Hejtman odstraněn. Ale co dál? Boj s „větrníky“ pokračuje

1. června 2026 se konala valná hromada státní společnosti ČEZ, na které byl liberecký hejtman Martin Půta odvolán z dozorčí rady. Druhý den poté, 2. června, jste byli Okresním státním zastupitelstvím v Liberci vyrozuměni, že bylo vaše trestní oznámení postoupeno Policii ČR k zahájení úkonů trestního řízení. Není to trochu moc náhod v jednom týdnu najednou?

Bc. Martin Půta

SLK
hejtman

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Do vyšších pater státní správy nevidím, ale obě události následovaly v těsném sledu a z obou máme upřímnou radost. Martin Půta byl v dlouhodobém konfliktu zájmů a jako hejtman ve svém kraji vnucoval větrné parky proti vůli lidí, kteří v tom kraji bydlí. Naštěstí to od ČEZu skončilo a on na ČEZu už skončil také.

Úřady se zajímat o postupy kraje, kde je on jeho hlavním představitelem a které jsou v rozporu se zákony i s dobrým dobrými mravy, na to poukazovali už dlouho.

V čem byl hlavní problém?

Projekt větrného parku Ralsko se od samého počátku rozcházel s tehdy platnou územně plánovací dokumentací. Navrhované umístění větrných elektráren nebylo v souladu s platným Územním plánem města Ralsko, a proto bylo nezbytné prosadit změnu Územního plánu č. 8, která měla vytvořit podmínky pro realizaci záměru. Současně bylo nutné řešit soulad projektu se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje (ZÚR LK), které představují nadřazený koncepční dokument určující základní směřování rozvoje území.

A v čem byl hlavní konflikt zájmů Martina Půty v jeho dvojroli na ČEZu a jako krajského hejtmana?

Přestože se jednalo o jeden z největších energetických projektů v historii regionu s potenciálně významnými dopady na krajinu, obce i životní prostředí, Liberecký kraj pod vedením Martina Půty během přípravy projektu nevznesl zásadní námitky vůči samotnému záměru ani neusiloval o jeho širší prověření z hlediska souladu s krajskými rozvojovými prioritami. Aktivita kraje se soustředila především na standardní požadavky v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

A tak přišla řada na podání podnětu k prošetření.

Kraj se tedy s vámi jako s občany nebavil a „úředními“ postupy schvaloval materiály k výstavbě větrného parku, které se pak ukázaly být podvržené?

Zda šlo o záměr, nebo jenom o hrubou nedbalost, se ještě uvidí, toto nelze předjímat. Každopádně v podstatě existovaly dvě verze projektu, jeden ten, který se posuzoval, a druhý, který se měl doopravdy stavět. Obě verze se liší. Dělali to „o nás bez nás“.

Jaký podnět šetří nyní Policie České republiky?

Některé skutečnosti nasvědčují tomu, že v souvislosti s přípravou projektu „Větrný park Ralsko“, připravovaného společností ČEZ, mohlo dojít ke zkreslení podkladů využívaných v rozhodovacích procesech veřejné správy. Zejména:

odborný posudek vztahující se k hodnocení vlivů záměru vycházel z mapového podkladu, který neodpovídal deklarovanému umístění záměru;
došlo k rozdílům mezi reálným návrhem umístění větrných elektráren a jejich polohou v podkladech použitých pro hodnocení;
tato skutečnost mohla mít vliv na výsledné závěry posouzení;
vzniklá nesrovnalost byla následně označena jako „omyl“.

Tohle spíš vypadá na podvod od vedení kraje než na nějaký omyl?

V normálním, tedy zákonném prostředí, musí podklady používané v procesech územního plánování, posuzování vlivů na životní prostředí (EIA/SEA) a rozhodování orgánů veřejné správy splňovat požadavek věcné správnosti a úplnosti. Zde ale vznikl rozdíl mezi skutečným a prezentovaným umístěním záměru, který měl vliv na obsah odborného posouzení. U toho pak není jasné, zda a jak byly tato podklady dále využívány a jakým způsobem posloužily v rozhodovacích procesech, které ale rozhodně nemůžeme považovat za transparentní. Podobný rozbor by si měl ale udělat i ČEZ z vlastní vůle, není obvyklé, aby se takováto firma dva roky mýlila v rozhodovacích procesech, a nakonec projekt odpískala. Pro nás díky Bohu.

Mgr. Vít Céza

SOCDEM

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Jaká byla role hejtmana Půty a celého kraje, kde stojí v čele?

Nechci nějakými domněnkami mařit současné vyšetřování, od kterého jsou tu jiní. V obecné rovině je ale nutno prověřit, zda vůbec v daném konfliktu zájmů kolem jeho osoby existovala odpovídající kontrola správnosti těchto podkladů.

