Ing. Vojtěch Munzar

  • ODS
  • Středočeský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,56. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

16.06.2021 14:33:00

Dohodu nahrazujeme kompromisy a domluvu befelem

Dohodu nahrazujeme kompromisy a domluvu befelem

Projev na 104. schůzi Poslanecké sněmovny 16. června 2021 k zákonu o elektronických komunikacích

 Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře,

já bych se v jedné věci připojil k panu ministrovi a to tím, že jsem rád, že se našel kompromis mezi našimi politickými názory a hospodářský výbor Poslanecké sněmovny podpořil mnoho z našich pozměňovacích návrhů. Já bych vás chtěl upozornit, stejně jako jsem to udělal v prvém čtení, na některé z nich.

Já jsem v prvém čtení upozorňoval na dva klíčové aspekty vládní předlohy, ze kterých jsme měli jako poslanecký klub značné obavy, protože by nabourávaly ochranu soukromí a soukromého vlastnictví. Prvním z nich byl pro nás naprosto nepřijatelný návrh, který obsahuje vládní předloha, a to je ten, aby Úřad pro hospodářskou soutěž mohl získat provozní a lokalizační údaje mobilních telefonů podnikatelů, manažerů a zaměstnanců firem, které úřad šetří ve správních řízeních v podezření na přestupek. Tyto pravomoci mají patřit výhradně orgánům činným v trestném řízení a neměli bychom tedy lehkovážně dávat možnost sledovat mobily a pohyb obyvatel jednotlivým úřadům. A já jsem velmi rád a chci ocenit, že se podařilo najít dohodu napříč politickým spektrem a náš společný návrh, který vyjímá tuto pravomoc z toho návrhu, který jsme dali na stůl s panem zpravodajem, s Patrikem Nacherem, s panem Králíčkem, si osvojil hospodářský výbor, a jsem za to velmi rád a doufám, že získá vaši plnou podporu...

Stejně tak jsem rád, že si hospodářský výbor osvojil další pozměňovací návrh, který jsem dával společně dohromady s Patrikem Nacherem, a to je stanovení mantinelů pro vstup kontrolorů Českého telekomunikačního úřadu na cizí nemovitosti. Původní vládní novela nabízela tuto možnost de facto bezbřehou - kontrolorům vstupovat na cizí nemovitosti, a to bez vědomí vlastníka, což byl také pro nás nepřijatelný zásah do soukromého vlastnictví. A i v tomto případě jsem rád, že se našla shoda a hospodářský výbor si tento návrh osvojil. Oba tyto návrhy vedou k ochraně soukromí a k respektu k soukromému vlastnictví.

Proto nemám vůbec radost z dalšího pozměňovacího návrhu, který se objevil v systému a ke kterému hospodářský výbor dal kladné stanovisko, a to je pozměňovací návrh kolegy Petra Pávka, který jde z mého pohledu opačným směrem. Já si svého kolegy Pávka velmi vážím a často s jeho názory souhlasím - a prosím, to není klišé. To není klišé, co tady říkám. To není jen fráze. Ale nyní souhlasit s tímto návrhem absolutně nemůžu a já se vám pokusím vysvětlit proč a pokusím se zvrátit to kladné stanovisko hospodářského výboru a doufám, že budete vnímat, proč to považuji za důležité.

Kolega Pávek navrhuje, aby vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru byl povinen umožnit firmě zajišťující připojení k internetu rozvést rozvody po domě, pokud o její služby projevil zájem některý uživatel - nájemník, podnájemník domu nebo bytu. Jinými slovy firma podnikající v zajištění internetu si může někam v domě umístit své kabelové vedení pro internet přes dům, pokud se dohodne s jakýmkoli uživatelem toho domu. A ten vlastník je povinen umožnit tuto instalaci a neudělá s tím vůbec nic a nebude mít vliv ani na to, jakým způsobem to bude provedeno. Z mého pohledu tento návrh také vede k nepřiměřenému zásahu do vlastnických práv.

