Ing. Zbyněk Stanjura

  • ODS
  • Moravskoslezský kraj
  • poslanec
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,87. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

25.10.2019 15:13:00

Vůle snížit daně zaměstnancům bohužel existuje pouze na papíře

Vůle snížit daně zaměstnancům bohužel existuje pouze na papíře

Projev na 36. schůzi Poslanecké sněmovny 25. října 2019 k daňovému balíčku

 Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Já jsem se tedy nepřihlásil s přednostním právem, naopak jsem všechna přednostní práva pustil. Přihlásil jsem se řádně do rozpravy, (Předsedající: Máte pravdu.) ale jsem na řadě, takže je to v zásadě jedno.

Musím říct, že tentokrát mé vystoupení k daňovému balíčku bude delší než obvykle, takže jsem si připravoval, čím se vás pokusím přesvědčit, abyste ho aspoň modifikovali, když už byste ho nezamítli, což by bylo úplně nejlepší, bude mít šanci v prvním hlasování. Až se k němu dostaneme, budeme hlasovat o zamítnutí tohoto tisku. A byla by skvělá zpráva, (kdybych slyšel?), že Sněmovna se většinově shodla, že daně se nebudou zvyšovat a paní ministryně financí řekla, já si s tím poradím, a myslím si, že bychom se nemuseli obávat, zda se stihne nějaký 1. leden, protože by to neplatilo vůbec.

Ale já jsem si připravil i strukturu toho vystoupení. Rozdělil jsem (ho?) do deseti kapitol. Je možné, že někoho z vás konkrétní kapitola nezaujme. Tak já vám řeknu deset kapitol, půjde to pěkně po sobě. Zase věřím, že alespoň jedna kapitola vás zaujme.

První kapitola. Chci se věnovat, překvapivě, vládnímu programovému prohlášení a poněkud nepřekvapivě celkové daňové zátěži v České republice.

V druhé části svého vystoupení ukážu na skutečné obstrukce ve Sněmovně, to znamená, že už přes rok tady leží náš vynikající návrh na zrušení superhrubé mzdy a pokusím se vás přesvědčit, abychom ho urychleně projednali.

V třetím bodě se budu věnovat tomu, co považujeme za největší chybu v návrhu daňového balíčku, sněmovním tisku 509, a to je návrh na zdanění technických rezerv pojišťoven.

Čtvrtý blok budu věnovat hazardu. Mám tady podkapitolu, kterou jsem si nazval Účtenkovka. Možná bych odskočil, ať nejdu tak jako věrně podle toho plánu.

Dneska jsem se dočetl, že máme hráče, který je schopen poslat do Účtenkovky 11 tisíc účtenek měsíčně. Nepočítal jsem to já, ale novináři. To znamená, 350 účtenek denně, což znamená, jedna za čtyři minuty ve dne v noci bez spánku. A to jsem nevěděl, protože mě to nezajímá, takové hazardní hry. V podmínkách Účtenkovky je, že za jeden den můžete poslat od jednoho obchodníka pouze jednu účtenku. Takže paní ministryně tak motivuje naše občany, že ten konkrétní občan je schopen denně navštívit 350 různých obchodů, v každém si pořídit účtenku a ještě ji odeslat do slosování. Vám to připadá legrační, ale to je skutečně 11 tisíc nákupů měsíčně, a to podle mě není zdravé.

A psali mi někteří voliči hnutí ANO, proč označuji Účtenkovku za hazardní hru, když tam (nesroz.) žádný vklad. A můj argument je, ano, vklad tam není, ale závislost tady bezesporu vzniká. Já neznám nikoho ve svém okolí, který by provedl 11 tisíc nákupů měsíčně. A četl jsem, že jednou bylo dokonce 12 tisíc nákupů. Když se novináři ptali Ministerstva financí, co s tím budou dělat, (řekli?), nic, my jsme rádi, že občané mají zájem o tu Účtenkovku. Tak možná tím paní ministryně zvyšuje spotřebu obyvatelstva a příjem DPH, to nevím, ale podle mě je to patologické mít 350 účtenek denně. A nikdo mně to nevymluví. Možná jednou za rok, já stejně nevím, 350 obchodů navštívit za jeden den, to tedy nevím. A to jsou ještě i státní svátky. Teď si představte, že to pak vyjde denně víc, když je státní svátek, kdy je zavřeno, anebo je omezený počet otevřených obchodů.

Ale pojďme k programovému prohlášení Vlády České republiky. Je to dokument z června 2018. Já jsem si ten soubor stáhl ze stránek vlada.cz, pokud máte zájem. Já myslím, že vládní poslanci to čtou každé ráno, aby věděli, co přesně mají v té Sněmovně dělat. A já ho nebudu číst samozřejmě celé, zaměřil jsem se pouze na tu část programového prohlášení vlády, která se dotýká daňového balíčku, sněmovního tisku 509. To znamená, z těch 44 stran já se budu věnovat pouhopouhým čtyřem stranám a ve skutečnosti pouze čtyřem odstavcům z těchto čtyř stran.

Vždycky vám přečtu, k čemu se vláda zavázala v červnu loňského roku. Neporovnával jsem to s tou první Babišovou vládou, ale myslím, že tam těch změn tolik nebylo. Možná, že jste tam přihodili to zrušení karenční doby, to myslím, že (je) tak jediné, jinak to bylo hodně podobné.

Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. - To podporuje i ODS. Chci říct dobrou zprávu pro vládu, i my podporujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Ale teď je ta klíčová věta a chci se vás zeptat, jak jste to mysleli tehdy, nebo dnes: Změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami - což je pravda - a to s dostatečným odkladem účinnosti. - Zaměřme se na tuto větu vedlejší - a to s dostatečným odkladem účinnosti. Dneska je 25. října, jednáme ve třetím čtení asi pět a čtvrt hodiny, včetně minulého týdne, takže o obstrukci se zatím nedá mluvit. A i kdyby to dneska prošlo, modelujme si příklad, který nenastane, myslím, že mnozí máme rádi pohádky pro dospělé, tak to v pondělí odejde do Senátu, v pondělí ne, to je státní svátek, v úterý, nebo do 30. října, velmi pravděpodobně to Senát vrátí kolem 28. - 29. listopadu, podle zákona o jednacím řádu musíme mít ten tisk k dispozici minimálně deset dnů před tím, než to budeme projednávat, když půjde všechno ideálně a schválili bychom to dneska, tak se k tomu dostaneme někdy kolem 12., 13., 14., 15. prosince, v tom týdnu určitě. Teď si představme, že po několikátém vystoupení opozice vládní většina to prohlasuje, slavně, získá většinu, zatleská si, pak to půjde k panu prezidentovi, i kdyby to pan prezident podepsal ten samý den, i když na to má patnáct dnů, ale řekněme druhý den to podepíše, tak podle programového prohlášení vlády 13 či 14 dnů před velkou změnou mnoha daňových zákonů je dostatečný odklad účinnosti. Škoda, že jste tam nenapsali do závorky maximálně 14 dnů. Protože opravdu je to na výkladu, každý si pod tím představí něco jiného. Dostatečný odklad účinnosti. Já bych očekával - a nebuďme přísní - dobu mezi třemi a šesti měsíci, ideálně šest měsíců, že by to bylo schváleno někdy v polovině roku a platilo to od Nového roku. Myslím, že kdyby ty změny daní nebyly tak výrazné, tak i tři měsíce by stačily na adaptaci. Protože velmi často se mluví, jak to účetnictví je úplná brnkačka, ta účetní stejně nic nedělá, jenom cvaká na tom softwaru a ono to všechno dělá samo, že jo, kontrolní hlášení, DPH, nic není problém, pokud máte účetní software. Ono to tak úplně jednoduché není, zkuste si vy, kteří jste to někdy říkali, zkuste si někdy účtovat, vřele doporučuji, myslím si, že pak budete mluvit s větším respektem o této profesi. Taky ten software se taky někdy musí změnit, představte si. Ty softwarové firmy musí zareagovat na legislativní změny, musí to otestovat. Takže to není otázka jednotek dnů tak, aby ten systém fungoval. Nicméně finanční úřad pak může přijít minimálně s tříletým zpožděním, tzn. finanční úřad může přijít někdy v prosinci roku 2022, nebo v lednu roku 2023 (řečeno 2002, 2003) a penalizovat podnikatele, že v lednu 2020 např. něco špatně účtovali, vystavili špatně daňový doklad nebo něco podobného. To určitě není dostatečný odklad účinnosti... První odstavec, který jsem vám citoval z programového prohlášení vlády, ve kterém vláda objektivně selhala. Nebo si, paní ministryně, myslíte, že 14 dnů před prvním lednem, pokud by to v ideálním případě - a to nebude ideální případ - pokud by to v ideálním případě prošlo, je dostatečná doba? Já si to nemyslím.

V dalším odstavci jste si vy sami schválili: Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Je to tedy už potřetí, bylo to v Sobotkově vládě, ve vládě Andreje Babiše I a ve vládě Andreje Babiše II. Ty římské číslice tam dodával web české vlády, ne já, abychom věděli, takhle číslují ty vlády, když se podíváte na web. Paní ministryně - nevím, jestli to bylo už před rokem, ale před mnoha měsíci řekla, že na to není politická vůle, aby se to prosadilo. Tak pokud vyjdu z předpokladu, že strany, které vytvoří vládní koalici a společně vytvoří programové prohlášení vlády, které je veřejné, které tím může kontrolovat nejen opozice, ale zejména voliči, že s ním souhlasí, pokud vládní strany s tím souhlasí, tak to máme přesně 93 poslanců Poslanecké sněmovny. Modelujme si ten nepravděpodobný případ, že by komunisté hlasovali proti vládě. Vyloučit to nemůžeme, oni tu koaliční smlouvu nepodepsali, oni mají nějakou smlouvu jenom s hnutím ANO, jak nám říkají kolegové ze sociální demokracie - my s tím nemáme nic společného, tu smlouvu s nimi uzavřelo hnutí ANO. A asi je to pravda. V tom případě by vládě chybělo 8 hlasů k prosazení tohoto bodu programového prohlášení. Zodpovědně říkám, u nás jich je 23. To už dává do kupy - a nejsme jediní - když se pak dostanu k dalším bodům, tak zjistíte, že kolegyně, paní poslankyně Langšádlová z jiného poslaneckého klubu navrhla vlastně to, co je obsahem programového prohlášení vlády - takže tady existuje minimálně ústavní většina pro to, aby to bylo schváleno. Ano, my samozřejmě navrhujeme jinou sazbu. My navrhujeme po zrušení superhrubé mzdy sazbu 15, a ne 19, to je pravda, na tom se s vládní většinou neshodneme. Ale pro nás je lepší malé snížení daní, než žádné snížení daní. Takže není to tak, že buď bude snížení daní podle nás, to bude v tom bodě 2 mého vystoupení, kde vás zkusím přesvědčit. I kdyby to neprošlo, my jsme připraveni podpořit zrušení superhrubé mzdy s tou sazbou 19 %, což ve skutečnosti znamená snížení sazby daně z příjmů zhruba o 1,1 %. Když to přepočtete z té superhrubé mzdy 15 %, tak vám vyjde zhruba 20,1 % hrubé mzdy je dnešní... Kde je plnění tohoto bodu programového prohlášení vlády? Za šest let vůbec nic. Takže to je druhý odstavec z programového prohlášení vlády, který se týká daňového balíčku a toho, co v něm není, přestože se k němu vláda zavázala.

Na té samé straně číslo 5 programového prohlášení je poslední odstavec, který není špatný, mohl by být ambiciózní, ale když už vláda nechce snižovat daně jako celek, tak aspoň bych ocenil, že na papíře, na papíře je napsáno - ctíme princip daňové neutrality. Daňovou neutralitu chápu tak, že pokud provedu změny daňového systému, tak celkový výsledek bude pro daňové poplatníky roven nule. Neutrální. A můžeme vést debatu o tom, která politická strana chce zvýšit které daně a kompenzovat to snížením jiných daní příp. naopak. Paní ministryně se nijak netají, opakovaně říká - když nebude daňový balíček, nebudu mít dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Vláda vědomě předtím jenom něco neudělala v těch dvou bodech. Tady vědomě porušuje vlastní programové prohlášení. A pan ministr obchodu a průmyslu v televizní debatě řekne úplně bez skrupulí - naše vláda nezvyšuje daně. - A já mu říkám - a co budeme projednávat v pátek? - No to je daňový balíček. Ale trvám na tom, že nebudeme zvyšovat daně. - Tak já chytnu tu hozenou rukavici. Pokud z toho návrhu vyhodíme všechny paragrafy, které se týkají zvýšení daní, tak řeknu - pan ministr měl pravdu, žádné zvýšení daní tam není a pak to můžeme podpořit i my... Obávám se, že takhle to nebylo myšleno, že se jenom vládní představitel bál v přímém přenosu přiznat barvu a říct - my zvyšujeme daně, my zvyšujeme míru přerozdělování... K té celkové míře přerozdělování se ještě dostanu.

Myslím, že pro všechny starosty, místostarosty, komunální zastupitele, pro všechny hejtmany, náměstky hejtmanů, krajské zastupitele, je bezesporu příznivý nebo nadějný odstavec programového prohlášení vlády na straně 7: Zahájíme diskusi o změně rozpočtového určení daní tak, aby byl v rámci přerozdělování daňových příjmů, které jsou součástí rozpočtu obcí, zohledněn rovněž počet seniorů trvale žijících v jednotlivých obcích, s cílem motivovat obce ke zvyšování kvality služeb určených pro tuto skupinu obyvatel. - To je odstavec, který si zaslouží podporu. Otázka je, jsme za polovinou volebního období. Nevylučuji, že diskuse byla zahájena. A jestli to bylo myšleno, že zahájím diskusi a nic neudělám, tak si mohou vládní poslanci udělat fajfku, že tento odstavec či tento bod programového prohlášení vlády je splněn.

Já se obávám, že není. Nikdo ze starostů za ODS, které znám, nemá informaci o tom, že by debata s obcemi, starosty, kraji, hejtmany byla zahájena, nicméně i tady sedí starostové a hejtmani, tak se jich můžeme zeptat, zda s nimi vláda komunikuje případnou změnu rozpočtového určení daní.

A poslední bod, který jsem si vybral z programového prohlášení vlády a který úzce souvisí s projednávaným tiskem, je poslední odstavec na straně 7 tohoto prohlášení, který vám přečtu: provedeme komplexní vyhodnocení aplikace nové regulace - fakt musím říct, že ten úřední jazyk je úžasný, v uvozovkách úžasný, protože v tom stenozáznamu ty uvozovky nejsou slyšet, nechtěl bych, aby si někdo myslel, kdyby si náhodou četl stenozáznam, že to myslím vážně - komplexní vyhodnocení aplikace nové regulace. Já myslím, že to sousloví je samo o sobě vypovídající o tom, jak existuje normální svět a pak svět úřední. Neznám nikoho, kdo by těchto pět slov takhle poskládal vedle sebe v normálním životě. Bohužel znám hodně úředníků, kteří je běžně takhle skládají vedle sebe a dávají nám je do důvodových zpráv. Ale tak dobře, berme vládu za slovo, vláda chtěla provést komplexní vyhodnocení aplikace nové regulace hazardních her přijaté v roce 2016 a na základě získaných poznatků případně navrhneme změny, které zajistí efektivní regulaci a správu daně z hazardních her, zejména internetového sázení.

Při některém jiném tisku jsem se ptal paní ministryně, jak je to s registrem hráčů. Tehdy jsem dostal odpověď, že už je buď připraven nebo vyhlášená veřejná zakázka. (Ministryně financí mluví mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) To už je dávno, ale ještě to nefunguje. Registr hráčů nefunguje tři roky poté. Takže registr hráčů nefunguje, vláda nemohla tudíž provést žádné komplexní vyhodnocení aplikace nové regulace, protože kdyby vláda provedla komplexní vyhodnocení aplikace nové regulace, tak je to bezesporu součástí důvodové zprávy. Až po tomto vyhodnocení vláda sama říká: případně navrhneme změny. Podívejme se do sněmovního tisku 509. Žádné vyhodnocení, žádná debata nad aplikací a přínosy či minusy nového zákona o hazardu a přesto vláda navrhuje změnit daně z hazardu. A nebudu opakovat ta slova, která řekli na začátku dnešního dne někteří předřečníci o tom, jak si podle našeho názoru chybně vláda vybrala sektory, kde daně zvyšovat chce a kde ne.

A poslední věta, já bych řekl, že je opravdu úsměvná ve světle toho, co považujeme za největší hrozbu tohoto sněmovního tisku, budeme podporovat rozvoj finančního trhu a posílení jeho odolnosti. Naše milá vláda posiluje odolnost finančního trhu tím, že ho dodatečně zdaní. No tomu říkat posilování odolnosti? Vláda dělá přesný opak toho, co slíbila. Takže já jsem z programového prohlášení vybral pět úkolů, které si vláda sama dala v oblasti daní a na kterých se shodlo hnutí ANO a sociální demokraté, jinak by určitě takové programové prohlášení nepodepsali. A možná se na tom hnutí ANO shodlo i s komunistickou stranou, to skutečně nevím. Tři z těch pěti věcí vláda dělá přesně naopak a na dvě ani nesáhla. To je reálný stav hodnocení těchto pěti úkolů programového prohlášení vlády. Kdo mi nevěří, ať si to najde, je to skutečně na webových stránkách české vlády vláda.cz.

Někteří z kolegů už o tom mluvili, a to je to celkové daňové zatížení. Paní ministryně tady vystoupila v dnešní rozpravě a řekla: my jsme kumulativně snížili daně o 93 mld. (Ministryně financí opět hovoří mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) Kolik, paní ministryně? Omlouvám se, nechtěl jsem vám ubrat 5 mld. 98, ne, 93. 98,8 + 3,4, což je 102,2. Včetně letošního, nebo příštího roku, paní ministryně?

Já mluvím s paní ministryní, pane místopředsedo, která není poslankyně, zatím, pokud vím. Takže když jsem to jednou chtěl po paní ministryni, tak mi řekla: ale s vámi můžu mluvit přímo. Co není, může být, tak musíte zkusit kandidovat, pak se uvidí.

98,8 jsme snížili daně. A já se teď podívám - říkala jste kumulativně od roku 2005, že? Složená daňová kvóta podle materiálu Ministerstva financí, sešit B. (Ministryně financí opakovaně hovoří mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) 2014, to sice žádné změny v zákonu neprovedli, protože teprve přišli k vládě, ale dobře. A slyšel jsem, že za rok 2014 nemůžete, že za to může ten Rusnok, když jsme kritizovali rozpočet na rok 2014, ale budiž. Ono je to horší. Čím delší období, tím ta roční úspora je menší. A jak si pak vysvětlíme, a já musím vyjít z údajů od roku 2015, protože od roku 2014 nám ty údaje Ministerstvo financí neposkytlo. Sešit B zelené složky návrhu státního rozpočtu, strana 10, tabulka č. 8 vývoj daňové kvóty dle rozpočtové skladby v České republice za roky 2015, 2016, 2017 - 2018 je skutečnost, logicky - a za roky 2019 a 2020 je předpoklad podle státního rozpočtu. Takže v roce 2015 byla složená daňová kvóta 32,6 %, v roce 2016 33,6 %, v roce 2017 34,2 %, v roce 2018 35,0 % - to je všechno skutečnost - v letošním roce je to odhad, logicky, nemáme uzavřený účetní rok, 35,2 % a příští rok odhad Ministerstva financí 35,9 %. Jinými slovy složená daňová kvóta se za šest let od roku 2015 do roku 2020 zvýší podle čísel Ministerstva financí o 3,3 %, což je více než o 10 %. O 10 % zvyšujete míru přerozdělování v České republice za pouhých šest let. To jsou čísla, která vás usvědčují z toho, že tady můžete šermovat slovními výrazy, že jste snížili daně, některé určitě ano, to já nijak nerozporuji, ale v součtu jste zvýšili složenou daňovou kvótu o více než 3 % za šest let, což je více než 10 % zvýšení přerozdělování. Připomínám materiál Ministerstva financí, ne opozice.

