Kdy a kde to začalo
Těžko říct, kdy přesně se ta rakovina objevila. V USA to bylo někdy v 70. letech a v západní Evropě někdy v 80. My jsme pak někdy na konci 90. let vše učenlivě začali přebírat ve víře, že cokoliv pochází ze Západu, musí být nutně dobré. Jenže ono nebylo.
Bez práce nejsou koláče v Evropě nefrčí
Jde o celkové nastavení společnosti. Historicky máme tu smůlu, že zásluhovost v Evropě nikdy nebyla moc v módě. Šlechta dědila své tituly, postavení a výsady bez ohledu na to, jak svědomití a chytří její potomci byli. Jakmile se v Evropě začaly vytvářet větší zdroje, objevila se ve většině států (a v USA s velkým zpožděním až nedávno) touha po rovnosti a nárokovosti bez ohledu na výkon. Západ přišel k velké části svého bohatství rabováním kolonií téměř po celém světě. Možná proto se v západní společnosti dostatečně nezakořenilo vědomí toho, že průmyslová revoluce byla výsledkem tvrdé a disciplinované práce a studia mnoha generací.
Výkon proti rovnosti
V jihovýchodní Asii byla historicky naprosto odlišná situace. V časech, kdy u nás nastupovala doba pořímského temna, čínská, japonská či korejská společnost vyžadovala pro vyšší postavení zkoušky prokazující schopnosti a inteligenci. Dnes mají tyto země společně se Singapurem nejefektivnější vzdělávací systémy na světě, kde o budoucnosti studentů rozhoduje jen a jen výkon u zkoušek. Zatímco v západní Evropě (a nyní i u nás) vymýšlíme, jak posílit inkluzi (neboli totální komunistickou rovnost ve vzdělávání, jakou si ani předlistopadoví komunisté netroufli zavádět), v jihovýchodní Asii díky tlaku na výkon a přísným závěrečným zkouškám pouštějí do vedení korporátních firem, bank, škol, státní správy apod. jen ty nejschopnější, nejsvědomitější a nejchytřejší, zatímco hlupáci v těchto podmínkách nemají žádnou šanci (srovnejme to s úžasnou neschopností a horami absurdních nesmyslů, které si vymýšlejí současné vrcholové a střední managementy, např. v našich a evropských korporátech). Zatímco náš vzdělávací systém přemýšlí, jak zařídit, aby se žáci a studenti cítili na základních a středních školách stejně šťastně, jako tomu bylo kdysi v mateřské školce, jihovýchodní svět dostává ze své mládeže absolutní maximum, díky němuž pak jejich společnost vzkvétá.
Maturita a trh práce u nás a v Číně
Miloš Čermák v článku na Seznam zprávách z 30.8.2025 velmi výstižně srovnává naši maturitu s čínskou maturitou „gaokao“. Zatímco naše maturitní zkouška už dávno není ani tou sebemenší zárukou inteligence nebo schopností, protože by ji téměř bez nadsázky udělal i cvičený jezevčík, a pořád se diskutuje, zda i v této podobě není pro studenty příliš náročná a stresující, čínská maturita obsahuje úkoly, které by u nás nedokázala vyřešit ani drtivá většina vysokoškoláků. Zatímco naše maturita (a velká část především humanitních vysokých škol), je v budoucnu tak maximálně poukázkou do fronty na úřadu práce, čínská maturita rozhoduje o zařazení celého ročníku do jednotlivých vrstev společnosti. Tamní trh práce tím pádem netrpí žádným fatálním nedostatkem pracovních sil, např. v technických a řemeslných oborech, jako je tomu u nás, což má samozřejmě své závažné ekonomické důsledky.
Neochota přiložit ruku k dílu
U nás ale vládne podivná představa, že civilizace bude prosperovat i nadále, aniž bychom pro to museli hnout prstem. Svůj škodlivý vliv mají i neustále dokola omílané lži informačně-technologických společností o tom, jak za nás již brzy bude vše dělat umělá inteligence. Umělá inteligence (v podstatě je to interaktivní programová statistika), zůstává u konverzace, kreslení a psaní smyšlenek, a i když může být účinným informačním pomocníkem v rukách někoho, kdo je v daném oboru zkušeným, představa, jak tyto programy nahrazují techniky a řemeslníky, patří a ještě dlouho patřit bude do oblasti čirého sci-fi.
Jak konkurovat vyspělé jihovýchodní Asii?
Co tedy dělat, abychom se vyhnuli dalšímu ekonomickému, vědeckému, technologickému, intelektuálnímu, vzdělávacímu a kulturnímu úpadku? Není třeba vymýšlet nic nového. Země jihovýchodní Asie nám jasně ukazují cestu. Jde o to skoncovat s populistickým a socialisticko-komunistickým školstvím a vrátit se ke zdravému rozumu. Proměňme maturitu v české gaokao a ti, kteří nejlépe uspějí, budou kapitány společnosti, zatímco ti, kteří na to nemají, zaujmou ve společnosti pozici, která jim na trhu práce ve skutečnosti náleží. Na takovém principu v důsledku vyděláme všichni. Pokud to neuděláme, přijdeme o další a další generaci a nakonec i o celou naši budoucnost.
Ing. Zdeněk Trmota, zastupitel Prahy 13, SPD – Trikolora
Zdroje:
Komentář: Když jsou v Číně maturity, dějí se věci. A je dobré to sledovat - Seznam Zprávy