A já chci o tomto návrhu mluvit ze dvou úhlů pohledu. Jeden je veskrze praktický a druhý je řekněme filozofický. Kolegyně a kolegové, představte si dům řekněme o čtyřiceti bytech a je jedno, jestli je v majetku města, družstva, je spravován společenstvím vlastníků jednotek nebo ho vlastní jedna osoba. Tak v takovém domě jeden z nájemníků či podnájemníků, který je tam třeba na tři měsíce, na půl roku, se rozhodne, že chce využívat služby nějaké společnosti pod pracovním názvem rychlý internet. Domluví se s touto firmou, ta přijde a nějak natáhne tímto domem dráty. Jiný se rozhodne, že by radši chtěl využívat nabídky jiné firmy, např. firmy ultra rychlý internet. Třetí od firmy ultra rychlý internet plus atd. atd., tak bych mohl pokračovat. Výsledkem může být, že na chodbách toho domu bude nataženo čtyřicet lišt různého provedení s rozvody pro internet a v každé té liště bude drát od jiné firmy. A ten vlastník s tím nic neudělá, protože má povinnost to umožnit podle toho návrhu. A to proč? Protože tímto návrhem skutečně rozhodnutí o instalaci sítě v nějakém domě věnujeme firmě podnikající v nabídce internetu. Stačí, když si najde jednoho člověka z toho domu, který projeví zájem. A já zcela v živých barvách vidím to, že si nějaká firma může sehnat nějakého jednotlivce, využije toho, aby dala své vedení do určitého domu, a pak to využila jako svou konkurenční výhodu v tlaku na ostatní uživatele domu ve stylu - když už tady tento rozvod máme, tak uzavřete smlouvu právě se mnou a využijte mé služby - a to bez vůle a možná navzdory vůli vlastníka domu. A ten problém vidím, že to není v rovině vztahu nájemník - vlastník či v rovině vlastník versus ostatní vlastníci v případě společenství vlastníků jednotek, kteří mají mezi sebou dlouhodobé vztahy. Je to čistě o tom, že nějaká firma zajišťující instalaci vedení pro nějakou internetovou společnost přijde, nějak tam to vedení vyfikne, když to řeknu lidově, a už ji nikdo neuvidí. Stačí si skutečně sehnat zájem nějakého uživatele domu. A tímto návrhem se rozhodnutí o domě přesouvá z vlastníka na nějakou externí firmu zajišťující internet.

Když se o tom jednalo na hospodářském výboru, tak hlavním argumentem bylo, že se může stát, že třeba v některých společenstvích ostatní vlastníci blokují výstavbu sítě. A mě by opravdu zajímalo, jak moc rozšířený je to fenomén, že je to např. tomu jednomu vlastníkovi naschvál. Spíše věřím tomu, že společenství nechtějí mít na chodbách nevkusné provedení, ale jiné stavební řešení je pro ty konkrétní firmy drahé, nevyplatí se jim, takže hledají a zdá se, že našly způsob, jak tyto nepříjemné požadavky vlastníků obejít. Chápu, že rozhodování např. ve společenství může být složité, potud chápu motivaci k tomu návrhu. Ale tento návrh míří na všechny domy, na všechny vlastníky a není v návrhu zmíněna povinnost pro firmu řídit se při instalaci těch rozvodů pokyny vlastníka. A je to klasicky, že se s vaničkou vylije i dítě.

Na výboru několikrát zazněla věta, že když to jeden z uživatelů domu chce, tak to vlastníci a ti ostatní přece musí strpět. A tím se dostáváme k tomu filozofickému pohledu, který vám tady chci sdělit. Tento návrh je takovým maličkým střípkem v mnoha návrzích, které ale ve svém důsledku přispívají k budování nárokové společnosti. Někdo má na něco nárok a ostatní to musí strpět. Ten uživatel řekne - mám nárok mít připojení od této společnosti a ostatní vlastníci to musí strpět. Tím ale nevedeme společnost ke vzájemnému respektu a úctě, např. k respektu k soukromému vlastnictví a ostatním, ale tím vedeme společnost, nezlobte se na mě, k sobectví - jeden má nárok a ostatní musí stranou. Ale takhle to v životě přece nefunguje. Život je o dohodě, kompromisech a vzájemné domluvě. A my někdy nahrazujeme tuto dohodu kompromisy a vzájemnou domluvu nějakým befelem a aby se to pohlídalo, že ten nárok bude zajištěn, tak ho pohlídá nějaký úřad. A tím se kousek po kousíčku zbavujeme z našich životů prostoru pro vzájemnou dohodu, nahrazujeme ji příkazy a nařízeními a jejich vykonáváními pověřujeme úřady. Jednou je to kvůli tomuhle, jindy kvůli něčemu jinému. A vždy je to odůvodněno nějakým dobrem a zajištěním práv někoho na něco.