Hned pod tím je tabulka č. 9, která mluví o daňových příjmech v miliardách korun. V těchto dnech vedeme přestřelku, nebo politický spor, zda se má nejdřív projednat bezproblémové zvýšení rodičovského příspěvku, na kterém je shoda, nebo nejdříve změny daní v daňovém balíčku. To je legitimní politický střet. Argument, který používá vládní většina, říká: potřebujeme nejdříve schválit ten daňový balíček, protože to má dopad do státního rozpočtu a my už jsme si ta čísla z daňového balíčku nakreslili do návrhu státního rozpočtu, což je částečně pravda. Když se podívám na tabulku č. 9 a podívám se poslední řádek této tabulky, tak je tam zmíněna digitální daň. Přínos do státního rozpočtu v roce 2020 je 2,1 mld. korun. Máme v daňovém balíčku digitální daň? Nemáme. Jsme schopni, vy jste schopni hlasovat pro rozpočet, přestože tam nemáte schválený zákon, který by vám přidal 2,1 mld? Ano. Já nevidím žádný rozdíl, zda budete hlasovat o státním rozpočtu, když nebudete mít legislativně schváleno - 2, nebo - 12 - 1609 mld. výdajů.

Jedno procento je přibližně 16 mld. Opusťme ta velká čísla a soustřeďme se na ty zlomky. Znáte někoho, komu by dělalo velký problém vydat o jedno procento méně? Neříkám žádný problém, říkám velký problém o jedno procento méně. Možná několik takových najdeme, ale určitě to není případ státu a státního rozpočtu. Takže debata o tom, že se nemůže hlasovat o zvýšení rodičovské, protože nejsou zvýšeny jiné daně, je nepoctivá. O 113 mld. vláda odhaduje, že bude mít vyšší výběr daní - nebo vyšší příjmy, výběr daní je asi 50 mld., vyšší příjmy ve státním rozpočtu příští rok. Kdybychom ten daňový balíček, a já myslím, že zhruba 10 mld. je plánováno pro rok 2020, kdybychom ho škrtli, nebyl tam, ideální stav, tak chudák vláda bude mít pouze plus 103 mld. proti loňskému roku. To se fakt nedá napsat, takový návrh rozpočtu! To přece nemůže myslet vážně vůbec nikdo a určitě paní ministryně by to takhle neřekla, že kdyby měla o 10 mld. méně k dispozici, že by nenapsala návrh rozpočtu. Mimochodem v červnu jste, paní ministryně, měla o 20 mld. méně. Pak jste během léta zvedli ty příjmy o 20 mld. Takže původní návrh vlády, který projednávala vláda a který sociálně demokratičtí ministři nepodpořili, to je pravda, tak počítal s výdaji o 20 mld. vyššími, než jsou v tomto návrhu rozpočtu.

Tím chci jenom dokumentovat, a nechci vést tu debatu o oprávněnosti kterých výdajů apod., chci tím jenom dokumentovat, že na těch 10 mld. nestojí návrh státního rozpočtu příštího roku a nestojí ani hlasování o zvýšení rodičovského příspěvku, protože to bezesporu dopadne pozitivně v Poslanecké sněmovně. Já bych řekl, že Poslanecká sněmovna v 98, možná ještě více procentech hlasů ten návrh o zvýšení rodičovského příspěvku schválí. Tak nám přijde zbytečné to zdržovat, ale myslím, že jsme našli řešení, že nejpozději příští pátek by to mohlo být schváleno.

Když se podíváme na ta další čísla a porovnáme návrh rozpočtu, resp. schválený rozpočet na rok 2019, máme k dispozici, aspoň my z opozice, pouze čísla k 30. 9., z rozpočtového výboru máme čísla k 19. 10., takže vidíme, jak se vyvíjejí daňové příjmy v letošním roce. Nejenom daňové příjmy, ale teď mluvím o daňových příjmech. Myslím si, paní ministryně, přestože jsem loni říkal, že ty příjmy jsou odhadnuty realisticky, jestli si vzpomínáte na naši debatu, že jsem to říkal, tak v letošním roce o návrhu rozpočtu si to prostě nemyslím. Myslím si, že u některých daní či odvodů jste příliš optimističtí a to je těch 20 letních miliard. Já tomu rozumím, že to nejde jenom napsat do toho součtu, že musí... (nesroz.), ale to nás rozsoudí až čas. To si můžeme říct příští rok v říjnu, zda ty daňové příjmy v příštím roce se plní podle plánu, schváleného rozpočtu, nebo ne. Nicméně klíčové sdělení je, že za šest let se o 3,3 % zvýšila složená daňová kvóta, což je více než 10 % rozdělování - přerozdělování. Přerozdělování, omlouvám se za přeřeknutí. Přerozdělování - více.

Teď bych se chtěl zaměřit, a tím máme blok jedna mého vystoupení za sebou, nyní bych se chtěl zaměřit na bod dva, a to je návrh na zrušení superhrubé mzdy. Řeknu ještě jednou pro jistotu, že to v programovém prohlášení měla vláda Bohuslava Sobotky, první vláda Andreje Babiše i druhá vláda Andreje Babiše. A nic. Vůbec nic. Já bych očekával, že buď vláda to vyškrtne ze svého programového prohlášení, protože řekne, my jsme došli k tomu, že to vlastně dělat nechceme, nějak to zdůvodní a nebude to tam. Nebo platí výrok paní ministryně, že na to není politická podpora. Pak moje logická otázka je, paní ministryně, kdo nedává politickou podporu zrušení superhrubé mzdy? Je to většina, anebo menšina v Poslanecké sněmovně? Pokud je to většina v Poslanecké sněmovně, tak tomu rozumím, takový návrh by se předložit mohl, ale zřejmě by neměl šanci na úspěch. Podle mého odhadu existuje většina, dokonce i bez sociálních demokratů, bez těch, kteří podepsali to zrušení superhrubé mzdy v tom programovém prohlášení vlády. Existuje bezpečná většina, bezpečná většina!, která by to mohla schválit, a alespoň o 1,1 procentního bodu snížit daň z příjmů fyzických osob. Jak jsem říkal před chvílí, není to ideální stav, ale lepší než nic. A my bychom takový návrh podpořili.

