednu z nezbytných podmínek pro dokončení procesu deregulace nájemného a vzniku rovnovážného prostředí na trhu s byty v ČR. Podstatou návrhu je ošetření sociální únosnosti nájemného tak, aby domácnost nemusela vydávat za bydlení v bytě přiměřené velikosti odpovídající úrovně více než 25% svých disponibilních příjmů. Další podmínky nároku na tuto dávku jsou nastaveny velmi promyšleně, aby nemohla být zneužívána, ale také aby nikdo ve skutečné nezaviněné nouzi nebyl z okruhu potřebných vyřazen. Jak trefně poznamenal předseda OSMD Tomislav Šimeček: "Jde tedy nikoli o pohodlnou sociální síť, ale o sociální trampolínu, která má příjemce dávky vracet rychle do normálního života."
Návrh zákona byl několikrát doplněn a aktualizován, neboť bylo potřeba reagovat na nově přijatou legislativu, zejména dopady zákona č.107/2006 Sb.. Ten ač přijatý ještě za levicových vlád, umožnil nebývalý nárůst výše nájmů, ale přesto neodstranil hrozbu nepříznivého rozsudku u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde je český stát žalován kvůli regulaci nájemného. Ostudná regulace trvá ještě 20 let po sametové revoluci.
Aktuální znění návrhu bylo představeno 18. března 2010 na *tiskové konferenci* v Poslanecké sněmovně za účasti několika poslanců a senátorů ODS. Právě Senát by se mohl brzy stát místem, kde návrh zákona vstoupí do oficiálního schvalovacího procesu, neboť s blížícími se volbami již by jej nestihla projednat sněmovna.
V reakcích na prezentovaný návrh zaznívají obavy, že by náklady zákona odhadované na cca 6 miliard korun ročně (pokud o dávku požádají úplně všichni oprávnění žadatelé) mohly prohloubit deficit státního rozpočtu a zvýšit zadlužení země. To je ovšem pohled jen z jedné strany. Přijetí zákona bude mít i mnohé další a ekonomicky příznivé dopady, které tyto náklady přinejmenším vyrovnají, ne-li rovnou překonají. Díky zákonu bude například možné zrušit nebo omezit část dnes neefektivně vyplácených plošných dávek. Přijetí zákona by mohlo významně ovlivnit i rozhodování štrasburského soudu o výši případných kompenzací majitelům domů ze státních prostředků. Největším přínosem však bude příspěvek zákona k vytvoření tržně rovnovážného prostředí v oblasti bydlení a tím i odblokování výstavby nájemních bytů, zvýšení mobility pracovních sil (=snížení nezaměstnanosti) a další veskrze pozitivní dopady na ekonomiku a z toho plynoucí růst HDP i daňové výnosy.