Mně se nelíbí, jakým způsobem se vede ta debata o těch nárocích, protože zapomínáme na ten základ. A základem je respekt a úcta k soukromému vlastnictví.

Vrátím se konkrétně k tomuto návrhu. Vám nepřijde absurdní, a doufám, že vám přijde stejně absurdní jako mně, že o vedení sítě v domě nerozhodne vlastník domu, ale firma budující síť, a když se to vlastníkovi nelíbí, tak se může obrátit na Český telekomunikační úřad, který nějak moudře v tomto sporu rozhodne. Opravdu by vám to nepřišlo absurdní? Já vím, že v zákoně dnes máme něco podobného pro nájemníky domu, nikoliv ale pro firmy zajišťující internet. Je to sice něco, co se mi také nelíbí, a místo toho, abychom tady debatovali o tom, zda je to správné, tak se to ještě využívá jako argument k tomu, že se to rozšíří i na ty firmy podnikající v tomto oboru. A mně skutečně vadí, že se takto omezují vlastnická práva a apeluji na vás, abyste tento návrh nepodpořili. Já toto považuji skutečně za důležité, protože jinak celkově návrh zákona o elektronických komunikacích obsahuje spoustu užitečných věcí a záležitostí.

Ještě mi dovolte závěrem, abych stručně promluvil ke dvěma pozměňovacím návrhům, které předkládám. Jeden dávám společně s Patrikem Nacherem a reaguje na novou situaci, kdy se spotřebitel bude moci obrátit na nového poskytovatele internetu a ten zajistí bezproblémový přechod zákazníka od starého poskytovatele. Cílem našeho společného návrhu s Patrikem je to, aby nedošlo k nepřiměřenému cenovému zpoplatnění, které by například ztížilo přechod od jednoho poskytovatele ke druhému, a proto je základem našeho návrhu, aby takové řešení bylo nákladově orientované, a to povede k předvídatelnému regulačnímu prostředí.

A poslední pozměňovací návrh, o kterém tady chci hovořit, se týká pokut za přestupky. Mně přijde nepřiměřené, aby byla stejná sankce za porušení práv spotřebitele a stejná sankce za administrativní pochybení, za porušení takzvaných informačních povinností vůči úřadu. U obou je dnes stejná hranice 5 milionů korun. Já si kladu otázku, zda skutečně budeme sankcionovat firmy za porušení informačních povinností vůči úřadu stejně jako za porušení ochrany spotřebitele. Já si nemyslím, že je to úplně stejně vážné - porušit ochranu spotřebitele, nebo nezaslat nějaké papíry ve lhůtě na úřad. Proto u informačních povinností navrhuji snížit horní hranici pokut na 1 milion korun. Podle informací od zástupců ČTÚ, které zazněly na hospodářském výboru, dosud nedošlo v těchto případech k udělení sankce za tyto přestupky vyšší než 100 tisíc. Proto mnou navrhovaná hranice 1 milion korun je dostatečná pro výkon činnosti úřadu, je dostatečně odrazující, ale zároveň, pokud by tento návrh neprošel a zůstalo by tam těch 5 milionů korun, tak ten vyšší rozsah může vést možná k nepřiměřenému a zejména netransparentnímu rozhodování úřadu o sankcionování neplnění informačních povinností vůči úřadu, protože pak bude úřad čelit otázkám, proč jedné firmě za přestupek dal těch 100 tisíc a u někoho využil daleko vyšší hranici.

Takže prosím o podporu těchto dvou návrhů a, prosím, zamyslete se, až budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu kolegy Pávka, zda skutečně toto chceme takto umožnit.

Děkuji za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama