Ministerstvo obrany České republiky pod vedením Jany Černochové opět dokazuje, že dlouhodobá koncepce a strategické plánování ve vyzbrojování armády zůstává spíše iluzí než realitou. Nejnovějším příkladem je oznámení o možném zrušení plánovaného nákupu francouzských děl NATO CAESAR, které měly doplnit a nahradit dosluhující dělostřelecké systémy české armády. Tento krok jen potvrzuje hlubší systémové problémy v přístupu českého státu k obranným akvizicím.

Nekoncepční rozhodování a ztráta důvěryhodnosti

Případ děl NATO CAESAR není první, kdy ministerstvo obrany nejprve oznámí významnou zakázku, aby ji později potichu revidovalo či úplně zrušilo. Takový postup nejenže podrývá důvěru veřejnosti a zahraničních partnerů, ale zároveň vytváří nepředvídatelné prostředí pro obranný průmysl. Nákup děl byl přitom dlouhodobě prezentován jako součást modernizace dělostřelectva a sladění s aliančními standardy NATO. Pokud se nyní od tohoto záměru ustupuje, jaký je alternativní plán? A co bude s prostředky, které už byly na přípravu této akvizice vynaloženy? A jak to bude s municí která je rozdílná od té současné?

Chybějící transparentnost a otevřená komunikace

Ministerstvo obrany opakovaně čelí kritice za nedostatečnou transparentnost výběrových řízení a neochotu veřejně diskutovat jednotlivé zbrojní projekty. Klíčová rozhodnutí se často odehrávají za zavřenými dveřmi a bez konzultací s odbornou veřejností či Výborem pro obranu Poslanecké sněmovny PČR. V případu děl CAESAR veřejnost dodnes nezná důvody, proč mělo k nákupu dojít – a nyní se stejně mlhavě hovoří o jeho zrušení. Chybí nejen detailní analýzy potřeb armády, ale i veřejně dostupné srovnání alternativních řešení.

Nedostatek koordinace a závislost na zahraničních dodavatelích

Zbrojní politika by měla být součástí širší národní bezpečnostní strategie, která kombinuje domácí obranný průmysl, alianční spolupráci a technologickou soběstačnost. Místo toho se ale často rozhoduje ad hoc – jednou se sáhne po Francii, podruhé po Německu, jindy po Spojených státech. Tato roztříštěnost způsobuje nejen provozní problémy při údržbě a výcviku, ale i neefektivní vynakládání financí. V mnoha případech přitom nebylo jasné, zda vůbec byla posouzena možnost zapojení českých firem.

Dopady na armádu

Chaotické nákupy a jejich rušení mají přímý dopad na bojovou připravenost Armády ČR. Zpoždění či zrušení plánovaných dodávek znamená, že vojáci musejí sloužit s technikou, která je často desítky let stará a neodpovídá současným standardům. Mnohdy je nepojízdná. Modernizace armády tak stagnuje, přestože se často politicky prezentuje jako prioritní oblast.

Závěr: Potřeba nové koncepce

Situace kolem děl CAESAR je jen dalším článkem v řetězci nekoncepčních a neprůhledných kroků, které v oblasti obranných nákupů sledujeme už léta. Pokud chce Ministerstvo obrany obnovit důvěru a skutečně modernizovat armádu, musí zásadně změnit přístup – více promyšleně plánovat, více vysvětlovat a více zapojovat domácí kapacity. Jinak se bude historie s opakovaným rušením zakázek jen opakovat – a armáda zůstane stále v čekárně na skutečné modernizační impulzy.