Celkové příjmy státního rozpočtu tvoří (po zaokrouhlení) 1 488 mld. Kč a celkové výdaje státního rozpočtu jsou spočítány na 1 808 mld. Kč. To dělá nejvyšší dosavadní schodek státního rozpočtu, za dobu existence České republiky, ve výši 320 miliard Kč. Tento schodek má být pokryt snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o 18,7 mld Kč a zvýšením státního dluhu o 301,2 mld Kč. Takový hrůzostrašný rozpočet ještě Česká republika nezažila. Ale bude to jistě nakonec ještě mnohem více.
Neznámé finanční dopady koronavirové krize
Je problém, že to je stále hodně teoretický rozpočet se spoustou neznámých. Co je ještě vcelku známá hodnota, to jsou mandatorní výdaje, tedy výdaje pevně zakotvené ve stávající legislativě. Velmi nejasné jsou ale příjmy. A to zejména proto, že nevíme, kolik firem a OSVČ definitivně "položí" koronavirová krize po ukončení mimořádných opatření a podpory státu (ty různé kompenzační bonusy a programy ANTIVIRUS, KURZARBEIT apod.). Chci být optimistou, ale zatím to moc dobře nevypadá. Stále není vidět pomyslné světlo na konci tunelu a nikdo neumí jasně říci, kdy to celé skončí, zejména pokud je situace špatná v celé řadě států Evropy.
Zrušení superhrubé mzdy - další propad rozpočtu
Příjmovou stránkou státního rozpočtu může znatelně zahýbat také zrušení tzv. superhrubé mzdy. Ve Sněmovně je aktuálně projednáván vládní návrh tzv. daňového balíčku a superhrubou mzdu má zrušit pozměňovací návrh (PN) premiéra Andreje Babiše k tomuto balíčku. Aby toho nebylo málo, PN na stejné téma a ke stejnému zákonu podal i předseda ČSSD, Jan Hamáček. To se opravdu nemohli předem na vládě dohodnout, když to mají ve svém Programovém prohlášení? Je evidentní, že to v koalici dlouhodobě skřípe, když třeba ministryně za ČSSD nazývá premiéra debilem. Otázkou tedy je, kdy premiérovi definitivně dojde s rozhazovačnou ČSSD trpělivost.
Aktuálně tedy existují dvě varianty zrušení superhrubé mzdy a obě varianty znamenají významný pokles příjmové stránky státního rozpočtu. Takže ten schodek státního rozpočtu bude v realitě ještě větší, pokud projde jedna z těchto variant. Představovalo by to roční výpadek minimálně 74 mld. Kč státního rozpočtu. SPD dlouhodobě prosazuje a navrhuje snižování daní, protože jsme jednou ze zemí, kde je daňové zatížení velmi vysoké. Nicméně musí být jasné, čím chce tento výpadek z příjmů vláda kompenzovat. Návrh daňového balíčku prošel druhým čtením a po projednání v garančním výboru už bude následovat jen třetí čtení, kde Sněmovna rozhodne, a pak už se daňový balíček posune do Senátu. Mimochodem poslanci SPD také podali k daňovému balíčku několik pozměňovacích návrhů,z nichž nejzajímavější je zvýšení základní slevy na poplatníka a slevy na manžela, a to tak, aby to ve výsledku neohrozilo celkové příjmy státního rozpočtu. Podobně citlivě k rozpočtu SPD navrhla snížení byrokracie u podnikatelů, kdy by se až od obratu 1,2 mil. Kč ročně museli povinně registrovat jako plátci DPH (dnes je ta hranice 1 milion Kč).
Zadlužení a závislost na EU
Další nepříjemností pro letošek i následující roky, které se také týká příjmů a výdajů ČR, je zapojení České republiky do Fondu obnovy (tzv. Next Generation EU) navázaného na Víceletý finanční rámec EU 2021 - 2027. Mnohé členské státy EU, včetně České republiky zadlužení na evropské úrovni bránily, ale v přestávce mezi dvěma vlnami COVIDu odsouhlasily na schůzce v Bruselu závazek, který představuje vznik jakési "Evropské dluhové unie". ČR se stala spoludlužníkem, resp. spoluručitelem evropských dluhů vůči finančnímu trhu, finanční prostředky si půjčí jménem členských států Evropská komise (750 mld. euro, tj. cca 20 bilionů Kč (!!!). Jak peníze přidělené ČR utratit v nejbližším období se pak narychlo rozhodovalo minulý měsíc (návrhy ČR pro tzv. Národní plán obnovy). Prý je dokument zaslaný do Bruselu zatím jen prvním návrhem. Konkrétně se Národní plán obnovy týkal 172 miliard Kč, které může ČR čerpat formou grantů (tj. vlastně podmíněných darů s upřesněným určením, ale státní rozpočet už s nimi počítá, například v kapitole Ministerstva dopravy). U těchto grantů jsou různá omezení, např. že 20% má jít na digitální transformaci, 37% na podporu ochrany klimatu a že má ČR akceptovat doporučení Evropské komise (nazývaná podivně "Evropský semestr"). Další prostředky si ČR bude moci z Fondu obnovy půjčit, před tím ale varuji. Zadlužení České republiky už se tak zvýšilo příliš.
Také se moc veřejně nepřipomíná, že v naší pozici ručitele v rámci Fondu obnovy vznikne problém, když například některý z jižních států nebude chtít půjčené peníze splácet. Stále je velké ticho o tom, jak se budou tyto nesplácené dluhy řešit. Je třeba vnímat náš státní rozpočet, ale současně i zadlužení a ručení za dluhy jiných členských států EU, kterým se stále pevněji připoutáváme k Evropské unii, a to nikoli k našemu prospěchu.
O definitivní podobě státního rozpočtu na příští rok bude jistě ještě dlouhá a podrobná diskuse, ale měli bychom se zajímat současně o naše celkové finanční závazky. Vše totiž nasvědčuje tomu, že EU se má hluboce zadlužit, aby se následně stala spasitelem a novodobým mesiášem, který jednotlivé státy EU postaví po koronavirové a ekonomické krizi na vlastní nohy. Splácet to ale budou jednotlivé státy, resp. jejich občané. To je naprosto nepřijatelné. EU nám nepomáhá, a měli bychom z tohoto svazku odejít, protože poslední bude platit účet. A ten bude velký!
