S kritikou kolektivních správců nepřestanu. Před pár lety jsem napomohl folkloristům k tomu, aby nemuseli platit poplatky za lidové písničky, které nemají autora. Vždyť už vzhledem k tomu, že OSA své praktiky kryje tím, že hájí autory, byly podobné poplatky naprosto stupidní a podle mne zlodějské.

Další ránu kolektivním správcům v květnu uštědřil Ústavní soud, který se zastal živnostníků. Konstatoval to, co jsem tvrdil dlouhodobě - tedy, že pouhá přítomnost televize nebo rádia v hospodě, kadeřnictví, obchůdku nebo jiné podnikatelské provozovně, nemůže automaticky zakládat právo těchto organizací vybírat autorské poplatky.

OSA si tedy nyní hodlá kapsy namazat jinde. Nemám nic proti férovým odměnám autorům za uměleckou tvorbu. Chamtivá OSA je však monopolem, který ročně vybere od daňových poplatníků přibližně jednu miliardu korun!

Již dříve jsem uvedl (a za tím si stojím), že peníze rozděluje mezi umělce složitým způsobem, kterému nikdo nemůže rozumět, a umožňuje tak vysoce netransparentní rozdělování těchto obrovských peněz. Evidentně si chce za každou cenu udržet kšeft, ze kterého jí ročně zůstává za nehty asi 150 milionů Kč, tak proč se o ně neporvat…