Dále, jaký byl postup autora odborného posudku, a kdo ho vůbec najal, jaký byl postup a komunikace společnosti ČEZ a na kraji jaký byl postup příslušných odborů, zejména územního plánování a životního prostředí.

Neměl by Martin Půta v dané chvíli vyvodit i politickou odpovědnost a odstoupit nejen z ČEZu, ale také z funkce hejtmana?

U nás v Ralsku by to určitě nikomu nevadilo, nevím, jak v jiných částech našeho kraje, kde plánuje další developerské projekty. I přesto, to, že byl na hlavu poražený se záměrem větrného parku a orgány činné v trestním řízení zde zkoumají krajské postupy, má se svým bývalým náměstkem Zbyňkem Miklíkem v téže lokalitě projekt obří fotovoltaické elektrárny v lokalitě Ralsko – Hradčany, což je naše sportovní letiště a pro řadu občanů kraje rekreační oblast.

To je ten projekt, kde Martin Půta zaplatil i za dosud neznámého nájemce bez soutěže z krajského rozpočtu za připojení developerského pozemku 14 milionů?

Ano, přesně tak. Chce tam stavět čtyřikrát větší elektrárnu, než dokáže kraj spotřebovat. Ambice na větrného nebo solárního barona ho ještě úplně neopustily. Uvidíme, jak se budou věci vyvíjet dále, ale jsme připraveni těmto jeho projektům v žádném případě neustupovat.

Povězte našim čtenářům, jak vznikal plán větrného parku Ralsko a jak do něj vstoupila iniciativa Kraj pod Ralskem?

Myšlenka výstavby větrného parku v Ralsku se začala objevovat v souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a snahou využít rozsáhlé plochy bývalého vojenského prostoru. Společnost ČEZ zde postupně zahájila přípravné práce, měření větrnosti a vyhledávání vhodných lokalit pro umístění až 16 větrných elektráren. Projekt byl prezentován jako významný příspěvek k energetické transformaci České republiky a mohl se stát největším větrným parkem v zemi.

Po zveřejnění prvních informací začali místní obyvatelé, spolky a část samospráv požadovat podrobnější informace o plánovaném záměru. Postupně se otevřela debata o možných dopadech na krajinný ráz, turistiku, biodiverzitu, migrační koridory živočichů, vodní režim krajiny i budoucí rozvoj regionu. Právě v této době začala vznikat občanská iniciativa Kraj pod Ralskem, která si stanovila za cíl shromažďovat informace, informovat veřejnost a prosazovat větší zapojení obyvatel do rozhodování o budoucnosti území.

Co jste pro ochranu vaší krajiny a domovů všechno podnikli?

Iniciativa Kraj pod Ralskem během následujících měsíců organizovala veřejné diskuse, připravovala informační materiály, komunikovala s odborníky a oslovovala státní instituce, krajský úřad i investora. Současně začala shromažďovat podklady týkající se ochrany přírody, krajinného rázu, hlukových vlivů, ochrany podzemních vod, CHOPAV Severočeská křída, NATURA 2000, Geoparku Ralsko a dalších hodnot území. Významnou součástí činnosti bylo také upozorňování na možné kumulativní dopady plánovaných větrných a fotovoltaických projektů v oblasti.

Důležitým krokem bylo zapojení veřejnosti prostřednictvím petiční akce za větší transparentnost a účast občanů při projednávání projektu. Členové iniciativy oslovovali starosty okolních obcí, krajské zastupitele, poslance, senátory i odborné instituce. Současně vznikaly připomínky k připravovaným dokumentům státu a kraje, včetně návrhů akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje energie. Cílem bylo zajistit, aby byly před případným rozhodnutím důkladně posouzeny všechny dopady na krajinu a kvalitu života místních obyvatel.

Byli jste nakonec úspěšní, mnohé jiné postižené oblasti vás dávají za příklad. Jak to celé skončilo?

Po měsících diskusí, jednání a odborných posudků oznámil ČEZ v roce 2026 ukončení přípravy větrného parku v Ralsku. Oficiálním důvodem byly výsledky měření větrnosti, které podle investora nepotvrdily dostatečný potenciál pro ekonomický provoz elektráren. Přesto celý proces výrazně ovlivnil veřejnou debatu o budoucnosti Ralska. Iniciativa Kraj pod Ralskem se během této doby stala jedním z hlavních hlasů občanské společnosti v regionu a významně přispěla k tomu, že se otázka ochrany krajiny, biodiverzity a zapojení veřejnosti dostala do centra pozornosti místních i celostátních médií.