Předseda vlády své argumenty opírá o úvahu, že řada lidí je podle něj v evidenci pouze proto, aby měla přístup k sociálním dávkám a současně mohla pracovat načerno. Dále se dle šetření ČSÚ domnívá, že 120 až 150 tisíc osob je rozdíl mezi těmi, kdo chtějí skutečně pracovat, a těmi, kdo jsou registrováni. Petr Nečas by však měl vědět, že například v červenci na jedno volné pracovní místo připadalo 15,1 nezaměstnaných uchazečů. Vláda navíc chystá rozsáhlé propouštění ve veřejném sektoru, které může nezaměstnanost ještě zvýšit. Drtivá většina lidí bez práce chce pracovat, o práci nepřišla vlastní vinou a nejsou povaleči, jak si předseda vlády myslí. Kdyby se bývalá koaliční pravicová vláda M. Topolánka tvořená ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených, vláda, v níž seděl jak Petr Nečas, tak mnozí jeho nynější kolegové z „nové“ TOP 09 či Věcí veřejných, snažila čelit hospodářské krizi a podporovat zachování pracovních míst, nikoliv snižovat podporu v nezaměstnanosti a škrtat sociálně potřebné dávky, tak dnes nemusela být stále více než půlmiliónová nezaměstnanost. Nečasův návrh je nejen nereálný, ale navíc má vytvořit zdání, že každý nezaměstnaný po měsíci může dostat pracovní místo. Vzdělávání, rekvalifikace i veřejně prospěšné práce je možné realizovat již dnes podle současné právní úpravy. Nabízí se otázka, zdali tak premiér nechystá místo pracovních míst spíše státní podporu soukromým firmám, které by tyto aktivity zabezpečovaly.

Komunistická strana Čech a Moravy jednoznačně odmítá další snižování podpory v nezaměstnanosti a zbývajících sociálních jistot. Je zcela asociální, když tato vláda chce svými opatřeními na straně jedné fakticky přispět ke zvýšení počtu lidí bez práce, a na straně druhé chce dokonce i na účet nezaměstnaných snižovat státní dluh a zachovat zisky bank. Slova „budeme prosazovat, aby se více rozevřely nůžky mezi existenčním a životním minimem“, vyslovená Petrem Nečasem, tak ve skutečnosti znamenají další rozevření nůžek mezi chudobou a bohatstvím. Jsou dalším útokem na sociální smír. Bude záležet na levici, odborech a pracujících, na jejich solidaritě, zda si nechají pravicí diktovat podmínky pro svůj život, do nichž patří i podpora při ztrátě zaměstnaní. KSČM takový přístup k nezaměstnaným tvrdě odmítá.

Stanislav Grospič, místopředseda ÚV KSČM, poslanec PČR Zdroj: Tisková mluvčí KSČM