JUDr. Lubomír Ledl

Autentická levice - alternativa!
  • SDS
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,46. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

12.04.2017 15:10:48

Skutečně s tím nelze nic dělat?

Skutečně s tím nelze nic dělat?

Většina z nás si myslí, že nemá cenu se tím trápit, že se s tím stejně nedá nic dělat. Ale opravdu si musíme nechat líbit tyhle manipulace?

 

Spojené státy podnikly v noci na pátek masivní raketový útok na vojenskou základnu v Sýrii. Údajně v odvetě za chemický útok na civilisty v provincii Idlíb. Přitom se má poslušně za nepochybné, že tento útok provedly syrské stíhačky, které svrhly bomby se smrtícími chemickými prostředky.

Nechci teď rozebírat skutečné cíle a všechny možné budoucí důsledky tohoto odvážného pistolnického činu nového amerického prezidenta, který jistě přinejmenším americká veřejnost ocení. To bude asi vyžadovat více řádků a více času.

Co mne ale zaujalo a znovu utvrdilo v nelichotivém názoru na většinu našich předních politiků jsou jejich reakce na vzniklou situaci. Za všechny jsem si vybral  vyjádření pana Teličky, u kterého by člověk předpokládal alespoň nějakou zkušenost v politice, především té mezinárodní.  Ten hned v pátek ráno prohlásil, že z informací ze všech veřejných zdrojů a z diplomatických kontaktů, které má se dá mít za prokázané, že chemický útok v Idlíbu, který byl záminkou a má ospravedlnit americký útok, provedla Asádova armáda. Musím se panu europoslanci omluvit, že jsem si vybral právě jeho, protože stejně poslušně a v jednotném šiku se vyjadřují i další čeští „experti“ v daleko důležitějších politických pozicích. A řada z nich jde ve své hujerovské podlézavosti ještě dál.

Copak si nikdo z nich nepamatuje blamáž s nezpochybnitelnými důkazy o údajných hromadách zbraní hromadného ničení, které měl v roce 2003 v držení tehdejší Sadámův režim? Nikdo si nepamatuje tehdejšího českého ministra zahraničních věcí, který o nich v ČT mluvil tak přesvědčivě, že měl člověk pocit, ža na té hromadě ještě včera osobně stál, a mohl si některé z nich snad i potěžkat?

Copak si nikdo nepamatuje jaké množství zaručených informací o zvěrstvech Srbské armády proti mírumilovné kosovské UCK předcházely agresi proti Srbsku a násilnému odtržení Kosova? Koho dnes zajímá, co postupně vyplouvalo na povrch a jaká je dnes hodnota tehdejších informací? Koho zajímá, že váleční zločinci z UCK, kteří by měli stát před mezinárodním tribunálem dnes vybírají lustry a koberce do prezidentského paláce a vyjednávají s Bruselem vstup do EU?

Nikdo si nepamatuje na minulý údajný chemický útok Asádovy armády z podzimu 2013, který tehdy málem vedl k intervenci podobné té libijské? Přestože tehdy po nějaké době prokázali odborníci a znalci z prestižního  Technického institutu v Massachusetts (MIT), že raketa s chemikáliemi byla tehdy odpálena z povstaleckého území? Přitom je dnes právě tato událost znovu používána jako podpůrný důkaz, a tak bychom mohli pokračovat s celou řadou mystifikací a lží, které byly ve své době prezentovány jako svatá pravda, ale které měly na naše životy a na situaci v Evropě katastrofální následky.

Vždycky, když je složité nalézt pravdu, bývá užitečné připomenout si starou latinskou pomůcku známou pořekadly  „Qui prodest“, nebo také „Qui bono“ – tedy komu je to ku prospěchu. A tady se asi shodneme, že nikomu se momentálně nehodí „do krámu“ chemické bombardování Idlíbu a jeho dalekosáhlé využívání méně, než právě vládě a režimu Bašára Asáda. Mimochodem stále ještě jedinému legálnímu a legitimnímu syrskému režimu.

Ale abych se vrátil na začátek. To je to, co mne děsí ze všeho nejvíce. Že takovéto události ukazují myšlenkovou i politickou podprůměrnost většiny našich tzv. politických elit. Že lidé, kteří ve své většině pouze papouškují to, co si myslí, že se od nich chce slyšet, kteří si nepamatují nic, co se nehodí momentálně do krámu a neuvažují do budoucnosti dál než v horizontu příštích voleb rozhodují nakonec o naší budoucnosti.

V tomto světle se podle mého názoru o to víc ukazuje nezodpovědnost těch poslanců, kteří už nějakou dobu v tichosti usilují o takovou změnu české ústavy, která by v podobné situaci umožňovala vládě ČR (tedy právě těm politikům o kterých mluvím) zatáhnout naši zemi do války bez toho, aby se k tomu mohl vyjádřit Parlament, bez toho, že by se přitom muselo dbát na mezinárodní právo.

Aspoň k něčemu tak snad bude tato krize dobrá – třeba si více lidí uvědomí význam mezinárodní politiky a vztahů pro naši budoucnost a nenechá tu část našich poslanců a vládních činitelů, kteří jsou válečnicky naladění dělat si beztrestně co se jim zlíbí, nebo jim někdo nařídil. Příležitost k tomu budeme mít nejpozději 20. a 21. října letošního roku. Ale nenechávejme to až na říjen.

Lubomír Ledl , Strana demokratického socialismu

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama