Česká vláda nedávno rozhodla o postupném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost na 5 % hrubého domácího produktu. Obrana a bezpečnost patří mezi základní úkoly státu, a justice je přece její nedílnou součástí, podobně jako policie a státní zastupitelství. Bez zajištění těchto složek atributů by taky mohl přestat fungovat právní stát. Není přece myslitelné, aby od soudů odcházely zapisovatelky do Lidlu a aby nebylo na advokáty ex offo. Jak chce náš stát zajistit právo na právní pomoc? Ale pozor: 5 % HDP je sakra hodně peněz. Tak by si justice měla pěkně ostře začít o ty peníze říkat.

Druhá poznámka směřuje k nám, politikům. Volání po racionalitě je voláním marným. Politici racionální, proústavní a prostátoprávní ani náhodou nejsou a nikdy nebudou a argumenty rozporu s právem a s Ústavou je nezajímají. Pro politiky jsou důležité zájmy. A když je o zájmy, pak ochrana ústavnosti jde vždycky stranou. Tak, jak se to stalo při zmražování soudcovských platů.

Třetí poznámka směřuje k umělé inteligenci. Zeptala jsem se té své (Gemini), jaké jsou podle ní problémy justice. Napsala, že v dnešní době je právo křehké a zranitelné. To ale pro justici žádným problémem není. Právo se přece mění pořád a soudci jsou zvyklí s těmi změnami pracovat. Umějí se mu přizpůsobit, umějí si právo vyložit tak, aby podle něj mohli rozhodovat. A umělá inteligence je jenom nástroj. Jen je třeba si umět přiznat, že ten nástroj mění naše chování.

Před 14 dny proběhl sněm České advokátní komory – poprvé v hybridní formě, při které jsme i o procesních usneseních sněmu hlasovali pomocí aplikace. A najednou byly výsledky hlasování jiné. Žádné usnesení nebylo přijato jednomyslně. A my navíc dnes nevíme, kolik lidí sněm sledovalo ani kolik se jednání sněmu účastnilo.

Čtvrtá poznámka směřuje k digitalizaci. Zaklínáme se jí, chceme elektronický spis a výslechy online, ale musíme si uvědomit, že pak bude justice dražší. Digitalizace nikdy žádné peníze ani lidi neušetřila.

A má poslední poznámka se týká duševního zdraví v justici. Chybí nám duševní podpora – pro soudce, pro účastníky řízení, pro děti. Dospívá nám generace Z, narozená v roce 1995. Dnes je jí třicet a brzy bude soudit. Je to generace sněhových vloček. Bude potřebovat podporu, supervizi, práci s duší, aby ten tlak médií a pokusy o manipulaci vydržela.

Když jsme před osmi lety založili Unii rodinných advokátů, mysleli jsme si, že budeme zejména školit pozitivní právo a judikaturu. Ale brzy se ukázalo, že největší volání je po soft dovednostech, po vývojové psychologii, po krizové intervenci. Po péči o naše duše a duše našich klientů.

Ráda bych skončila optimisticky. Justice se nemusí bát. Je páteří právního státu a umělá inteligence soudce nikdy nenahradí. Budou vždycky potřeba pro individualizované rozhodnutí, pro vyhodnocení emocí, motivací, pravdy a lži, kterou soudce přece s vysokou mírou pravděpodobnosti vidí, vyslýchá-li účastníka nebo svědka osobně. A s emocemi nebude umět umělá inteligence zacházet nikdy. Ale o ty peníze na obranu a bezpečnost by si justice měla říct hodně nahlas!

(vystoupení na shromáždění Soudcovské unie v Mikulově dne 17. října 2025)