Já bych chtěl upřít vaši pozornost ke sněmovnímu tisku číslo 254. Porovnejte ta čísla - tam v závorce 509 - třetí čtení, tady máme tisk 254 - žádné čtení zatím. Máme to v prvním čtení někde v tom dlouhém seznamu bodů poslaneckých návrhů. Poslancům byl doručen tento tisk 8. 8. 2018. To se docela dobře pamatuje. Takže je to více než 14 měsíců, kdy my pomáháme vládě a navrhujeme splnit jeden z bodů programového prohlášení vlády. Samozřejmě jinak, to korektní, nicméně pokud by vládní poslanci v druhém čtení navrhli jinou sazbu, ne 15, nebo 19, jak už jsem avizoval, i to bychom podpořili.

Já vám nebudu číst ty paragrafy, to si každý může najít, ale protože jste nám nedali šanci tento návrh zákona projednat, naposled jsme se o to pokusili minulý pátek, a musím uznat, paní ministryně, že to je účinná obstrukce - 14 měsíců nepustit zákon na projednávání. Ta je opravdu účinná a máme se co učit. Představte si, že bychom tento návrh zákona projednávali ve třetím čtení 14 měsíců. To by bylo skvělé, protože vlastně by to nemohlo platit ani pro zdaňovací rok 2020, ani pro rok 2021. Neplánujeme projednávat tento tisk ve třetím čtení 14 měsíců. Jenom abychom, když už budeme někoho, a já neříkám obviňovat, obstrukce je standardní součást jednání Poslanecké sněmovny. Občas ji využívá vládní většina, častěji menšina. Logicky obstrukce a nástroje jsou pro ochranu menšin, tak na tom nevidím nic špatného, takže pokud někdo, když... (nesroz.), dělá obstrukce nebo já někdy řeknu, že vláda dělá obstrukce, tak to spíš nějakým způsobem hodnotíme naše vystupování v Poslanecké sněmovně. Ale vše je v rámci zákona a vše je v rámci zvyklostí a my, kteří jsme zažili obě strany vládnutí, to znamená, když jste součástí koalice, nebo součástí opozice, víte, že ty nástroje mají být pokud možno vyvážené, protože jednostranné zvýhodnění většiny nebo menšiny nedělá dobře.

A tolik kritizovaný, to jenom připomenu, vyhrazený čas pro třetí čtení - vy říkáte, vy to zneužíváte, jenom deset hodin týdně, to se vám to dělá, tak jenom připomenu, že to prosadila vláda sociální demokracie, která tehdy měla většinu jednoho hlasu, aby byla schopna koncentrovat ty hlasy do konkrétních hodin hlasování. Já myslím, že to je docela logická úvaha. Nemůžu držet, nebo mohu, ale velmi těžce celý jednací týden tu křehkou většinu jednoho hlasu při hlasování o odsunutí bodu, vyřazení bodu, předřazení bodu apod. A proti tehdy byla ODS, která byla v opozici. Vládní většina si to prosadila. A jak to občas bývá, nástroj politického souboje z Poslanecké sněmovny, který měl sloužit vládní většině, vládní většina si myslela, že si tím zjednoduší život, praxe ukázala, že ten nástroj je výhodnější pro opozici než pro vládní většinu. To jenom na poznámku všech možných úvah o změnách jednacího řádu, kdy my jsme poměrně konzervativní, protože se to snažíme posuzovat z obou stran, a je možné, že návrh, který se v tuto chvíli jeví výhodný pro opozici, v praxi bude výhodný pro vládní většinu a naopak.

Tak. Pojďme ke sněmovnímu tisku 254 z 8. srpna. V 8.37 hodin jste to všichni obdrželi.

Já bych vás seznámil s vlastními principy tohoto návrhu, který mimochodem, principy toho návrhu jsou obsaženy v jednom z pozměňovacích návrhů. Teď si nejsem vědom, jestli jsem na začátku řekl těch deset kapitol. Já myslím, že ne, tak já vám je nejdřív rychle přečtu. Jsme v druhé kapitole.

V první bylo vládní prohlášení obecné daňové zatížení. V druhé sněmovní tisk 254, v třetí zadávání technických rezerv, hazard, elektromobilita, daň z tabáku, poplatek na katastru, daň z plynu, pozměňující návrhy, komentář a stanoviska našeho klubu, shrnutí a závěr.

Takže jsme v bodě 2. A já si vás dovolím seznámit s hlavními principy a důvody, proč jsme tento tisk před čtrnácti měsíci podali. Stojíme o vaši podporu. Dokonce stojíme i o podporu toho pozměňovacího návrhu, který je součástí tisku, který je modifikovaný. Nicméně ten hlavní princip zachovávám. Podle legislativních pravidel musí každý návrh zákona obsahovat důvodovou zprávu.

Děkuji. Nonverbální komunikací jsme to vyřešili. Děkuji za pochopení. Takže podle legislativních pravidel musí každý návrh zákona obsahovat důvodovou zprávu, a to obecnou a zvláštní část. Vynechám, říkám, paragrafy, vynechám zvláštní část a vynechám, že bych citoval zapracování do stávajícího znění zákona. To všechno se dá dohledat na internetu. Součástí obecné části důvodové zprávy musí být - a má to i náš tisk- zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy.

Řekl bych, že obecně slabinou - a teď řeknu všech poslaneckých návrhů, všech návrhů zákonů, že velmi často se pozapomíná na nezbytnost navrhované právní normy. Pak se už pustíme do toho souboje, ty konkrétní paragrafy, jak to má být, pět nebo šest, den nebo dva. A zapomínáme debatovat o tom prvním, zda tato navrhovaná právní úprava je nezbytná. Tak tato navrhovaná právní úprava je opravdu nezbytná. Vás můžu ubezpečit, teď vám to doložím fakty. Návrh zákona má za cíl zrušit institut tzv. superhrubé mzdy a nahradit jej jednodušším systémem, jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %. V důsledku tomu bude znamenat růst čistých mezd zaměstnanců v průměru o 7 %, zjednodušení a zpřehlednění daňového systému v oblasti daně z příjmů.

Zaměstnanec s hrubou mzdou třicet tisíc měsíčně - jednak musíme tolerovat, že ten materiál je starý rok a půl, to znamená, je to nižší, než je dneska průměrná mzdy, takže mluvíme o zaměstnanci asi o 4 tis. s nižším příjmem, než je průměrná mzda. Zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 30 tisíc zaplatí po přijetí takovéhoto návrhu zákona na dani z příjmu měsíčně o 1 530 korun méně proti současnému stavu, což ročně představuje úsporu, nebo-li snížení daní 18 360 korun. Na jedné straně je to výpadek veřejných rozpočtů v této výši.

