A když ten další rok povodně a škody nebudou, tak se asi uvidí co s nimi...?!

Nechci komentovat fakt, že tentokrát nevadí nesystémovost opatření, kterou jinak s oblibou vytýká Miroslav Kalousek jakémukoli návrhu, který nepřichází z „jeho dílny“. Každý si jistě také vzpomíná na doby, kdy Kalousek a jeho „ekonomičtí“ souvěrci zesměšňovali každého, kdo chtěl vědět kam se každý rok poděly miliardové přebytky vybrané z důchodového pojištění. Tehdy upozorňovali nás, hlupáky, že peníze vybrané na důchody nemají žádnou mašličku a že prostě co se na daních a poplatcích vybere, to se prostě ve státním rozpočtu utratí na to, co je potřeba. Nebudu ani citovat rozpaky, které tento nápad vzbuzuje u normálních ekonomů, u pojišťoven a bůhví kde ještě.

Chci zmínit jeden důsledek, který snad autoři této pitomosti neměli v úmyslu, i když… kdoví…

Češi patří v Evropě k těm, kteří jsou poměrně štědří, když jde o to vyjádřit finančními sbírkami solidaritu s lidmi, kteří se stali obětí nějaké nepřízně osudu, nebo přírodní katastrofy. A to jak doma, tak v daleké cizině. Když vezmu svůj případ -– sto korun měsíčně, to je tak asi zhruba průměr mých příspěvků do různých kasiček i klobouků, prostě do sbírek na nejrůznější více, či méně bohulibé účely. Počítám, že v tomto směru patřím k průměru…

Musím se však přiznat, že jak stát v posledních letech stále více škudlí na podpoře potřebných a v důsledku toho přibývá „pouličních“ požadavků různých nadací i jednotlivců, tak stále častěji se setkávám s menší a menší chutí svých známých přebírat na sebe od státu tyto jeho povinnosti. Když nám teď moudrá vláda nařídí povinnou solidaritu s budoucími možnými oběťmi povodní ve výši 1200 Kč pro příští rok, myslím, že dosavadní ochota pomáhat zase o něco poklesne. A až uplyne ten rok a vše se z hlediska ústředního účetního vrátí k původnímu stavu, zůstane jen ta nechuť.

Vládě se tak zřejmě podaří další husarský kousek – odnaučí průměrného Čecha zase o trochu víc od dobročinnosti a solidarity.

Někdy to skutečně vypadá, že jsme se dostali do spárů partě nemyslících účetní, pokud to není něco horšího… nebo třeba že i tohle patří k nějaké větší hře.

Luboš Ledl