Na druhé straně je to příjem, který zůstává aktivnímu člověku, který vydělává těch 30 tis. korun hrubého měsíčně. Totožný návrh lišící se pouze výší daňové sazby obsahoval vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, aktuálně sněmovní tisk číslo 206. Vidíte, jak je to staré. Paní ministryně, když si vzpomeneme, to je loňský daňový balíček, bych řekl. To byl také návrh zákona, kterým se měnily daně v různých oblastech, sněmovní tisk 206. Tak znova. Paní ministryně nestihla si zaznamenat, o čem mluvím. Totožný návrh, to znamená návrh na zrušení superhrubé mzdy, který se liší pouze ve výši daňové sazby, máme patnáct, navrhoval (?) devatenáct, obsahoval vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, byl to sněmovní tisk číslo 206 - loňský daňový balíček ve verzi, která byla zaslána do mezirezortního připomínkového řízení, 2. února roku 2018, mám tady číslo jednací.

To znamená, Ministerstvo financí v loňském daňovém balíčku navrhlo zrušení institutu superhrubé mzdy a novou sazbu ve výši devatenácti procent. Mimochodem o podobném návrhu se stejnou sazbou budeme hlasovat ve třetím čtení u sněmovního tisku 509. Je třeba přiznat, že v té době vládla vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny, tudíž neměla zajištěnou většinu v Poslanecké sněmovně. Tato část novely však byla během připomínkového řízení z vládního návrhu zákona odstraněna, ačkoliv programové prohlášení vlády Andreje Babiše římská jedna - to jsem doplnil já, obsahuje závazek, zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmu fyzických osob.

Teď tomu úplně nerozumím, protože to byla jednobarevná vláda hnutí ANO, které to slibovalo a přitom v rámci mezirezortního připomínkového řízení, kde nebyl ani jeden sociální demokrat, to změnili, a z toho návrhu vypustili. Totéž měla v programovém prohlášení jak už jsem říkal vláda Bohuslava Sobotky. (U stolku zpravodajů některý poslanec hovoří s ministryní a zpravodajem.) Pane poslanče, fakt to není příjemné. Zkuste někdy vystoupit, zkuste někdy promluvit v Poslanecké sněmovně prostřednictvím pana předsedajícího, já vám udělám to samé. Uvidíte, že to opravdu není příjemné.

Možná byste mohl říct panu zpravodaji, aby si nechal urážlivé poznámky. Možná by to bylo fajn, ať to nemusím říkat já. Nejsem na to fakt zvědavý.

Děkuji. Koncept superhrubé mzdy byl zaveden s cílem zvýšit informovanost zaměstnanců o celkových nákladech zaměstnavatele spojených s vyplácením mezd. Tento cíl byl naplněn. Je možné se vrátit k jednoduššímu konceptu zdanění hrubé mzdy. Teď vám budu recitovat ne z naší důvodové zprávy, ale z materiálu Ministerstva financí. Z období, kdy už tam byla paní ministryně Schillerová. Takže nezdědila ten materiál, ten materiál vyprodukoval její úřad v době jejího působení. A my se s tím ztotožňujeme, takže pořád kritizujeme tu ministryni nebo to ministerstvo. My se s tím ztotožňujeme. Nyní vám to odcituji.

"Z účinnosti o zdaňovacího období 2008 se na základě novely zákona o daních z příjmů zákonem č. 261/2017 o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů - pro pana předsedu Faltýnka to je ten Topolánkův batoh, to je to výrazné snížení daní o 80 mld. ročně. Na základě zákona se uplatňuje jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob na to, je to 15 % jak pro tzv. obecný základ daně, tak i v případě zákonem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Například kdybychom si pod tím chtěli něco představit, pokud si majitel vyplatí podíl na zisku, tak je to daněno patnácti procenty jako daň vybíraná srážkou.

Úpravu na tuto jednotnou sazbu doprovázely i další změny jako změna základu daně ze závislé činnosti, základ ve výši ze superhrubé mzdy a u podnikajících poplatníků daně z příjmů fyzických osob zavedením daňové neuznatelnosti povinně hrazeného pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Dílčím základem o příjmů ze závislé činnosti jsou pak příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecně zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit podle jiných právních předpisů zaměstnavatel sám za své zaměstnance. Stále cituji materiál Ministerstva financí.

O toto takzvané povinné pojistné zaměstnavatele se zvyšují příjmy ze závislé činnosti, které se zahrnují do základu daně, vybírané srážkou, podle zvláštní sazby daně nebo ze kterých se platí záloha podle § 38H zákona o daních z příjmů. U poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti jsou vyloučeny z daňových výdajů výdaje na povinné pojistné sociální a zdravotní.

S účinností od zdaňovacího období 2013, původně pouze do roku 2015, to navazuji na tu naši debatu kdo zvýšil daně a kdo to prodloužil to období, píše Ministerstvo financí, zákonem č. 500/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo zavedeno v § 16A zákona o daních z příjmů solidární zvýšení daně z příjmu fyzických osob ve výši 7 % z nadlimitního příjmu. Daň se zvyšuje, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti, to je příjem hrubý, nikoliv superhrubá mzda, a dílčího základu daně ze samostatné činnosti přesáhne v tomto zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy. Víte, že průměrná mzda se vlastně vyhlašuje měsíčně, nebo určuje měsíčně, mluvíme o měsíční průměrné mzdě, ten 48násobek může u někoh evokovat, že to je člověk, který bere měsíčně 48krát víc, tak jenom pro vysvětlenou, je to člověk, který bere čtyřikrát víc než je průměrná mzda. Ten je pan zatížen tou solidární přirážkou. Ne ten, který má 48krát víc. Takových asi moc není.

Obdobně u poplatníka, který má s příjmy ze závislé činnosti na stropy (?) sociálního pojištění se uplatňuje solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7 % z nadlimitního příjmu podle § 38HA zákona o daních z příjmů.

Dále navrhuje a píše Ministerstvo financí: V zákoně o dani z příjmu se navrhuje zrušit koncept takzvané superhrubé mzdy a stanovit, že základem daně z příjmu ze závislé činnosti bude hrubá mzda, to je -

V zákoně o dani z příjmu, píše Ministerstvo financí, se navrhuje zrušit koncept takzvané superhrubé mzdy a stanovit, že základem daně z příjmu ze závislé činnosti bude hrubá mzda, to znamená zdanitelné příjmy ze závislé činnosti.

Dále se navrhuje zrušit takzvané solidární zvýšení daně a solidární zvýšení daně u zálohy. Jinými slov, ještě loni v únoru paní ministryně a její úřad navrhovaly nejenom zrušit superhrubou mzdu a nahradit to sazbou 19 %, v tom se lišíme, dokonce navrhovaly zrušit solidární přirážku. Já jsem pro. To je skvělý návrh, paní ministryně. Škoda, že už ho neprosazujete. Na to máte politickou podporu, na to máte i většinu v Poslanecké sněmovně a přestože jsem to nestačil konzultovat s našimi senátory, jsem si jist, že na to by se našla většina i v horní komoře Parlamentu, to je v Senátu.

Dále pokračuje Ministerstvo financí, ne opoziční ODS: Požadavek na zrušení tzv. superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daní vyplývá z programového prohlášení vlády Andreje Babiše /to jsem tam dal já, tak jsem jenom identifikoval premiéra, který v té době byl ve funkci/. Koncept takzvané superhrubé mzdy značně komplikuje způsob stanovení základu daně u poplatníků z příjmu ze závislé činnosti a je označován za diskriminační, protože daňové zatížení těchto poplatníků je vyšší než daňové zatížení ostatních poplatníků. Je to taková složitá věta. Já se pokusím ji vysvětlit. Pokud má někdo příjem 30 tis. hrubého měsíčně a zůstaneme u té částky, kterou my používáme v důvodové zprávě, je to 360 tis. Kč ročně, ale základ pro daň nebude 360 tis. Kč, ale 360 tis. krát 1,34 resp. letos to už bude 1,338, a z toho se platí 15 % daň po započtení odpočitatelné položky na poplatníka a ostatních odpočitatelných položek. Na ty zapomeňme pro zjednodušení a pro výklad tohoto příkladu a utvrzení názoru Ministerstva financí, že to může být diskriminační. Pak je OSVČ, který bude mít příjem 360 tis. Kč ročně, to znamená stejně jako hrubý příjem toho zaměstnance a jeho daň z příjmu fyzických osob bude ve výši 15 % z 360 tis. a ne z částky zhruba 480 tis.

To byly argumenty, které Ministerstvo financí v únoru roku 2018 napsalo do návrhu zákona a poslalo do připomínkového řízení. Možná by mě, paní ministryně, zajímalo zpětně, vy to určitě budete vědět nebo to bude vědět váš úřad, která ministerstva, spravovaná ministry za hnutí ANO, byla proti, protože nikdo jiný v té vládě nebyl než ministři nominovaní hnutím ANO.

Z hlediska komparace s daňovými systémy - píše Ministerstvo financí - z hlediska komparace s daňovými systémy ostatních států Evropské unie i mimo ni se jedná o nestandardní postup pro stanovení základu daně, neboť existují značné rozdíly mezi tuzemským pojistným na sociální zabezpečení, pojistným na veřejné zdravotní pojištění a zahraničními zákonnými pojistnými systémy.

Stejně nevhodné a nestandardní je solidární zvýšení daně. My jsme si trošku ulehčili práci, není důvod to nepřiznat, a použili jsme v naší důvodové zprávě jako hlavní argumenty materiál a argumenty Ministerstva financí. Takže úplně nerozumím tomu, že se to blokuje čtrnáct měsíců, jsme ve shodě s paní ministryní, s jejím úřadem, přitom to nejsme schopni dostat ani do prvního čtení.

V čem se lišíme, je odhad dopadů do státního rozpočtu. My si myslíme, pokud by prošel náš návrh, že celkový dopad do veřejných rozpočtu - to zní tak škaredě, že, negativní dopad do veřejných rozpočtů, tak já to řeknu pozitivně, občanům by zůstalo o 55 mld. více. To je to samé, když řekneme - bude výpadek příjmů rozpočtu 55 mld. Já myslím, co zajímá občany více? Ta první nebo druhá věta? Ony jsou obě dvě pravdivé. Já a moji kolegové se kloníme k tomu, že budeme říkat, že občanům zůstane o 55 mld. více, pokud by prošel ten náš návrh zákona. A Ministerstvo financí a vláda se to nedomnívají a myslí si - a to je dobrá zpráva pro občany - že jim zůstane 70 mld. a ne 55 mld. Teď nevím, jestli to je kritika nebo pochvala. Já vás pak seznámím se stanoviskem vlády. Úplně nevím, jestli kriticky nebo pochvalně, já myslím, že pro daňové poplatníky je to dobrá zpráva. My jsme byli trošku konzervativnější, nechceme se přít, nemáme tolik úředníků, nemáme ty superpočítače, ty zkušenosti, ty modely, ale dobře, pokud by to bylo 70 mld., my bychom byli jenom rádi. Teď se ještě přeme o to, kolik z těch 55 mld. nebo 70 mld. přijde jinou cestou do státního rozpočtu. My si myslíme, že to může být až 20 mld., s tím, že to bude kompenzováno zvýšeným výběrem DPH, spotřebních daní a také vyšším výběrem daně z příjmů. O tom můžeme vést debatu, nemusíme se shodnout, ale kdybychom nechali našim daňovým poplatníkům 70 mld. ročně, byli bychom skoro tak dobří jako v tom roce 2008, kdy jim nechali 80 mld. Kč ročně.

Pravdou samozřejmě je, a na to vláda upozorňuje, ale my na to upozorňujeme v návrhu zákona také, že daň z příjmu je sdílená daň a když mluvíme o 55 mld. nebo 70 mld., které by zůstaly občanům, o to méně by měl nejen státní rozpočet, zhruba 70 % /říkám nahrubo/ z té částky, zhruba o 9 % by měly méně kraje a o ten zbytek by měly méně obce a města.

Jako u každého návrhu zákona byl tento návrh podroben Parlamentním institutem zkoumání, zda je v souladu s evropskou legislativou, máme ten sněmovní tisk. Závěr - nebudu vám číst detailní závěr - návrh zákona není v rozporu s právem Evropské unie.

K tomu tisku 254/0, z něhož jsem vám část citoval, přijala vláda stanovisko, které máme ve sněmovním tisku 254/1. Pousmál jsem se, protože víte, kdy vláda přijala to stanovisko? 4. září, ale ne letošního roku, ale loňského roku. Takže vláda projednala tento návrh zákona 4. září roku 2018 a pro nás překvapivě přijala nesouhlasné stanovisko, a to zejména z následujících důvodů. Začátek je poměrně slibný pro opozici. Vláda píše ve svém stanovisku: Vláda považuje zrušení tzv. superhrubé mzdy za pozitivní krok směrem ke zjednodušení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti a princip této úpravy je obsažen i v programovém prohlášení vlády. O tom jsem mluvil. Takže sama vláda tento náš návrh, který je ale i součástí tisku 509 jako jeden z pozměňovacích návrhů, to považuje za pozitivní krok směrem ke zjednodušení. A vláda je proti podle mě z malicherných důvodů a já vám je přečtu a můžeme posoudit na jedné misce těch vah zjednodušení daňového systému, úspora, snížení daní všem zaměstnancům a na druhé straně důvody, které vám nyní ocituji, které u vlády převážily ty pozitivní efekty:

"V návrhu chybí potřebná úprava základní sazby daně z příjmů fyzických osob, která by eliminovala rozpočtové dopady navržené úpravy." To tam nechybí, to je náš politický názor, my chceme snížit daně. Takže to není opomenutí nebo chyba, to je různý politický pohled na to, jak vysoké daně mají být zejména pro naše zaměstnance. A vláda pak správně píše, to už jsem tady citoval, že podle programového prohlášení vlády má být ta sazba ve výši 19 % z hrubé mzdy.

Druhou věc, kterou vláda vytýká našemu návrhu zákona je: "solidární zvýšení daně je v návrhu zákona zrušeno bez výhrady". To je pravda, to je taky součástí našeho programu, dokonce je to v souladu s tím stanoviskem paní ministryně a ministerstva financí z února roku 2018. Tam to bylo taky zrušeno bez náhrady. Vláda předpokládá zavedení druhého daňového pásma sazby daně z příjmu fyzických osob se sazbou ve výši 23 % - to opravdu odpovídá programovému prohlášení vlády. Nicméně to není nedostatek tohoto zákona, to je vlastně politický spor o to, jestli máme jen jednu nebo dvě sazby a jak mají být vysoké.

"Návrh neobsahuje úpravu vyrovnání daňového zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti v návaznosti na potřebné zvýšení základní sazby daně, např. možnost uplatnění části hrazeného pojistného." V tomto případě ať se na mě paní ministryně nezlobí, já myslím, že to stanovisko chystal její úřad, když se jedná o návrh z oblasti daní, vy postrádáte v tom návrhu zákona něco, co tam nemůže být. Vy chcete zvýšit základní sazbu na 19, to znamená živnostníkům z 15 na 19 a říkáte správně, pokud (nesrozumitelné) zaměstnancům i živnostníkům, musíme živnostníkům ta 4 % nějak kompenzovat. Ale v našem návrhu není zvýšení na 19, tudíž pokud jste to nemysleli tak, že živnostníci mají mít méně než 15. My jsme tak odvážní nebyli, ale pokud by to byla výhrada vlády směrem k tomuto návrhu, tak určitě ano. Rozumíme si, v čem je ten problém. Pokud zvýšíme základní sazbu, tak bych zaměstnancům snižoval daně, ale současně živnostníkům bych je zvedl, kdyby ta základní sazba z hrubé mzdy byla 19. A to my tedy skutečně nechceme. Takže to ve skutečnosti v tom návrhu nechybí, protože ten náš návrh nezvyšuje daně pro živnostníky, jak to slíbila vláda ve svém programovém prohlášení.

A poslední odrážka, která pak z ničeho nic má číslování odstavců na druhé straně, nám vyčítá legislativní nepřesnosti a chyby a tady musím říct za předkladatele, že ty výtky akceptujeme. Já jsem před chvílí zdůvodňoval, proč opozice bez týmu právníků není schopna legislativně čistě napsat složitější změnu návrhu zákona. Bezesporu to jsou všechno věci, které by se daly dopracovat v rámci druhého čtení, pokud by skutečně existovala vůle snížit daně zaměstnancům. Bohužel existuje pouze na papíře v programovém prohlášení vlády a neexistuje v reálu.Potom se vláda s námi pře - to už jsem říkal - o výši toho dopadu plus legislativně technické nedostatky, které akceptuji.

Teď si můžeme odpovědět na otázku, proč vládní většina obstruuje projednávání tohoto návrhu zákona déle než 14 měsíců. Já tomu úplně nerozumím. S vládou se shodujeme na principu zrušení, neshodujeme se na výši sazby hrubé mzdy. My přitom garantujeme, že i to číslo vlády bychom podpořili. Takže je to sice spor, ale není nepřekonatelný a dokonce přináší hlasy. Legislativně technické připomínky jsme uznali, takže vůbec nerozumím tomu, v čem je problém a proč vlastně vzniklo negativní stanovisko vlády. Určitě se k tomu vrátíme v tom bloku devět mého vystoupení, kdy projednáme konkrétní pozměňovací návrhy, které byly načteny ve druhém čtení. A opravdu se těším, jestli mi paní ministryně pak odpoví, kde se ztratila ta politická vůle k přijetí toho zákona, kdo v tom únoru a březnu 2018, kdo z ministrů ANO byl proti tomuto návrhu zákona a proč vlastně nejsme schopni nebo vy nejste schopni nebo ochotni najít s námi shodu, protože my jsme připraveni ten návrh změnit i v těch vašich parametrech - snížit daně o tolik, o kolik navrhujete vy a ne my. Takže tady bych očekával poměrně rychlý průběh. Navíc sociální demokraté to podepsali taky, takže se nedá očekávat ani odpor ze strany České strany sociálně demokratické. A je to škoda, protože by to byla pro daňové poplatníky dobrá zpráva. Mám takové podezření, že tím důvodem bude návrh státního rozpočtu pro letošní rok i ty rozpočtové výhledy, střednědobé výhledy do příštích let. Představa, že by paní ministryně a vláda jako celek musely sestavit návrh rozpočtu, který by byl o 35 podle našich čísel nebo 50 mld. podle Ministerstva financí nižší na straně příjmů s tím, že by tyto peníze zůstaly občanům, je asi natolik děsivá, že vláda se toho svého programového bodu vzdává. Tak prosím řekněte, že to nebyl dobrý nápad, že jste to třikrát napsali do programového prohlášení vlády, že jste se spletli, že ty peníze potřebujete, že víte lépe než občané, co s těmi penězi udělat, že možná vybrané skupině něco z toho pošlete zpátky, možná někomu více, než vlastně zaplatil. To všechno je možné, ale nemaťte veřejnost, ale tím pádem i opozici ve svém programovém prohlášení, že chcete zrušit superhrubou mzdu. Reálně ji zrušit nechcete.

Nerozumím tomu, paní ministryně, ale zase by mě zajímal váš osobní názor, osobně jako ministryně financí, když jste ještě před rokem a půl navrhovala zrušení té solidární přirážky, což oceňuji a vítám, jestli ten názor neprosazujete, protože pro to není...

Mě skutečně zajímá, jestli paní ministryně jako ministryně financí má názor, že to je třeba zrušit a rozumím tomu, že např. v rámci koalice na tom není shoda. Tomu přece rozumíme všichni, protože si umíme představit, že pro sociální demokraty je složité podporovat zrušení druhé sazby daně z příjmů, nebo jste i vy opustila tento názor, který mi je tedy skutečně sympatický.

Já bych shrnul blok 2 svého diskusního příspěvku k sněmovnímu tisku 509. My podpoříme pozměňovací návrh na zrušení superhrubé mzdy přesto, že není v parametrech ODS. My jsme nepodali vlastní pozměňovací návrh v našich parametrech, protože tady leží speciální návrh zákona více než 14 měsíců. Mám prosbu na předsedy vládních klubů, aby na příští schůzi umožnili ve dnech, kdy nebude rozpočet, ať je to úplně jasné, projednat návrh na snížení jejich zaměstnanců v prvém čtení a získáme povětšinovou podporu a půjde to do výborů a budeme debatovat -

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout